Proč je ČNB při pohledu na inflaci v klidu

Česká inflace vyšplhala na pět procent a je nejvyšší za posledních šest let. Navíc se očekává, že na začátku příštího roku se přiblíží k šesti procentům, což by byl trojnásobek inflace ze začátku letošního roku.

V takové situaci by bylo obvyklé, aby centrální banka začala otevřeně varovat před inflačním nebezpečím a rychle zvyšovat úrokové sazby. ČNB sice zbraněmi chřestí, ale spíš jen lehce a žádný dramatický růst sazeb také zatím neslibuje. Zdrženlivá je částečně proto, že nynější vývoj inflace je značně odlišný od toho, jaký obvykle nabízejí učebnice makroekonomie.

Inflace je tradičně chápána jako všeobecný růst cenové hladiny, neboli snížení kupní síly peněz. Učebnicovou příčinou je růst poptávky kvůli zvyšování objemu peněz v ekonomice. Ovšem to se zatím ve větší míře v Česku neděje.

Jak teda vypadá česká inflace z blízka? Z celkového pětiprocentního cenového růstu připadá 1,7 procentního bodu na potraviny, 1,3 bodu je důsledek vyšších spotřebních daní z tabáku a 1,4 procentního bodu připadá na zdražení energie a deregulace nájmů. „Učebnicová“ inflace je tedy asi 0,6 procentního bodu. Příští rok bude inflace také z velké části tvořena administrativními zásahy, které přinese vládní reformní batoh – vyšší DPH, ekologické daně, poplatky u lékaře.

Za klíčovou položkou růstu domácích cen – potravinami – stojí kumulace několika globálních i lokálních faktorů, jako jsou celosvětově slabší sklizeň obilovin, růst asijské poptávky po zemědělských plodinách (nejvýrazněji u mléka), negativní dopady fenoménu biopaliv a také růst cen energií a dalších vstupů v potravinářském průmyslu. Navíc nelze vyloučit, že část obchodníků již v předstihu do cen částečně zahrnula lednové zvýšení DPH. Tito obchodníci totiž spoléhají na to, že jim to nyní umožňuje síla spotřebitelské poptávky.

Centrální banka nedokáže ovlivnit inflační dopady administrativních zásahů a pouze velmi minimálně je tohoh schopna u růstu nákladů. Jediné, čeho se centrální banky obávají a co dokážou ovlivnit, je změna inflačního očekávání obyvatel a firem. Pokud se všichni chovají tak, že administrativní vlivy jsou jen jednorázový zásah, zůstávají centrální banky klidné, protože po roce se inflace může vrátit na předchozí úroveň. Ovšem pokud zaměstnanci začnou na vyšší inflační čísla reagovat požadavky na vyšší růst mezd, obvykle to bývá první náznak toho, že se mění inflační očekávání. Pak hrozí, že nákladové vlivy mohou roztočit klasickou inflační spirálu.

ČNB proto jistě s povděkem kvituje, že odbory zatím prosazují spíše přiměřený růst mezd. I stát jako velký zaměstnavatel také naznačuje, že navyšování platů ve státní sféře bude spíše mírné. Vedle toho protiinflačním faktorem se opět stává rychle posilující koruna, která znamená zlevnění dováženého zboží.

Proto je česká centrální banka v klidu, šetří silnými slovy a sazby nežene vzhůru. Ty zatím zvyšovala spíše z preventivních důvodů. U tohoto klidu zřejmě i zůstane. Minimálně do doby, než centrální bankéři zjistí, že lidé a firmy očekávají vyšší růst cen i v budoucnu.

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem