Když se výhra ve „spotřebitelské soutěži“ odvíjí od předem neznámé okolnosti, například výsledku sportovního zápasu, jde ve skutečnosti o hazardní hru. Zvlášť když se do ní spotřebitel může zapojit jedině tak, že si nejdřív klasicky vsadí. Konstatoval to Nejvyšší správní soud, když rozhodl mnohaletý spor mezi sázkovou společností Fortuna a ministerstvem financí.
Hazardní hra – na rozdíl od spotřebitelské soutěže – podléhá přísné regulaci, její pravidla předem schvaluje ministerstvo financí, platí se z ní také speciální daň z hazardních her.
Fortuna v roce 2017 rozjela marketingovou akci s názvem „10 % cashback za prohrané tikety“. Její podstatou bylo vyplacení 10 % z prohraných sázek všem klientům, a to až do výše 500 korun denně. Jinak řečeno: klient si vsadil třeba 5000 korun na sportovní utkání, výsledek netrefil, ale dostal 500 korun zpátky. Na další sázky, pochopitelně.
Kontroloři z ministerstva financí si tehdy vsadili 100 korun na ženské basketbalové utkání. Odvážná sázka v kurzu 11:1 jim nevyšla, ale v souladu s pravidly této „marketingové akce“ dostali od Fortuny 10 korun zpět. A na oplátku sázkové kanceláři dali pokutu 100 tisíc korun, protože podle ministerstva jde o takový druh hazardní hry, na kterou Fortuna neměla povolení – respektive s ní nepočítal schválený herní plán.
Fortuna namítala, že se nejednalo o hazard, ale o marketingovou akci. Spotřebitelskou soutěž, která se konala odděleně od samotného kurzového sázení. Vsazenou částku sice kontroloři prohráli, ale „cashback“ dostali nezávisle na výsledku své sázky, stejně jako všichni ostatní zákazníci, kteří si vsadili a taky prohráli.
Co na to řekl soud? Uvedl, že prvek náhody, který je součástí spotřebitelské soutěže, třeba slosování všech milovníků jogurtů určité značky, je něco jiného než přímá souvislost vyplacené částky s výsledkem sportovního utkání. „Představa, že se účastník hazardní hry v případě vrácení části vsazeného obnosu stává výhercem ‚peněžité ceny‘ ve spotřebitelské soutěži, je v daném kontextu zcela nelogická až absurdní,“ konstatoval Nejvyšší správní soud.
Souhlasil tak s předchozím rozhodnutím Městského soudu v Praze, který dal za pravdu ministerstvu financí. „Schválený herní plán neumožňuje vyplatit výhru, respektive částečné vrácení vkladu v případě, že sázka nebyla vyhodnocena jako výherní. Herní plán připouští vracení sázky jen tehdy, jde-li o neplatnou sázku. O marketingový bonus by se jednalo pouze v případě, pokud by jeho poskytnutí nebylo vázáno na výsledek primární hazardní hry, nýbrž na další s konkrétní hazardní hrou nesouvisející skutečností,“ argumentovalo ministerstvo.
Fortuna se bránila tím, že prakticky všechny bonusové akce, které provozovatelé hazardních her legálně nabízejí, jsou založeny na totožném principu jako marketingová akce. To znamená, že zpravidla vždy existuje určitá provázanost mezi bonusovým programem a hazardní hrou, neboť opačná situace by totiž zcela postrádala obchodní smysl. Podle Fortuny šlo o dvě na sobě nezávislé části. Akci s cashbackem chyběl zásadní prvek hazardní hry podle zákona o hazardních hrách, a to úhrada sázky za účast.
Soudy s tím však nesouhlasily. „Bez uzavření kurzové sázky a vyhodnocení kurzové sázky jako proherní nebylo možno se marketingové akce účastnit. Zároveň cashback, tj. 10 % z výše sázky na proherní tiket, bylo peněžité plnění, jež se přímo odvíjelo od vyhodnocení kurzové sázky,“ zdůraznily. Byly tak naplněny všechny podmínky hazardní hry.
„Jde o dočasnou modifikaci podmínek schváleného herního plánu hazardní hry, kdy v omezeném časovém období jsou účastníci lákáni na příznivější herní podmínky spočívající v tom, že za určitých podmínek mohou i při prohře docílit určitého finančního prospěchu – vrácení 10 % vložené sázky do maximální částky 500 Kč denně. Výše navrácených prostředků je tedy přímo determinována výší sázky,“ konstatoval soud.
Co si z toho odnést pro praxi? Třeba to, že „kupovat“ si klienty přímo penězi může být nejen drahé, ale někdy také protiprávní. Stačí výhru zájezdu navázat na něco nezávislého na vůli a jednání daného podnikatele. Jinými slovy: pokud o výherci zájezdu nebude rozhodovat los provedený osobně panem ředitelem, ale třeba počet gólů vstřelených českým týmem na mistrovství světa v hokeji, jedná se o hazardní hru. A s tou si není radno jen tak zahrávat.
František Nonnemann
Právník, který se zabývá především pravidly pro ochranu informací, compliance, finanční regulací a řízením rizik. Působil na Úřadu pro ochranu osobních údajů, od roku 2016 pracuje ve finančním sektoru, v současnosti jako... Další články autora.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem