Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Škola finanční gramotnosti: krachy, krachy, krachy

| rubrika: Když se řekne | 8. 11. 2011 | 7 komentářů
Škola finanční gramotnosti: krachy, krachy, krachy
Co se stane, když... V minulém díle Školy finanční gramotnosti jsme se učili, do čeho neinvestovat. Dnes si řekneme o tom, co nám hrozí, když už jsme svoje peníze do něčeho dali.

Rizik, která na vás ve světě financí čekají, je více. Na slova jako garantovaný mnoho nespoléhejte, protože každá garance platí jen za jistých podmínek. A když podmínky nejsou splněné, nekoná se žádný výnos, možná se dokonce nekoná ani vrácení vašeho vkladu. Řekl jsem už mnohokrát a ještě jednou zopakuju: S rostoucím výnosem roste i riziko. Mějte to vždy na paměti.

Stručné a přehledné shrnutí investičních rizik – patří mezi ně třeba riziko inflace, měnové riziko a další – vám poskytne tento článek z Investiční univerzity na Peníze.cz: Velký kurz investování: Investiční rizika

A my se spolu podíváme na krachy. Co se stane když…

Krach akciového fondu

Akciové fondy vznikají a zanikají. Osobně si ale nepamatuju případ, že by nějaký fond vyloženě zkrachoval. Je fakt, že některé fondy hospodaří tak „dobře“, že se hodnota investovaných peněz neustále snižuje, takže se to krachu velmi blíží.

Poznámka poloprávní

Krach fondu vlastně nemůže nastat, fond totiž nemá právní subjektivitu, je to jen nástroj. Tak jako nemůže zkrachovat soustruh v továrně, nemůže zkrachovat ani podílový fond. Může zkrachovat jeho správce, pak se ale osiřelého fondu ujme správce nový. A nic se neděje, protože majetek podílníků fondu – tedy i váš – není majetkem správce, je od něj oddělený.

To, o čem se v textu mluví jako o krachu fondu, je totální ztráta hodnoty jeho portfolia. Vaše akcie, dluhopisy, zkrátka váš podíl na majetku bude stejný – jenže majetek bude bezcenný, vlastníte procenta z nuly. Protože zkrachovaly firmy, do kterých jste investovali, státy či podniky, jejichž dluhopisy jste nakoupili, už je nikdy nesplatí a nikdo jiný si ty papíry nekoupí – a tak dále.

Akceptujme ale, že téhle situaci by každý normální člověk říkal krach.

Klasický krach akciového fondu by nastal v případě, že by najednou zkrachovaly všechny firmy, jejichž akcie drží. Tyto akcie by se obratem ruky staly bezcennými. Ať už má ale fond v držení akcie padesáti nebo třeba jen desíti firem, aby padly všechny naráz, to by snad nedokázala „zařídit“ ani světová válka, ani útok Marťanů.

Akciový fond může zaniknout, a to tak, že se sloučí s jiným. To ovšem není krach a vy o svůj majetek opět nepřijdete.

U obyčejných lidí akcie mají dost pošramocenou pověst, každý někdy slyšel o někom, kdo „investoval do akcií a přišel o všecky prachy“. Takový člověk ale zřejmě investoval přímo do akcií, nikoli do akciového fondu. Na tom není nic špatného, jen se to musí umět. Především je potřeba investice diverzifikovat. Ten, kdo přišel o všechno, zřejmě investoval do akcií jediné firmy: zapomněl rozložit rizika. Pokud by ty samé akcie byly součástí nějakého fondu, manažer jeho portfolia by je nejspíš včas odprodal – nebo ne úplně včas, třeba i se ztrátou, ale nenechal by je padnout na nulu. A i kdyby byl zrovna chvíli na dovolené, krach jedné firmy nebude velký problém, správci fondů totiž zásadu diverzifikace dodržují, a tak akcie jednoho podniku netvoří zpravidla víc než řekněme pět procent z objemu majetku fondu.

Ani v případě, že by zkrachoval správce fondu (nějaká banka nebo investiční společnost, pomocí které investujete), nemusíte mít o svoje peníze strach. Majetek správce je od vašich peněz oddělen. Nějakou dobu se ke svým penězům nedostanete, ale pak bude jmenován nový správce – a je to, vaše investice jako taková není v ohrožení.

V době Harvardských fondů nebyl majetek správce a jednotlivých investorů podle zákona oddělen, proto se mohlo stát to, že krachující správce vzal s sebou i všechno ostatní. Dnes už tohle možné není.

Z výše uvedeného vyplývá, že co se týče krachování, je akciový fond poměrně bezpečná investice.

Krach dluhopisového fondu

Škola finanční gramotnosti na Peníze.cz

Ovládáte bezpečně peněžní trivium? Znáte základní počty, víte jak číst smlouvy a kdy je můžete podepsat?

Škola finanční gramotnosti. Již sedmnáct lekcí.

Mechanismus je prakticky stejný jako u akciového fondu. Aby zkrachoval dluhopisový fond, museli by všichni dlužníci najednou zaniknout či zbankrotovat. Taková situace je krajně nepravděpodobná. A navíc opět platí to, že portfolio manažer bude mít snahu nekvalitních cenných papírů se zbavit. Buď se mu to podaří včas, nebo se mu to úplně včas nepodaří, ale dost těžko padnou na nulu všechny dluhopisy najednou.

Když byly banky nedávno donuceny odpustit Řecku podstatnou část dluhu, fondy, jejichž majetek řecké dluhopisy zčásti tvoří, pouze snížily svoji hodnotu. Je možné, že některé fondy jsou po snížení tak malé, že budou nuceny sloučit se s jinými, ale z pohledu vás jako investora je to skoro jedno – změní se jméno fondu na vašem každoročním výpise. Snížení hodnoty fondu je samozřejmě nepříjemné, ale je to riziko, o kterém jste věděli dopředu a počítali s ním.

Stejně jako u akciových fondů (a všech dalších typů podílových fondů) platí, že majetek správce je oddělen od majetku jednotlivých investorů, takže v případě krachu správce nejsou vaše investované peníze v ohrožení.

Krach pojišťovny

Pokud máte nějaké pojištění se spořením, jinými slovy část peněz, které pojišťovně dáváte, se investuje do nějakého fondu, určitě vás bude zajímat, co se s nimi stane, když pojišťovna zkrachuje. Možná vás překvapím tím, že budete mít prostě smůlu.

Překvapeni? Ano, je to tak. Peníze, které dáváte pojišťovně prostřednictvím pojistky, se stávají majetkem pojišťovny. Pokud ale pojišťovna zkrachuje, není už nikdo, kdo by vám peníze vyplatil.

Prosím nepanikařte. V celé historii pojišťovnictví, která už trvá několik století, se nestal případ, že by nějaká pojišťovna zkrachovala bez náhrady. Když už bylo některé ouvej, přišel silnější brácha, který všechno koupil, závazky přebral a jelo se dál. Ono totiž pojišťovnictví je natolik výnosný byznys, že se tam snad zkrachovat ani nedá.

Krach banky, záložny, stavební spořitelny

Tohle je na první pohled asi nejmenší problém. Peníze v bance vám do výše sta procent vkladu garantuje stát, tedy do výše sta procent, ale maximálně 100 000 eur, což je zhruba 2 500 000 Kč. Čili když zkrachuje nějaká banka, stát vám vaše peníze komplet vyplatí. Pokud zrovna nemáte na účtu víc než půltřetího milionu. Takže pohoda klídek a tabáček. Pojďme se na to ale podívat trošku blíž.

Tato garance funguje tak, že existuje Fond pojištění vkladů, do kterého ze zákona musejí přispívat všechny banky, záložnystavební spořitelny. Pokud zkrachuje nějaká z těchto institucí, Fond pojištění vkladů lidem vyplatí jejich peníze. Až potud to zní dobře.

Problém je, že podle výroční zprávy Ministerstva financí ČR za rok 2010, mají domácnosti v bankách uloženo přes dva biliony korun – ovšem ve Fondu pojištění vkladů je uloženo pouhých 18,1 miliardy. Špatně se to představuje, napišme si to pod sebe:

Anketa

Kde budou podle vás vaše peníze nejlíp v bezpečí?

v bankách uloženo

2 115 500 000 000 Kč

ve Fondu pojištění vkladů

18 100 000 000 Kč

takže nám chybí

2 097 400 000 000 Kč

Jak může někdo ručit osmnácti miliardami za 2 115 miliard, to netuším. Mně osobně to tedy pocit jistoty nedává. Nemusím být raketový vědec, abych si spočítal, že ani 116 fondů pojištění vkladů by nám v případě většího krachování nestačilo. Bohužel platí, že když je tak zle, že začnou krachovat banky, může se dostavit dominový efekt. Když padne jedna, to ještě jenom znervózníme (pokud v ní nemáme peníze). Když padnou dvě nebo tři a přidá se poplašná zpráva, lidé přestanou věřit bankám obecně a utíkají vybrat všechny svoje peníze. A protože banky nemají dost peněz na vyplacení všech svých klientů naráz, začnou padat – a pak platí, že kdo přijde do Fondu pojištění vkladů jako první, možná něco dostane. Pokud pak ale vůbec něco platí.

V tomto ohledu tedy na garance moc spolehnutí není.

Autor je finanční poradce Partners For Life Planning

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+16
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

8. 11. 2011 8:35, eďa

Ten objem prostředků ve fondu pojištěných vkladů je opravdu, ale opravdu srandovní ku objemu vkladů a představuje záruku pro první hráče finančního runu. Zbytek 98% střadatelů ostrouhá a to je dobře. Nejlepší je totiž vlastní zkušenost, k čemu nějaké teorie, že. Imaginární nárok vkladatelů přece nikdo neupře, dokonce i soudy ho přiznají, za mírný poplatek, ale to, oč se hraje je likvidita a ta bude v podílech z ničeho nulová a v podílech na dluhu té které instituce zhruba ve stejné výši.

Reagovat

 

+1
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

9. 11. 2011 5:34, jakusir

Tohle je typický příspěvek člověka ,který závidí a nepřeje nic dobrého-tohle se nezapře 100% čech

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (kulihrášek 08. 11. 2011 09:45)

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

1. 2. 2012 | 13:42 | kolja

Co se stane s akciemi zainvestovanými podílovými fondy, když zkrachuje jejich zakladatel (banka)? Budou existovat dál nebo prodají akcie a vyplatí podílníky nebo něco jiného. více

14. 11. 2011 | 20:02

Kup si Google: http://www.penize.cz/sporeni/196928-neni-duvod-proc-by-pojisteni-bankovnich-vkladu-meli-platit-klienti více

14. 11. 2011 | 18:19 | Honza

no konečně to někdo napsal! lidé jsou krmeni tím, co chtějí slyšet, ale ne tím, co je pravda... tady může zaplakat hooodně lidí. A to si ztrhávají poplatky za "vytáhnutí propisky z pouzdra"!
Za zmínku určitě stojí odpověď...
více

9. 11. 2011 | 10:47 | Gabriel Pleska

Příteli, vaše vědomosti o slepicích mají pořádné díry. Slepice nekejhají. Abyste pak za hlídacího psa neangažoval lišku. více

9. 11. 2011 | 5:34 | jakusir

Tohle je typický příspěvek člověka ,který závidí a nepřeje nic dobrého-tohle se nezapře 100% čech více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Dodatečné objednávky, Hyperinflace, Peněžní úvěr, penzijní fondy, třetí pilíř, jan sedláček, účastnické fondy, petr brousil, sulin, Splátkový úvěr, pojišťovací zprostředkovatelé, zpětná hypotéka, mezní sazba, trh zemního plynu, sanofi-aventis, majetkový audit, Marek Antoš, příspěvek na opatření zvláštních pomůcek

5M09210, 1B111111, 5M09210, 2SA3282, 3K39661

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK