Spoření a inflace - jak reálně nepřijít o peníze
Ještě doporučujeme:
Kam s finanční rezervou – na účet, nebo do fondu
Úrokové sazby na spořících účtech stále rostou. Porážejí tak ve výnosech fondy peněžního trhu. Jenže dělat si o fondech obrázek podle minulé výkonnosti není přesné. Postupem času se dá očekávat lepší zhodnocení úspor i ve fondech peněžního trhu.
Do čeho investují fondy peněžního trhu
Fondy peněžního trhu investují peníze do málo rizikových instrumentů. Jedná se o krátkodobé dluhopisy (státu, největších bank a nejkvalitnějších podniků), státní pokladniční poukázky, nebo využívají termínované vklady bank, u kterých lze díky velkému objemu investic dosáhnout lepších podmínek než drobný investor. Průměrná doba splatnosti (durace) finančních instrumentů, do kterých investují, musí být kratší než jeden rok. Hodnota v čase kolísá, návratnost investice není zaručena. Za nízkou rizikovost se platí tím, že výnos je oproti ostatním fondům, pokud se jim daří, nižší.
Se zvyšováním úroků na spořících účtech se v poslední době doslova roztrhl pytel. V lednu se na nebo přes tři procenta přehouply úroky u ING a Bawag Bank, v únoru se přidaly Raifeisenbank/eBanka i nový hráč v českém ringu mBank. Pozadu nezůstaly ani družstevní záložny. Spořící účty se tak začínají stávat významnou konkurencí pro podílové fondy peněžního trhu, které se považují za poměrně spolehlivého a především bezpečného ochránce rodinných úspor před inflací .
„Je to docela velká konkurence,“ připouští Petr Podolka, správce peněžního fondu ING. Fondy peněžního trhu jsou alternativou pro krátkodobé odložení úspor. Doporučená investiční doba je do jednoho až dvou let, a pokud je fond v korunách, jedná se o velmi málo rizikovou investici, která vykazuje obvykle jen jeden pohyb - pomalý a vzhůru. Při uložení peněz do fondu peněžního trhu v zahraniční měně se jedná o větší spekulaci, jelikož výnos je ovlivňován kurzem koruny, který se do budoucna těžko předpovídá.
Spořící účet je rovněž takřka bezrizikovým způsobem uložení peněz. Vklady jsou proti krachu banky pojištěny ve výši 90 procent uložené částky, a to až do výše 25 tisíc eur. U obou druhů uložení peněz má majitel své finance rychle k dispozici. Zatímco ze spořícího účtu si je může většinou vybrat do tří dnů, než proběhne mezibankovní převod, odkup z fondu trvá o něco málo déle. „Je třeba celkem pěti pracovních dní. Další den banka odesílá peníze. Dále je nutno počítat s asi jedním až dvěma pracovními dny pro mezibankovní platební styk,“ tvrdí mluvčí ING Alexandra Gjuric. Ze zákona nesmí odkup podílových listů trvat déle než patnáct dní.
Deset nejvýnosnějších fondů peněžního trhu
| Fond peněžního trhu | Výkonnost za rok |
| Credit Suisse Money Czech Crown Fund růstový | 3,08 % |
|---|---|
| KBC MultiCash ČSOB CZK | 2,05 % |
| Pioneer - Sporokonto | 1,71 % |
| Conseq Invest Konzervativní A | 1,61 % |
| ČP Invest Fond peněžního trhu | 1,60 % |
| ING český peněžní trh | 1,57 % |
| ESPA český fond peněžního trhu | 1,38 % |
| ISČS Sporoinvest | 1,21 % |
| IKS Peněžní trh PLUS | 0,69 % |
| ESPA český korporátní VT | 0,09 % |
Když se člověk podívá na minulé výkonnosti fondů peněžního trhu, uvidí čísla mezi jedním a dvěma procenty. „Jedná se o výnos po odečtení všech poplatků,“ říká Jan Barta, generální ředitel Investiční společnosti ČSOB. Z toho by se tedy zdálo, že výnosy na spořících účtech jsou daleko zajímavější.
Nicméně nynější zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky vytváří prostor nejen pro růst úrokových sazeb na spořících účtech, ale také ovlivňuje výnosy fondů peněžního trhu. „Fondy peněžního trhu se velice rychle přizpůsobují prostředí,“ tvrdí Barta. Jeho očekávání letošní výkonnosti těchto fondů se pohybuje mezi třemi a třemi a půl procenta. To je částka srovnatelná či převyšující výnosy ze spořících účtů. Rychlost růstu výnosnoti může ovlivnit tzv. durace, která vyjadřuje průměrnou dobu, za kterou fond získá z dluhopisu zpět to, co investoval do jeho nákupu. Například pokud bude splatnost dluhopisu jeden rok, durace bude kratší než jeden rok, protože kromě splátky fond dostane i úrok. „Proto záleží na duraci, jak rychle mohou fondy reagovat na zvyšování sazeb,“ uvádí Podolka, ale dodává: „V případě očekávání růstu úrokové míry se snaží fondy o co nejkratší duraci a naopak.“ Mezi úrokovou mírou a cenou dluhopisů na peněžním trhu je inverzní vztah, při růstu úrokové míry klesá cena dluhopisů. „Kratší durace nám tak umožní rychleji investovat do instrumentů s vyššími výnosy,“ uvádí Martin Šopejstal z ING.
Deset nejvýnosnějších spořících účtů
| Spořící účet | Úroková sazbat roční |
| BAWAG Bank CZ - Spořící účet | 3,50 % |
|---|---|
| mBank - konto eMax | 3,50 % |
| ING - ING Konto | 3,00 % |
| BAWAG Bank CZ - Spořící účet IQ Konta | 2,57 % |
| Citibank - Spořicí účet CitiOne | 2,50 % |
| ČS - Osobní účet | 2,5 % |
| PS - Spořící účet | 2,10 % |
| Oberbank AG - Spořící účet LIMIT | 1,88 % |
| Oberbank AG - Spořící účet Speciál | 1,63 % |
| Volksbank - Spořící konto | 1,40 % |
Při srovnání výhodnosti fondů peněžního trhu a spořících účtů do hry vstupuje také to, že investor, který drží podílové listy fondu déle než šest měsíců, nemusí platit daň z příjmu. Úroky ze spořících účtů jsou vždy zatíženy patnáctiprocentní daní, takže při tříprocentním úroku, vkladu 50 tisíc a kvartálním připisování úroků, neuvidí spořílek po roce výnos 1 516,96, ale 1 287,24 korun, což odpovídá zhodnocení zhruba o 2,57 procenta. Na druhou stranu v případě nutnosti dřívějšího výběru, než po šesti měsících, je stejná daň z výnosu i u fondů peněžního trhu.
Usuzovat z minulé výkonnosti na budoucí se dá těžko, a tak zhodnocení peněz ve fondech zůstává do jisté míry hádankou. Nedávné zvýšení úrokových sazeb ČNB o čtvrt procentního bodu se podle Barty výrazně neodrazí v růstu výnosnosti fondů peněžního trhu. Což je oproti jistým procentům na spořících účtech určitá nevýhoda.
Kam ukládáte své finanční rezervy? Máte raději jistotu spořících účtů, nebo sázíte na podílové fondy?
