Za minimální mzdu pracuje v Česku zhruba 150 tisíc lidí, tedy něco kolem čtyř procent všech zaměstnanců. O výši minimální mzdy rozhoduje vláda. Například v letech 2007 až 2012 se nezvyšovala vůbec (tehdy dělala 8000 korun), od roku 2013 ale politici každoročně několik stovek přihodí. Zatím nejštědřejší byla vláda v roce 2017 a 2018: minimální mzda stoupla nejdřív o 1100 korun, další rok o 1200 korun. Pro letošek tedy dělá 12 200 korun.
Skokové navyšování na základě rozhodnutí politiků dlouhodobě kritizují zástupci zaměstnavatelů. Růst minimální mzdy chtějí odvozovat od kondice ekonomiky a hospodářských ukazatelů. Díky jasnému a odpolitizovanému mechanismu zvyšování minimální mzdy by pak podnikatelé mohli předvídat, jak vysoké mzdové náklady na jednoho zaměstnance budou v daném roce mít.
Ministerstvo práce a sociálních věcí teď přišlo s návrhem vnést do zvyšování mezd jasná pravidla. Minimální mzda by se tak, stejně jako důchody, na začátku každého roku valorizovala.
Patnáct set, tisíc, osm set?
Do novely zákoníku práce proto ministerstvo zapracovalo valorizační mechanismus, podle kterého se má minimální mzda odvozovat od mzdy průměrné: konkrétně má dosahovat její polovičky. Při výpočtu by se vycházelo z průměrné mzdy za předcházející rok. „Tímto způsobem se zajistí nejen plnění základních funkcí minimální mzdy, ale zejména žádoucí předvídatelnost jejího vývoje a stabilita sociálního prostředí,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.
Navržená valorizační pravidla můžou v praxi přinést růst minimální mzdy na 17 400 korun měsíčně v roce 2020 (při výpočtu vychází MPSV z předpovědi budoucí výše průměrné mzdy). Pro rok 2022 ministerstvo práce počítá s minimální mzdou 19 500 korun. Přehled konkrétních částek pro jednotlivé roky si můžete prohlédnout v tabulce níž.
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
Průměrná hrubá mzda (předpoklad MPSV) | 33 520 Kč | 35 450 Kč | 37 210 Kč | 39 060 Kč |
Valorizace minimální mzdy | 16 200 Kč | 17 400 Kč | 18 400 Kč | 19 500 Kč |
Meziroční zvýšení | 900 Kč | 1200 Kč | 1000 Kč | 1100 Kč |
Relace minimální mzdy k průměrné mzdě | 48,3 % | 49,1 % | 49,4 % | 49,9 % |
Vedle představení valorizačního vzorce ministryně Maláčová tento týden jednala o zvýšení minimální mzdy – pro rok 2019 – také se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Polovičky průměrné mzdy prozatím minimální mzda nedosáhne, ministryně ale v souladu s požadavkem odborů navrhuje zvýšení o patnáct set korun. Tedy na 13 700 korun měsíčně.
Proti jejímu návrhu se postavili zástupci podnikatelů, kteří prosazují růst o osm set korun, maximálně o tisícovku. „Návrh paní ministryně je nezodpovědný. Na předchozích tripartitách jsme pracovali s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Navýšení minimální mzdy o 800 korun v příštím roce by bylo pro podniky ideální. Zvýšení o tisíc korun je pro velkou část firem přijatelné. Kdyby ale prošel návrh paní ministryně, drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce. Zkomplikovalo by to hospodářský růst,“ řekl po jednání Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Vyšší minimální mzda znamená pro zaměstnavatele růst celkových mzdových nákladů – započítat musí také daň a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Z materiálu MPSV vyplývá, že růst minimální mzdy o pět set korun měsíčně zvýší náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance o 670 korun za měsíc (8040 korun za rok). Když se minimální mzda zvedne o tisícovku, budou náklady podniku na jednoho člověka vyšší o 1340 korun měsíčně (16 080 korun ročně) a při zvýšení o 1500 korun vzrostou mzdové náklady o 2010 korun měsíčně (24 120 korun za rok). Pokud minimální mzda příští rok vzroste na 13 700 korun a do roku 2020 stoupne na 17 400 korun, navýší se mzdové náklady zaměstnavatelů o 16 miliard korun.
Od minimální mzdy se navíc odvíjí také zaručené mzdy: pro každou skupinu zaměstnanců platí určitý strop, pod který jejich výplata nemůže jít. Nejspodnější hranici představuje právě minimální mzda. V osmé, nejvyšší skupině, dělá zaručená mzda dvojnásobek mzdy minimální.
Utržení ze řetězu
Kritice se ale nevyhnul ani návrh valorizačního vzorce. Hospodářské komoře vadí především výpočet na základě starých dat – průměrné mzdy za předcházející roky. „Nový návrh valorizačního mechanismu nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů. Je tak možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi a působila procyklicky – prohlubovala by se případná nezaměstnanost,“ hodnotí návrh MPSV tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Valorizace se má podle něj odvíjet od prognózy Ministerstva financí, na základě které se sestavuje státní rozpočet. Namísto průměrné mzdy by navíc do výpočtu zanesl mediánový příjem. „Mediánový příjem v sobě neodráží extrémy tak jako průměrná mzda. Na tu totiž většina obyvatel Česka stále nedosáhne,“ vysvětluje Diro.
Jako návrh, který neodpovídá tuzemské ekonomice, vidí snažení MPSV také ekonom Lukáš Kovanda. „Odbory a MPSV jako by žily ve virtuální realitě nekončícího národohospodářského večírku a další dlouhá léta trvající prosperity české ekonomiky. Přitom produktivita práce letos poroste tempem 2,6 procenta, příští rok přidá 2,9 procenta. MPSV a odbory svorně žádají nejen plošné navýšení platů ve veřejném sektoru o deset procent, ale právě také znatelný růst minimální mzdy, který zvyšuje celkovou mzdovou hladinu v ekonomice. Odbory i MPSV se tak utrhly ze řetězu rozumného sociálního dialogu a sledováním politických a partikulárních zájmů se stávají ohrožením konkurenceschopnosti českých firem, udržitelnosti tuzemských veřejných financí a celkově tedy dalšího zdárného rozvoje české ekonomiky,“ hodnotí.
O kolik minimální mzda v roce 2019 opravdu vzroste, rozhodne během září vláda. Projednat musí také návrh MPSV na zavedení valorizačního vzorce.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 8. 2018 17:57, Prasezlesa
HDP na hlavu (finální hodnota toho, co tu jeden člověk vyrobí) máme na úrovni 70% Německa. Mzdu nemáme ani na třetině. Minimální mzda v Německu je skoro 40000 Kč, v ČR opět ani třetina. Nájmy jsou v Německu vyšší o trošku. Průměrný nákupní košík spíš levnější. V Německu dokáže jeden člověk za minimální mzdu bydlet ve městě, uživit se a ještě mu zbude, klidně i na výživu dítěte.
Jestli někomu přijde normální, že jsme chudí jako kostelní myši, tak je s ním asi něco hodně špatně nebo prostě jenom nezvládá takto jednoduchou matematiku, díky které by si to uvědomil.
Minimální mzda je tu ostudně nízká. Průměrná to samé.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 10. 2018 18:36, jana
A nejen Paleta,vesměs všechny restaurace platí jen to co musí,tak na co jsou ty tabulky???
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.