Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ve vlastních řadách

Ve vlastních řadách
Kvůli dealerským podvodům některé banky krachují, jiné dosahují miliardových ztrát. A když si myslí, jak dokonale jsou zabezpečeny, přichází trpké probuzení do reality. Zajímá vás, jak se před vlastními zaměstnanci chrání české finanční domy?
Jak je možné, aby dealer poslal banku ke dnu? Taková otázka vyvstává zpravidla tehdy, když krize tohoto typu stojí za dveřmi. Ačkoli se v historii stalo několik případů s miliardovými ztrátami, bylo napsáno několik knih a prevencí se živí mnoho špičkových odborníků, podvody dealerů se objevují stále. Příčiny jsou pořád stejné – nedostatečný a nepropracovaný systém kontroly a řízení rizik. Je samozřejmé, že nikdo nedokáže zabránit špatným obchodům. Nicméně to, že podvody a ztráty jsou odhalovány až po několika letech, by mělo nejen ředitele finančních domů vyburcovat z letargie. Že někteří šéfové v klidu seděli v křeslech, ilustruje příklad irské banky Allied Irish Bank (AIB).

Když obchody nejdou

Ztráty ve výši zhruba sedmi set milionů dolarů utrpěla dceřinná společnost AIB v Marylandu (USA), Allfirst, díky obchodům makléře Johna Rusnaka. Ten se podle vyšetřovací zprávy dopouštěl při devizových operacích podvodů, aby zakryl své chybné spekulace, již od roku 1997. Kvůli nedůsledné kontrole ze strany jeho nadřízených na podvody celých pět let nikdo nepřišel. Aféra se provalila až poté, co Rusnak nepřišel do práce. Irská banka ihned po zveřejnění případu zdůraznila, že krach ji nehrozí, nicméně ztráta se podepíše jak na hospodaření AIB, tak především na vážném poškození jejího dobrého jména.

Pro jinou banku, londýnskou Baring Brothers, se stalo působení jednoho z dealerů osudným. Šéf dealingu a vedoucí manažer v singapurské dceřinné společnosti Baring Futures (BFS) Nick Leeson dokázal za necelé tři roky svého působení kumulovat ztrátu ve výši 830 milionů GBP (1 180 milionů USD). Povedlo se mu to opět díky nedostatečné kontrole ze strany nadřízených i samotné centrály v Londýně a chybné segregaci pravomocí samotného dealera. Leeson nastoupil do BFS v červenci 1992 a téměř okamžitě začal neautorizovaně obchodovat na derivátových burzách s opcemi a futures. Výrazně překračoval své pravomoci – například vůbec nesměl obchodovat s opcemi na vlastní účet nebo držet otevřené pozice přes noc, přesto tak dlouhodobě činil. Největší chybou však bylo, že Leeson vedl jak oddělení front office, kde dochází k uzavírání obchodů, tak back office, kde se realizuje jejich kontrola a vypořádání. Znamenalo to, že v podstatě kontroloval sám sebe a ještě měl možnost falšovat účetnictví. Ve firmě byl považován za hvězdu, protože falešně vykazoval zisky z arbitrážových operací s nulovým rizikem. V bance zcela selhaly řídící a kontrolní mechanismy. Například šéf singapurské Baring nepodnikl vůbec žádné kroky, i když vnitřní audit (který sice nepřišel na podvody) doporučovat personálně oddělit obě oddělení – front office a back office. Konečné důsledky byly fatální. Baring, banka s mnohaletou tradicí, zkrachovala a byla převzata za symbolickou cenu jedné libry gigantem ING. Leeson byl odsouzen k 6,5 letům vězení a spolu s ním řada dalších osob.

Důvěřuj ale prověřuj

V České republice zatím bankovní sektor provázely jiné problémy než podvody dealerů. Ty se sice také vyskytly, například v České spořitelně (profil, názory) nebo Československé obchodní bance (profil, názory), ale co do objemu ztrát byly naprosto zanedbatelné například v porovnání s poskytováním úvěrů. To ovšem neznamená, že by české banky své dealery nekontrolovaly.

Systém řízení rizik zahrnuje i takzvané operační riziko, kam se zahrnují i podvody zaměstnanců. Hrozbu, že se nějaký pracovník "zblázní", nelze odstranit úplně. I v případě dealerů jde především o monitorování jejich činnosti. Podle Moniky Laušmanové, ředitelky úseku centrálního řízení rizik České spořitelny, musí být systém řízení nastaven tak, aby evidence o dealerových obchodech byla úplná a nebylo možné s ní jakkoli manipulovat. Bezpečnost systému zpravidla závisí na mnoha parametrech – kvalita systému řízení rizik je jedním z mnoha. Mezi dalšími lze jmenovat například kvalitu informačního systému, úroveň lidských zdrojů, management instituce nebo různé úrovně auditu.

Jak se tedy banky chrání před dealery samotnými? Popíšeme zjednodušeně celý proces založený na systémově i personálně oddělené činnosti. Na počátku stojí samotný dealer, který uzavře obchod (prostřednictvím terminálu Reuters nebo Bloomberg nebo telefonu). Každý je zpravidla oprávněn dělat pouze určitý obchod z hlediska typu, rizikovosti nebo obchodního partnera. Pro ilustraci, málo zkušený pracovník uzavírá méně rizikové kontrakty, zkušený dealer může riskovat více. Samotný front office systém má v sobě tato restriktivní opatření zabudována, to znamená, že každé uživatelské jméno má předdefinováno s kým, jak vysoké riziko a jaké typy obchodů smí uzavírat. Poté, co dealer zadá parametry do systému, obchod by pro něho měl končit. Dokument s parametry – tiket – putuje do oddělení middle office, kde jiní zaměstnanci zkontrolují, zda nebyly zadány špatně parametry obchodu (tj. protistrana, kurs, objem atd.). Pokud údaje souhlasí, přesouvá se obchod do oddělení back office, kde dochází k zaslání konfirmace protistraně a přijetí protikonfirmace. Jestliže je vše v pořádku, obchod se zanese do účetního systému a pak dochází k fyzickému vypořádání obchodu.

Mezi konkrétní opatření dále patří kontrola dokumentů, které jsou archivovány. Stejně tak v případě ústního uzavření obchodu – veškeré konverzace jsou nahrávány. Otázkou je, zda pracovníci v back office dokáží prověřit všechny konverzace a hovory. Podle Martina Machače z ČS to možné je, protože konverzace nejsou rozsáhlé, dokumenty v interním systému jsou standardizované a systém dokáže částečně automaticky porovnat dokument například s konfirmací.

Dalším důležitým aspektem jsou limity. Mezi nejpoužívanější patří limity na míru tržního rizika. Vyjádřeny bývají metodou Value at Risc. Ta spočívá ve vyčíslení toho, jakou maximální ztrátu je banka ochotna nést z každé uzavřené pozice a riziko je měřeno citlivostí přepokládaného výsledku (zisk či ztráta) na změnu některého z parametrů modelu. Každý dealer je rovněž omezen seznamem protistran a typem obchodů, které může uzavírat. Tomáš Novák, vedoucí finančních trhů ČSOB, uvádí, že dealer může limity překročit jen s podpisem nadřízeného a každé překročení limitu podléhá několikastupňové kontrole – operativní v middle office a zpětné, když jedním z bodů na jednání představenstva banky bývají i překročené limity.

Myslíte, že českým bankám hrozí podvody ze strany dealerů? Dělají banky podle vašeho názoru maximum pro ochranu? Podělte se s námi o své názory.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 3. 2002 11:45, bývalý dealer

Svatá ty prostoto. Seděl jste vůbec někdy v místnosti, kde se nahrávají telefony? Dealer obvykle protelefonuje 80% času, které stráví v práci. Kdo by to podle vás měl monitorovat? A jak chcete monitorovat obchody uzavřené po mobilu? Ano, můžete používání mobilu zakázat, ale jak chcete kontrolovat dodržování tohoto zákazu? Jinak váš závěr je správný - okamžité propuštění, žaloba... myslíte ale, že půjdou sedět? Za co? Za podvod? Soud jim neprokáže, že se obohatili - tedy podle stávající definice nejde o podvod. A co tedy? Porušení zásad při správě cizího majetku? Nejsem právník, natož soudce, ale typuju 10:1, že sedět nepůjdou...jediné, co si odsedí, je vazba, která jim za pár dní skončí...

Reagovat

 

+53
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TGP 29. 03. 2002 09:32)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 3. 2002 9:32, TGP

Tohle je přece klasický problém selhání systémové kontroly. Telefonní obchody by měly být zaznamenány a monitorovány, takže by dealer neměl vůbec mít možnost provést to, co popisujete. Pokud ano, tak lze udělat jen jediné - okamžité propuštění, žaloba na náhradu škody a informování trhu o tom, co je to za člověka.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (bývalý dealer 28. 03. 2002 17:39)

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

24. 10. 2016 | 13:30 | Josef Niemetz

Kompilát s věcnými i gramatickými chybami. Pepa více

10. 4. 2002 | 12:49 | Colombino

Kvalitni clanek, kvalitni reakce. Prijemne prekvapen, asi si tenhle sajt proctu celej:) více

10. 4. 2002 | 10:17 | Jarda

není pravda ze ztráty z podvodů v čsob byly malé nebo zanedbatelné - nejednalo se rovněž ani tak o ztráty z úvěrů, i když i ty tam řádově ve stamilionech byly, poslední velký podvod byl řádově v miliardách v bakovním dealingu...více

2. 4. 2002 | 22:53 | Lubos

Cau Honzo, ...dobrej clanek! Zdravim te, Lubos více

2. 4. 2002 | 11:28 | korektor

Pěkný článek s drobnou chybou - adjektivum "dceřiné" píšeme s jediným "n". více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Akciový trh, Depozitum, Běžná cena, petr fiala, e-shopy, daň z příjmů, paušální daň, referendum, ústavní činitel, předpis, péče na lůžku, DB (defined benefit), CETV, Erasmus, platidla, 586/1992 Sb., dědická daň, Peníze jako dluh

PETRA275, 2SA3290, 2SY0203, 4M49896, 4M49896

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK