Česko v roce 2008: slušný růst, vyšší ceny a pro někoho i lepší mzdy

Česko bude v příštím roce dál bohatnout. Týká se to i většiny Čechů, přestože ceny v obchodech budou vyšší. V průměru totiž porostou mzdy rychleji než inflace. Trend z roku 2007 by tedy měl pokračovat i v tom následujícím.

Makroekonomické údaje o roku 2007 ukazují na silný hospodářský růst spojený s rostoucí životní úrovní. Tempo růstu hrubého domácího produktu zřejmě dosáhne 6 procent, přičemž mzdy stouply o více než 7 procent, nezaměstnanost se snížila pod hranici 6 procent, tedy nejníže za uplynulých deset let. Domácnosti se rekordně zadlužují, což lze chápat i jako důvěru v příznivý vývoj do budoucna. Soukromá spotřeba měřená maloobchodními tržbami v říjnu vzrostla o nečekaně vysokých 9,4 procenta ve srovnání se stejným měsícem loni. Prodeje a opravy osobních a dodávkových vozů stouply dokonce o 18,1 procenta. „Vyšší prodej aut je signálem spotřebitelské důvěry v budoucnost. Říjnový apetit spotřebitelů dovoluje domnívat se, že se Češi mohou opět po roce těšit na nejbohatší Vánoce v dějinách,“ komentoval tyto údaje Pavel Mertlík, šéfekonom Raiffeisenbank.

V říjnovém výzkumu veřejného mínění společnosti Deloitte většina respondentů uvedla, že ekonomika roste a je zdravá. Toto konstatování není tak banální, jak vypadá. Občané dalších deseti západoevropských zemí si to o svých ekonomikách nemyslí. Většina Čechů se také domnívá, že se příští rok bude ekonomice dařit. V Evropě si to myslí už jen většina Švýcarů.

Už o měsíc později, koncem listopadu, ovšem konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu signalizoval, že spotřebitelé v příštích dvanácti měsících očekávají zhoršení celkové ekonomické i osobní finanční situace. Index důvěry klesl meziročně o 8,6 bodu na nejnižší hodnotu od října 2004.

Předpověď ministerstva financí na příští rok říká: hrubý domácí produkt stoupne o 5 procent. To je sice méně než letos, ale pořád jde o slušné číslo. Míra nezaměstnanosti klesne z letošního odhadovaného celoročního průměru 6,7 procenta na 5,9 procenta. Počet zaměstnanců stoupne jen nepatrně (o 0,7 %), zvýší se počet podnikatelů (o 3,5 %).

Spotřebitelské ceny stoupnou v průměru za celý příští rok odhadem o 5 procent. Je to více, než kolik předpovídalo MF (původně 3,5 %), ale na tomto vyšším odhadu se dnes shodne většina analytiků a více méně s ním souhlasí i ČNB. „Nikdo nečekal, že ceny porostou takovým tempem, zejména ceny potravin,“ vysvětluje Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti Next Finance. Podstatný díl „viny“ (skoro poloviční) na růstu cen ponese vláda.

Tempo růstu mezd mělo původně klesnout z letošních 7,7 procenta na 6,5 procenta v nominálním vyjádření. Nyní ale ekonomové při odhadech vycházejí z aktuálních výsledků jednání odborů se zaměstnavateli a předpovídají mzdový růst o 8 až 10 procent. Reálně, po započtení inflace, se tedy mzdy zvýší v průměru o 2 až 3 procenta.

Tato čísla jinými slovy říkají, že se bude zdražovat více, než bylo zvykem v posledních třech letech, ale že ještě více vzrostou příjmy domácností, takže to v příštím roce na finanční kolaps statisticky průměrné domácnosti nevypadá.

Přesto je možné, že životní úroveň některých osob klesne. Může se to stát u rodin, jejichž podstatnou část příjmů tvoří sociální dávky (mateřská, přídavky na děti, podpora v nezaměstnanosti, různé formy důchodu). Státním zaměstnancům mají v příštím roce stoupnout platy pouze o 1,5 procenta, takže reálně jim příjmy klesnou o 3, možná 4 procenta. Při platu 21 tisíc korun měsíčně tak inflace znehodnotí plat státního zaměstnance měsíčně až o 840 Kč, tedy až o 10 080 korun za rok.

„Společnost jako celek bude v příštím roce bohatnout,“ hodnotí Pikora. „V tržní ekonomice je ale běžné, že některým skupinám občanů, domácností či zaměstnanců příjmy porostou rychleji, jiným pomaleji, některým se i sníží. Nůžky se budou rozevírat i do budoucna.“