Česká pošta si při řešení reklamací musí dávat pozor na to, jak vykládá vlastní podmínky nabízených služeb. Ukazuje to spor, s nímž se na Český telekomunikační úřad obrátil odesílatel ztracené zásilky do zahraničí. Jejím obsahem byly použité poštovní známky pro sběratelské účely, takzvaný skart.
Když odesílatel zásilku reklamoval, přiznal mu státní podnik jenom nárok na vrácení ceny poštovní služby. Pošta mu ale odmítla nahradit škodu za ztracenou zásilku. Obsahem zásilky do zahraničí podle poštovních podmínek totiž nesmějí být „předměty kulturní, umělecké nebo sběratelské hodnoty bez ohledu na jejich stáří a cenu.“
Podle Českého telekomunikačního úřadu, který na činnost pošty dohlíží, si to ale podnik nemůže takhle usnadnit. „Použije-li Česká pošta ve svých poštovních podmínkách neurčitý pojem, aniž by ho blíže vysvětlila, je spravedlivé vykládat jej vždy k její tíži,“ rozhodl úřad.
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Námitkám odesílatele úřad vyhověl a přiznal mu právo na náhradu škody ve výši 998 korun, která vznikla ztrátou doporučené zásilky do zahraničí. Rozhodnutí už je pravomocné.
Podle úřadu totiž nelze automaticky označit všechno, co lidé sbírají, za „předmět sběratelské hodnoty“ – tedy bez bližšího zkoumání.
„Sbírat lze prakticky cokoliv, ale skutečnou sběratelskou hodnotu mají jen některé předměty v daném okruhu sběratelství. Takové předměty musejí být něčím zvláštní, jedinečné nebo zvlášť ceněné, nebo jich musí existovat pouze omezený počet,“ uvádí Český telekomunikační úřad.
V posuzovaném případě byl obsahem ztracené doporučené zásilky do zahraničí takzvaný skart – použité a netříděné poštovní známky na papíře v počtu 1000 kusů. Kouzlo takového skartu pro filatelisty spočívá v tom, že občas lze v souboru objevit vzácnou poštovní známku, tedy sběratelsky hodnotný kus, který můžou zařadit do své sbírky.
„V drtivé většině případů však skart obsahuje použité poštovní známky, které mají nulovou sběratelskou hodnotu, a nelze je tudíž paušálně považovat bez bližšího prozkoumání za předmět sběratelské hodnoty,“ konstatoval úřad.
A zdůraznil, že podle § 557 občanského zákoníku, „připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.“ V tomhle případě tedy k tíži pošty.
Bylo na České poště, aby prokázala, že zásilka obsahovala sběratelsky hodnotné poštovní známky. „Pošta však bez bližšího vysvětlení podřadila obsah zasílaného skartu pod výčet smlouvou nepovolených předmětů jenom proto, že odesílatel uvedl v reklamačním řízení, že se jedná o předmět pro sběratelské účely,“ vysvětluje úřad. Pošta nijak neprokázala, že by o sběratelský předmět skutečně šlo.
Český telekomunikační úřad si v rozhodnutí pomohl i starším rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, který se zabýval nejasnými ustanoveními pojistných podmínek a je podle úřadu analogicky použitelný i na projednávaný případ.
Ve zmíněném rozsudku soudci mimo jiné uvedli, „jednoznačné a srozumitelné pojistné podmínky připraví samotná pojišťovna jako subjekt, který se na takovou činnost specializuje, je pro ni odborně vybaven a pojistné podmínky používá opakovaně, v porovnání s náklady, které by musel na dosažení smlouvy srovnatelné kvality vynaložit každý jednotlivý klient. Rubem této nesporné výhody je ovšem faktická nerovnost daná tím, že pojišťovna za pomoci svého odborného aparátu formuluje pojistné podmínky sama, zatímco klientovy možnosti podmínky podrobně prozkoumat jsou omezené, zejména převyšují-li náklady s tím spojené (např. na právní pomoc či za promeškaný čas) možný přínos. Za této situace považuje soud za spravedlivé, aby výklad nejasných ustanovení pojistných podmínek šel k tíži pojišťovny, která je sama formulovala.“
Autor úvodního snímku: Vladiczech/Shutterstock
Český telekomunikační úřad vysvětlil i to, jak se u poštovních známek obecně hodnotí kvalita. Existují tři základní kategorie.
Do první, často označované dvěma hvězdičkami, spadají známky, které neprošly poštovním oběhem a jsou v perfektním stavu, mají nepoškozený lep, zoubkování a obraz známky.
Do další kategorie spadají poštovní známky, které neprošly poštovním oběhem, jsou také v perfektním stavu, na lepu však je – vzhledem ke staršímu způsobu sbírání – nálepka nebo stopa po ní. Jde většinou o staré známky do roku 1945, kdy se od tohoto způsobu sbírání začalo upouštět. Tato kategorie se označuje jednou hvězdičkou.
Známky prošlé poštovním oběhem s razítkem spadají do poslední kategorie označované kroužkem s tečkou uprostřed.
Obecně platí, že hodnotnější jsou známky kategorie **. I zde však existují výjimky, například když známka byla v poštovním oběhu velmi krátkou dobu, takže se jich moc nezachovalo. Dalším velmi důležitým faktorem je, zda se známka vyskytuje i v nějaké další variantě. Například, má-li nějakou zvláštnost (posuny v tisku, výrobní a deskové vady, barevné skvrny v obraze), nebo u novějších známek jakou má UV přísadu (chemickou substanci přidávanou do hmoty papíru použitého k tisku pro zaměření známky razítkovacími automaty).
Jiří Hovorka
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 9. 2019 8:59, Bínovec
Je to přeci klasika.
Dneska podáte, zítra hledáte.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 9. 2019 10:36, Dalibor
Kdo tam nedělal ať nekritizuje...zásilek milion málo lidí...jednoduche
V diskuzi je celkem (46 komentářů) příspěvků.