Na čem závisí výše důchodu

Čeští důchodci si od ledna 2008 polepší. Průměrně by se měl důchod zvýšit o 3,95 procenta, což je 346 Kč měsíčně. Průměrný důchod tak bude činit 9 111 Kč měsíčně. Toto zvýšení přijde státní rozpočet na 11,3 miliardy Kč. Průměr má ovšem nulovou vypovídací hodnotu pro konkrétního důchodce. Výpočet každého důchodu je totiž poměrně složitý a závisí na řadě faktorů.

Při výpočtu důchodu se vychází z příjmu z rozhodného období, kterým je podle zákona posledních 30 let. Ovšem, protože do roku 1996 se vycházelo z příjmu za posledních 10 let, nebylo možno toto období najednou prodloužit. Rozhodné období se proto postupně prodlužuje každý rok o jeden rok. Pro ty, kdo odešli nebo ještě odejdou do důchodu v roce 2007, se bude vycházet z příjmů za roky 1986 - 2006, tj. celkem z 21 let. U důchodů přiznaných v roce 2008 se bude vycházet z let 1986 - 2007, tj. z 22 let.

Chcete vědět, kdy přesně dosáhnete důchodového věku? Spočítejte si to!

Protože se vychází ze všech příjmů za celé toto období, je třeba je "srovnat" na dnešní úroveň. K tomu zákon o důchodovém pojištění stanovil princip přepočítávacích koeficientů, které se každým rokem mění. Při samotném výpočtu důchodu se pak tyto upravené příjmy zprůměrují a zredukují podle redukčních hranic stanovených v zákoně. Z takto upraveného příjmu se následně vychází při výpočtu procentní výměry důchodu.

Pro nárok na důchod je klíčové dosažení důchodového věku. Ten činí pro muže a bezdětné ženy ze zákona 63 let. Netýká se ovšem všech. V 63 letech budou do důchodu odcházet jen lidé, kteří se narodili v roce 1953 a později. U starších osob je tento věk nižší.

Kromě dosažení důchodového věku je třeba splnit i potřebnou dobu pojištění, která v současné době dosahuje minimálně 25 let. Počítají se do ní i některé náhradní doby (čtěte článek Konec diskriminace otců při žádosti o důchod). Jestliže člověk této potřebné doby nedosáhne, má možnost ještě o starobní důchod znovu požádat v 65 letech, kdy mu bude stačit i 15 let doby pojištění . Jestliže se mu nepodaří splnit ani tuto podmínku, ocitne se v situaci, že starobní důchod nedostane a bude zřejmě až do své smrti odkázán na pomoc sociálního systému formou sociálních dávek.

Spočítejte si výši důchodu

Starobní důchod se skládá ze dvou částek - ze základní a procentní výměry. Základní výměra v současné době činí 1 570 Kč, od příštího roku by se měla zvýšit na 1 700 Kč.
Procentní výměra se počítá ve výši 1,5 procenta za každý rok doby pojištění. Takže kdo je pojištěný třeba třicet let, dostane 45 procent z vyměřovacího základu.

Podle platných zákonů je možné odejít předčasně do starobního důchodu nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku. Ovšem je potřeba počítat s nenávratným zkrácením důchodu, které činí 0,9 procenta z procentní výměry za každých i započatých 90 kalendářních dnů, které schází do dosažení důchodového věku. Čili člověk, který platil důchodové pojištění třicet let a chce odejít do důchodu o půl roku (180 kalendářních dnů) dříve, nedostane z vyměřovacího základu celých 45 procent, ale jen 43,2 procenta.

Pokud ovšem nastávající důchodce má práci, chce pracovat dál a nepobírat zároveň důchod, procentní výměra důchodu se mu zvýší. Za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku to bude o 1,5 procenta. Důchodce, který byl třicet let pojištěn a prodlouží si kariéru o půl roku, bude dostávat z vyměřovacího základu 48 procent.

I když důchodce na starobní důchod odejde, může pracovat i při jeho současném pobírání a není omezen žádnou výší výdělku. Musí mít ovšem pracovní smlouvu uzavřenou maximálně na dobu jednoho roku. V tomto případě se výměra důchodu ani nesnižuje, ani nezvyšuje.

Jak byste reformovali český důchodový systém, aby byla zajištěna výplata důchodů i pro další generace?