Projekt náhradního výživného, zahájený v roce 2021, slaví částečný úspěch. Během prvních dvou let jeho trvání se podařilo finančně podpořit přes 10 tisíc rodin, kterým platby výživného chyběly přes čtyři měsíce.
Na náhradním výživném bylo možné dva roky pobírat maximálně 3000 Kč měsíčně za dítě, jehož rodič neplatil alimenty určené soudem. Samotné neplacení po dobu alespoň čtyř měsíců však nebylo jedinou podmínkou k uznání nároku na účast v tomto programu. Stát požadoval, aby rodič, kterému bývalý partner neplatí, ještě:
- podal návrh na zahájení exekučního řízení k vymožení výživného, nebo
- požádal o soudní výkon rozhodnutí v této záležitosti.
Na konci léta vláda schválila prodloužení programu náhradního výživného na čtyři roky pro každou osobu, která na plnění z tohoto programu získá nárok. V průměru se částka státem vyplácených „alimentů“ pohybuje okolo 1800 Kč. V červnu letošního roku vyplatil stát za neplatiče výživného přibližně 19 milionů korun.
Mizivé úspěchy na poli vymáhání, ale i emocionální zábrany
Po dobu, co stát vyplácí náhradní výživné, na něj přechází vymáhání plateb od původních dlužníků. V době vzniku projektu se čekalo, že kde s vymáháním neuspěly (většinou) matky samoživitelky, tam bude stát pevnější v kramflecích. Domněnka se nepotvrdila, proto se hledají nástroje, jak vymáhání urychlit a zefektivnit.
Zabavení řidičského průkazu sice ročně přiměje k placení víc než tisícovku dlužníků, ale to není dost.
Bezzubé je vymáhání zejména u osob ve výkonu trestu. Problémem se stává i případná exekuce nebo soud. Někteří lidé nechtějí své dlužné protějšky posílat do exekuce, případně se toho přímo obávají. Mimojiné i kvůli prychickému vydírání, které podle informací od neziskových organizací pomáhajících s vymáháním alimentů není nijak výjimečné. Zejména u těch bývalých partnerů, kteří se se svými dětmi setkávají pravidelněji.
Stát vkládá naděje do prodeje pohledávky
Server Seznam.cz informoval, že v přípravě je novela občanského zákoníku, která by měla mimo jiné pomoci urychlit vymáhání výživného, a to na základě čtyř změn:
- umožní prodej pohledávky třetí osobě,
- zavede minimální 10% srážku ze mzdy počítanou ještě před odečtením nezabavitelné částky,
- zvýší úročení dlužné částky,
- změní výpočet výsledného dluhu (i s úrokem): nově na bázi denního úročení.
Naděje se vkládají především do možnosti prodat pohledávku za dlužníkem. Ten pak totiž nebude platit bývalému partnerovi, s nímž je znesvářen, nýbrž cizí nezaujaté osobě.
Sdílejte článek, než ho smažem