Akcie a trading: podílové fondy jako investiční příležitost

O investičních a podílových fondech najdeme na webu nepřeberné množství naučných a vysvětlujících článků, informací, vzájemných srovnání apod. I na Peníze.CZ je k dispozici obsáhlá sekce s informacemi o podílových fondech, s velkým počtem užitečných nástrojů ke sledování a vyhodnocování. Cílem tohoto textu ovšem není tyto známé a kdykoliv dostupné informace opakovat. Zkusíme se spíše na fondy podívat především z pohledu aktivních obchodníků (či investorů) a krátce i z pohledu veřejnosti.

Připomeňme si jen, jaké hlavní výhody nám investování do podílových fondů přináší. První výhodou je jistě diverzifikace (a tedy snížení rizika), za další výhodu můžeme považovat odbornost správy a řízení portfolia fondu. Nevýhodou mohou být u některých fondů vyšší vstupní a manažerské poplatky, které případné výnosy srazí pod inflaci.

Z hlediska aktivních investorů a obchodníků

... není investování do fondů zajímavé. Tito investoři a obchodníci považují za úspěšné zhodnocení své investice zisky ve výši několika desítek procent. Nebudou jistě spokojeni se zhodnocením v řádu jednotek, jak tomu většinou u fondů bývá.

Proč fondy dosahují většinou poměrně "malých" ročních zisků? O portfoliomanažerech a správcích fondů je známo, že řídí svá portfolia a investice extrémně konzervativně. Jsou si vědomi toho, že i malý drawdown, např. 6, 7 či 8 procent může vést k hromadnému úniku investorů z fondu. Velkou pozornost proto věnují řízení rizika a snaží se jej udržovat na nízké úrovni.

Ovšem i takto opatrné strategie portfoliomanažerů mohou klientům v některých obdobích přinést při velkých a rychlých poklesech globálních trhů ztráty ve výši desítek procent - naposledy například v roce 2002.

Správci fondů mají při investování velké výhody při řízení rizika portfolia. Patří mezi ně široká možnost diverzifikace, nízké limity přijatelného rizika na jeden obchod - např. stanovení rizika ve výši 0,5 % hodnoty portfolia na jeden obchod stále představuje možnost obchodovat pozici v řádu statisíců či miliónů Kč (eur či dolarů) a zároveň nepředstavuje vystavování se přílišnému riziku pro fond v případě špatného obchodu.

Na druhé straně mají portfoliomanažeři ve srovnání s privátními investory a obchodníky při řízení fondu i mnoho nevýhod. Jsou svázáni přísnými předpisy, jejich budování pozic ve vybraných titulech vede často k ovlivnění trhu a k nekontro-lovanému růstu nakupovaného titulu, nemohou využívat short selling strategie apod.

V hedgeových fondů větší zájem na zhodnocení

U investičních a podílových fondů není souvislost mezi výkonností fondu a odměnou portfoliomanažera. Z toho vyplývá, že odvětví investičních fondů je často více zaměřeno na shromažďování aktiv než na jejich "kvalitnější" správu.

Výjimkou v náhledu aktivních obchodníků na odvětví investičních a podílových fondů jsou hedgeové fondy. Hedgeové fondy často zaměstnávají nejlepší portfoliomanažery a obchodníky světa. Ti ve svém obchodování využívají sofistikované obchodní strategie, přijímají více rizika, provádějí short selling operace, v obchodování aktivně využívají finančních derivátů.

Odměny správců v hedge fondech jsou logičtěji strukturované než u investičních a podílových fondů. Manažer hedgeového fondu vydělává i na vstupních poplatcích, které jsou obvykle kolem 1 % ze spravovaných aktiv, ale významnějším zdrojem manažerova příjmu je poplatek, který si účtuje na základě výkonnosti. Tento poplatek je většinou kolem 20 %. Z tohoto důvodu má portfoliomanažer velký zájem na co nejlepším zhodnocení portfolia - při rozumné míře podstupovaného rizika - a za to je také odměňován.

Je třeba zmínit, že zatím není v České republice, resp. aspoň o ní ještě nevím, možnost zainvestovat do takového typu fondu.

Fondy jsou nejlepší 

Česká populace má ve srovnání se zahraničím poměrně vysokou averzi k riziku, týkajícího se nějakým způsobem vlastních financí. Ovšem bez podstupování rizika prostě nelze dosáhnout zajímavějších výnosů. Termínované vklady se současnou nabízenou úrokovou sazbou ani nepokryjí inflaci, investice přímo do bonitních a bezrizikových (státních) dluhopisů v podstatě není v České republice pro menší klienty možná.

Proto jsou podílové fondy výborným, a zřejmě i nejlepším prostředkem ke zhodnocení svých peněz. Jedince pravidelně a rozumně investující své úspory do fondů je třeba pochválit za aktivní podstupování určitého rizika s cílem možného vyššího výnosu (než jaký by obdrželi například na účtu v bance).

Autor působí ve společnosti CZECHWEALTH.

Jaký názor máte na podílové fondy vy? Využíváte je? S jakými (ne)úspěchy?