Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vždy má poslední slovo

Vždy má poslední slovo
Původně chtěla být psycholožkou, ale nakonec po vzoru svého otce vystudovala práva. Dnes Nina Tobiášová (27) v investiční společnosti Pioneer rozhoduje o tom, co se stane a co zůstane v říši nápadů.

O volbě

Proč jsem se rozhodla studovat práva? Určitě to nebyl můj celoživotní sen, spíš výsledkem nenápadného tlaku rodičů. Dlouho mě přitahovala psychologie, přemýšlení o tom, proč lidé dělají to, co dělají. Rodiče (a především otec-právník) to sice svému jedinému dítěti nikdy přímo nerozmlouvali, ale často se ptali: "Psychologie je pěkná, ale uživíš se tím?". Odpověď byla a bohužel stále je "Ne", takže jsem nakonec dala přednost z komerčního pohledu užitečnější a šířeji zaměřené škole. Výhodou práv bylo, že pořád byly poměrně blízko oblíbené psychologii - a že jsem zjistila, že můžu být v tomto oboru dobrá.

O kariéře

Když už jsem se jednou rozhodla, měla jsem jasno. Nikdy jsem netoužila po advokátní praxi ani po soudcovské roli, ale po vzoru svého otce jsem chtěla být podnikovým právníkem. Na střední škole v rodných Českých Budějovicích jsem chodila na brigády do výrobního podniku, kde pracoval můj otec a velmi se mi líbilo dělat tam, kde něco vzniká. Je pravda, že se mi to zatím úplně nepovedlo, ale blížím se k tomu :-). Po škole jsem málem nastoupila do státní správy, ale nakonec jsem se rozhodla pro místo v ČSOB. Po roce jsem s kolegyní přešla do tehdy rostoucí Expandia Finance, ale o rok později Expandia tuto společnost zavřela a já opět stála před nutností vybrat si znovu. Po zkušenostech z velké banky i menší společnosti jsem věděla, že chci zůstat v oblasti financí a že mi daleko více vyhovuje menší kolektiv, ve kterém se lidé znají a práce je daleko různorodější (i když je jí určitě víc). V Pioneeru jsem našla to, co jsem hledala. Pioneer mi navíc jako mezinárodní společnost dává možnost poznat fungování sesterských firem v jiných zemích a díky aktivitě v Unii investičních společností se podílet i na tvorbě české legislativy, což je zkušenost k nezaplacení.

O změnách

Pokud se dnes někdo podívá na můj životopis, může vidět fluktuanta - rok v ČSOB, rok v Expandia Finance, nyní dva roky v Pioneeru. Myslím ale, že se to změní, protože současná práce se mi velmi líbí a určitě ji nehodlám měnit (i když to není ten výrobní podnik, o kterém jsem během studií přemýšlela). Co budu dělat za pět let? Asi bych teď ze sebe měla vysypat pečlivě naplánovaný a image podporující plán, ale otevřeně řečeno - nevím. Pět let je hrozně dlouhá doba. Určitě ale zůstanu ve finanční sféře, protože nechci začínat od začátku. Práce v zahraničí? Pro právníka to není vůbec snadné, snad až budeme v Evropské unii a naše právo bude sladěno s právem evropským.

O klotových rukávech

Jak popsat to, co dělám v Pioneeru? Mám vlastně dvě funkce. Na vizitce mám napsáno právník společnosti, což je funkce, jejíž náplň si asi většina lidí umí představit. Vedle toho ale jsem i compliance officer (omlouvám se za anglický termín, ale žádný český ekvivalent pro něj neexistuje a dokonce i Komise pro cenné papíry oficiálně používá toto sousloví). Možná by to šlo přeložit jako kontrolor (nebo výstupní kontrola?). Compliance officer zodpovídá za to, že investiční společnost dělá věci v souladu se zákony i ostatními předpisy a má vždy poslední slovo. Kdybych tuto práci dělala před osmdesáti lety, měla bych klotové rukávy a stojan plný velkých a důležitých razítek. :-)

O schůzích

Prosadit se v kolektivu nemám problém, většinou to dělám tak, že hodně mluvím a umím důrazně říct, co si myslím. Na druhou stranu ale rozhodně nemiluji masové meetingy ve stylu "vznikl problém, tak ho budeme všichni kolektivně řešit". Často mám totiž pocit, že by věci šly vyřešit daleko rychleji a že nemusíme všichni společně sedět tři hodiny a diskutovat o něčem, co je jasné po patnácti minutách. V takovém případě padám ze židle a nemůžu se dočkat, až bude konec.

O ruské škole v Ammánu

Rodiče nedávno rekonstruovali svůj byt, takže jsem se po dlouhé době probírala spoustou věcí, které si člověk za život nashromáždí. Našla jsem i své staré sešity z doby, kdy jsem (od svých osmi do dvanácti let) strávila se svými rodiči čtyři roky na českém velvyslanectví v Jordánsku. Sešity (které jsem si samozřejmě schovala) jsou navíc v ruštině, protože jsem první dva roky chodila v Ammánu do ruské školy. Druhý rok jsem ale začala rodiče děsit, protože jsem začala česká slovíčka zaměňovat ruskými a tak se rozhodli, že mě raději bude doma učit maminka. V Čechách jsem pak jenom každý rok absolvovala zkoušky, které potvrdily, že mě maminka opravdu něco naučila. A mimochodem, ruská škola v Ammánu zaujala úplně každého, kdo kdy četl můj životopis.

O céčkách, Portugalsku a babičce

V Jordánsku mi bylo hodně dobře, ani jsem se nechtěla vracet. Byla jsem svým způsobem rozmazlená, byla jsem zvyklá na jiné čokolády a tady jsem si nerozuměla s dětmi, které byly úplně jiné než já a žily jakoby v cizím světě. Vzpomínám si, jak jsem se jednou vrátila na prázdniny a všichni šíleli po céčkách. Já vůbec nevěděla, co to je a tak celé široké příbuzenstvo dostalo za úkol shánět pro Ninu céčka, aby zapadla do party. Když jsem chodila na střední školu, rodiče odjeli na velvyslanectví znovu, tentokrát do Portugalska. Báli se ale, že bych na dálku nezvládla školu, a tak jsem zůstala s babičkou v Budějovicích.

O plavání a právnících po pracovní době

Nejsem vůbec sportovní typ, chodím jen do posilovny a plavat. Co nejraději dělám ve volném čase? To je jednoduché: spím. O víkendu tak dvanáct hodin denně. Hodně čtu, většinou odpočinkové romány. Jednou za tři týdny se vracím za rodiči, občas vyrážíme s přítelem na výlet. Občas máme pracovní domácnost, protože i on je právník (byli jsme dokonce spolužáci) a oba si někdy nosíme práci domů, ať už na papíře nebo v hlavě. Debaty to pak jsou zajímavé, ale kdyby nás někdy sledoval nezávislý pozorovatel, asi by lekl, jak se taky dá strávit večer. Velkou výhodou ale je, že máme ještě ze školy mnoho společných přátel, se kterými se rádi vídáme.

Dotazník

Silné stránky: organizační schopnosti

Slabé stránky: jsem od přírody cholerik a někdy lituji

Oblíbený nápoj: malinová šťáva od mamky

Rodinný stav: svobodná a bez dětí

Nejdražší koníček: aktuálně zařizuji byt

Osobní automobil: bohužel nejsem šťastným majitelem žádného takového zařízení

První výdělek: brigáda na gymnáziu, sklízela jsem cibuli

Největší životní vydání: koupě bytu

Nejvýhodnější nákup: zimní kabát

Největší sen: toužím po labradorovi

Tři věci, které byste si nevzala na pustý ostrov: sbírku zákonů, řidičský průkaz a televizi

Největší vynález lidstva: e-mail

Nejobyčejnější věc na světě: není věcí obyčejných

Kolik kroků je od Churchillovy sochy v Praze před VŠE k Churchillově soše v Londýně před parlamentem: netuším, ale určitě dál, než bych byla schopna jít pěšky

Podle čeho si vybíráte právníka? Kdo by měl být dalším portrétovaným člověkem v této páteční rubrice? Dejte nám vědět!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-13
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

3. 11. 2000 10:22, Tomas_Prouza

Zajímavý názor od firmy, která se mimo jiné věnuje obchodování s cennými papíry, skupování majorit a podobně. Takže asi víte, že právník nerozhoduje o tom co se kupuje do fondu. Od toho je člověk, který má na vizitce napsáno portfolio manažer. Že by bledá závist nepříliš úspěšné firmy vůči firmě úspěšné?

Reagovat

 

+13
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 03. 11. 2000 09:21)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 11. 2000 12:40, blackbird

Jen tak pro zajimavost, jake jsou vysledky vasi spolecnosti???

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 03. 11. 2000 09:21)

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

15. 11. 2000 | 15:55 | TGP

Aby Pioneer nepotřeboval právníka BRZO !!!! Před rokem a půl jsem do Pioneera investoval peníze určené na zadní kolečka, 50 000,- Kč. Pro někoho pakatel, pro mě ne. Nejprve impozantní růst, doporučil jsem fond známým i příbuzným...více

15. 11. 2000 | 15:53 | TGP

Původně jsem nic dodávat nechtěl, ale teď musím. Je to zjevně hezká a podle pozice i chytrá a pracovitá ženská. Měla kliku, že se dobře narodila, ale zbytek si snad už musela zasloužit sama, tak co závidíte? více

8. 11. 2000 | 12:40 | blackbird

Jen tak pro zajimavost, jake jsou vysledky vasi spolecnosti??? více

5. 11. 2000 | 15:13 | TGP

Nině příliš nezávidím. Sama jsem strávila s rodiči na ambasádách celkem osm let (Belgie a poté jižní Afrika). Návraty byly dost těžké, ale když se na to dívám zpátky, určitě mi to pomohlo. Musela jsem být mnohem lepší, aby...více

4. 11. 2000 | 23:54

Schopnosti paní Tobiášové lze docela dobře posoudit podle úspěšného sloučení s fondy Credit Suisse. To není příliš jednoduchá operace, zvlášť při tom, jak "nápomocná" bývá Komise pro cenné papíry. Uvidíme, jak rychle se podaří...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Zástava, Pojištění životní, Akcie, česká spořitelna, psd2, daň z příjmů, daňové úniky, fintech, program na přání, úroková marže, nákupní horečka, městská hromadná doprava, zajišťovací příkaz, Mária Gálová, skupinové investování, družstevní byt, Jiří Vajner, podnikatelské konto maxi

1L51655, 4T03304, 4AT2596, 7A67877, 1SR2404

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK