Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak se rychleji dostat ke zděděnému majetku

| rubrika: Právo | 14. 8. 2007 | 13 komentářů
Jak se rychleji dostat ke zděděnému majetku
Notáře pro dědické řízení přiděluje soud. Pokud notář řízení zbytečně protahuje nebo se dopouští chyb, mohou si dědicové u soudu stěžovat. Ten v oprávněných případech notáře vymění. Samotná stížnost však může dědické řízení urychlit.

Františkovi S. zemřel v roce 2005 otec. Odkázal mu rodinný dům, starší malý domek, pole a celoživotní úspory. František si myslel, že dědické řízení u notáře bude jednoduché a vše se vyřeší během pár měsíců. Spolu s matkou byli jedinými dědici a na uspořádání dědictví se dohodli. Když je oslovil notář z krajského města k předběžnému šetření, měli všechny dokumenty již připravené.

Jenže naděje na rychlé dědické řízení rychle vyprchala. Notář se téměř rok neozýval. Rodina si proto chtěla vybrat jiného. Narazila však na pravidlo, podle něhož je dědické řízení jediným případem, kdy si nelze osobu notáře svobodně vybrat. Přiděluje ho totiž každému zemřelému soud.

V okamžiku, kdy matrika obdrží úmrtní list, zašle jeho kopii na soud a ten spis přiřadí oprávněnému notáři v daném kraji podle předem stanoveného klíče. Třeba podle data narození zemřelého.

Notáře přiřazuje soud kvůli zajištění objektivity a nestrannosti. Systém jejich výběru určuje většinou na rok předseda soudu v Praze nebo krajského soudu v ostatních krajských městech a tento systém je daný. Není proto možné, aby někdo přišel s požadavkem na změnu notáře a uspěl,“ vysvětluje Prezident Notářské komory České republiky Martin Foukal.

Dědictví proto nemůže na požádání vyřizovat notář, který běžně spravuje všechny záležitosti domácnosti či firmy.

Dědictví
Pravidla dědění stanoví Občanský zákoník. Dědí se ze zákona nebo podle závěti, ale je možná i kombinace obojího. Závětní dědic má přednost před dědici ze zákona, výjimkou jsou však potomci pořizovatele závěti, takzvaní neopomenutelní dědici. Dědí se majetek nebo jeho část, ale do výše ceny tohoto majetku na dědice přecházejí i dluhy zemřelého. Dědictví lze také odmítnout, ale v některých případech pak dědický nárok přechází na potomky toho, kdo dědictví odmítl, což jsou důsledky většinou nechtěné. Vypořádání dědictví se většinou řeší dohodou dědiců, která musí být uzavřena před notářem. Až při uzavření této dohody může dědic vyjádřit to, že z dědictví nepožaduje žádný majetek.

Při dědění ze zákona jsou Občanským zákoníkem stanoveny čtyři dědické skupiny – v první dědí manžel nebo registrovaný partner a děti (není-li jich, jejich potomci). Pokud nejsou dědici v první dědické skupině, stávají se dědici osoby z další dědické skupiny. Nezanechal-li zemřelý závěť a nemá ani zákonné dědice, připadá dědictví státu.

Zdroj: Notářská komora ČR

Notář si spis u soudu vyzvedne zpravidla do týdne. Prvním, koho osloví, je vykonavatel pohřbu uvedený v úmrtním listě. To může být člen rodiny, ale také úplně cizí osoba.

Může se přitom stát, že vykonavatelem pohřbu je osoba, kterou rodina vůbec nezná, která ale byla zemřelému blízká, třeba druh nebo družka. Tato osoba ovšem podle Foukala významně ovlivňuje budoucí průběh dědického řízení. Nahlašuje notáři, kdo jsou podle něj dědicové a jaký je majetek zemřelého. Pokud tento člověk nenahlásí kompletní údaje, protože je třeba všechny nezná, nebo některé úmyslně zamlčí, celé řízení se může výrazně protáhnout. To ovšem není chyba notáře.

Notář všechny údaje o majetku, dluzích a dědicích zemřelého ověřuje. Pokud musí ale většinu informací dohledávat a shánět patřičné dokumenty, trvá řízení déle než, když má všechny informace hned na začátku. Teprve, když má všechny náležitosti zjištěné, vyzve dědice k podpisu dědické dohody.

František S. předal notáři veškeré podklady, posudky i další dokumenty už necelé dva měsíce po smrti otce. Přesto se celé dědické řízení táhlo téměř dva roky. „Délka bezproblémového dědického řízení se přitom pohybuje v Česku kolem půl roku. Není důvod, aby to bylo déle,“ říká Foukal.

Jestliže měl František S. pocit, že se celé řízení zbytečně protahuje, měl podle Foukala co nejdříve požádat notáře, aby mohl nahlédnout do spisu a zjistit, proč se případ tak vleče. „Pokud se dědicům při nahlédnutí do spisu něco nezdá, měli by si udělat výpisky a na jejich základě podat stížnost na okresní soud, který spis notáři přidělil,“ upřesňuje Foukal. Kopii této stížnosti soud automaticky pošle i příslušné regionální notářské komoře.

Soud stížnost prostuduje, vyzve notáře, aby se vyjádřil, a určí, zda opravdu pochybil.
Pokud soud pochybení nezjistí, dědické řízení pokračuje u stejného notáře. Řízení se tím nakonec může urychlit. „Notář se možná stížnosti zalekne a zrychlí vyřizování dědictví,“ tvrdí Foukal.

Pokud soud zjistí závažné pochybení, podá návrh na kárnou žalobu a rozhodne o tom, kdo spis s dědickým řízením převezme. Původnímu notáři nepřísluší odměna za vykonané právní úkony. Částky za další úkony si účtuje nově určený notář. O výši jeho odměny rozhoduje podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti soud. Návrh na kárnou žalobu může v Česku podat předseda příslušného krajského soudu, prezident Notářské komory ČR, prezidenti krajských notářských komor a ministr spravedlnosti.

Poplatky u notáře při dědickém řízení
Notáři, který v dědickém řízení vystupuje jako soudní komisař, náleží odměna dle ceníku, tzv. notářského tarifu. Základem pro kalkulaci ceny je obvyklá cena zůstavitelova majetku, který se stal předmětem řízení.

Odměna uvedená v § 12 odst. 1 činí:
z prvních 100 000 Kč základu...................................................2,0 %,
z přebývající částky až do 500 000 Kč základu.........................1,2 %,
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu......................0,9 %,
z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu......................0,5 %,
z přebývající částky až do 20 000 000 Kč základu....................0,1 %,
nejméně však 600 Kč.
Částka nad 20 000 000 Kč se do základu nezapočítává.

Notář si může také účtovat náhradu za promeškaný čas v souvislosti s notářskou činností a ta je 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu.

Odměnu stanovenou podle tohoto ceníku může soud přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %, pokud úkony notáře v řízení o dědictví byly mimořádně obtížné nebo časově náročné.

V případě, že se na dědickém řízení podílí více notářů nebo pokud notář provedl jen některé úkony v řízení o dědictví, náleží mu podíl odměny stanovené tarifu.

Došlo-li k odnětí věci notáři, nepřísluší tomuto notáři žádná odměna.

Notářská komora dělá kontroly notářů po celé republice a pravidelně tak zjišťuje, jak zpracovávají svou agendu. „Jestliže se zjistí závažná pochybení, může být případ notáři i odebrán. Celkem je ale počet důvodných stížností na veškerou činnost notáře v Česku velice nízký – je to zhruba v průměru jedenáct ročně. Při 125 000 dědických řízeních, které ročně vyřizuje 451 notářů to není mnoho,“ doplňuje Foukal.

František S. mezi těmito jedenácti stěžovateli nakonec nebyl. O možnosti podat stížnost na postup notáře nevěděl. Čekal proto až do května letošního roku, kdy soudní rozhodnutí o ukončení dědického řízení nabylo právní moci.

Význam závěti
Sepsáním závěti lze pro případ smrti vyřešit majetkové záležitosti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici. Zejména osoby, které nemají manžele nebo děti, by měly být informovány o tom, kdo po nich bude ze zákona dědit a případně zvážit, zda nesepsat závěť. Pokud závěť sepíše notář formou notářského zápisu, zůstává originál závěti bezpečně uložen u notáře, dále je existence závěti elektronicky evidovaná v Centrální evidenci závětí vedené Notářskou komorou České republiky. Oproti jiným způsobům sepsání závěti, které zákon připouští, je tak na nejvyšší možnou míru zaručeno, že dědictví bude skutečně podle vůle pořizovatele projednáno. Při dědění má závětní dědic přednost před dědici ze zákona, jedinou výjimkou jsou potomci pořizovatele závěti, kteří mají nárok na zákonem stanovený díl z dědictví. Závěť lze kdykoliv změnit nebo odvolat.

Za zápis do centrální evidence závětí si notář podle tarifu účtuje 100 Kč.

Zdroj: Notářská komora ČR

Jaké jsou vaše zkušenosti s postupem notářů v dědickém řízení?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+13
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

14. 8. 2007 23:38, Alice

Když zemřel otec, dědictví se vyřídilo až za dva roky. Podnikal a podle mě vlastnil majetek v milionech Kč.Všechno kolem dědictví vyřizoval bratr a matka,jejich fin.poradkyně a její právnička.(Já bydlím daleko).Až u notářky, kam napochodovala matka, bratr, jejich právnička a já, jsem pochopila.Majetek nechali podhodnotit tak, že zbylo pár Kč.Jak jsem se já měla dostat ke všem těm dokumentům,účtům a výpisům z katastru?Jak jsem měla postupovat?Notářka už měla všechno napsané, spočítané a vyčíslené, takže jsem měla jen podepsat.Ona se mě ani nezeptala, jestli s tím souhlasím.Kde jsem se měla dozvědět, co všechno jde do dědictví?Až jsem podepsala, dostala jsem papír, kde bylo napsáno vše, co bylo v dědictví(samozřejmě směšně ohodnocené).To, že mě matka s bratrem vyšachovali z dědictví je neuvěřitelné, ale jak si může notářka dovolit jednat jen s nimi a jejich právníkem a ne se všemi dědici? (tudíž i se mnou?)Perličkou ovšem bylo, že zhruba asi týden po podepsání dědictví jsem byla vyzvána, ať se dostavím na okresní soud, kde se toto dědické řízení opravilo o částku 300000Kč vyšší. Všichni čekali už jen na můj podpis, kterým jsem samozřejmě stvrdila i okamžitou platnost dědic.řízení .Co tomu říkáte?

Reagovat

 

+43
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

25. 12. 2015 | 11:36 | Helena

Plně souhlasím se všemi příspěvky.Setkala jsem se s notářkou,která nejen,že protahovala dědické řízení na neuvěřitelnou dobu 3 let než předala spis soudu, ale navíc mně odmítala dát nahlédnout do spisu. Přestože jsem se...více

10. 10. 2014 | 18:36 | Welch

Protože nežiji v ČR bylo pro mě naprosto neuvěřitelé, že si nikdo nemůže notáře svobodně vybrat sám a jednoduše jej přidělí soud! Někteří notáři jsou neochotní, arogantní a řízení zbytečně protahují. Pokud by si každý mohl...více

19. 11. 2013 | 21:46 | Ester

Mám stejnou zkušennost a jsem rozhořčena. Chování asistentek notáře je velmi neprofesionální, jedinkrát mi nikdo ani nepodal ruku natož aby se představil. Tak arogantní jednání jsem na takovém místě neočekávala. Kam by si...více

9. 3. 2013 | 22:28 | Dvořáková V.

Dobrý den, chci se zeptat ve věci dědického řízení. Naše rodina vlastní dokument o převzetí Přídělové listiny(pozemku), bohužel se nám nikde nepodařilo dohledat Přídělovou listinu samotnou(ale máme potvrzeno od úřadů, že...více

5. 3. 2013 | 15:29 | Klaudie

kdo a podle čeho se oceňuje majetek.... musí na něj být vytvořeny odhady?? Jak je určen základ dědické daně a podle čeho?? Podle toho ,jak to ocení notář nebo snad dědici?? více

Oblíbená témata

dědictví, notář, soud

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Pevná úroková sazba (fixní), Tržní úroková míra, Hypotéza, vladimír dlouhý, restaurace, marta nováková, daně, petra pospíšilová, výběr na přepážce, nacismus, Alexandra Juráčková, Expandia banka, padesátihaléř, Centrální trh, postžiro, obecní úřady, oprava auta, GPR Index

3T80510, 1SR2404, 3M71980, 1SR2404, 1SR2404

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK