Očima expertů: Nižší DPH na pivo v hospodách?

Minulý čtvrtek oznámil Andrej Babiš v pořadu České televize Máte slovo, že se pokusí prosadit snížení daně z přidané hodnoty u sudového piva na deset procent. Prý tím chce restauračním zařízením kompenzovat nepříjemnosti spojené se zavedením elektronické evidence tržeb. Jeho nápad okamžitě vyvolal velký rozruch. Jedni mluvili o vstřícném gestu, druzí o populistickém kroku případně o totálně nekoncepčním řešení, které by v našem už tak nepřehledném daňovém systému udělalo ještě větší zmatek.

Ministerstvo financí proto na úterní dopoledne svolalo tiskovou konferenci, kde své záměry v oblasti snižování DPH dovysvětlilo. Snížení DPH na deset procent by se prý nemělo týkat jen sudového piva, ale i vody a dalších nealkoholických nápojů. „Chtěli bychom podpořit hospodské a je na nich, jak se podělí při tvorbě ceny se svými zákazníky. Průměrné restauraci by se jen snížením sazby DPH na pivo zvýšila marže o 250 korun denně. Což je právě tolik, kolik by museli platit za měsíční paušál internetu kvůli EET,“ vysvětlil na konferenci Andrej Babiš s tím, že návrh je prý jen prvním krokem k postupnému sjednocení snížené sazby DPH na deseti procentech. Snížená sazba na hranici patnácti procent je podle něj aktuálně třetí nejvyšší v celé Evropské unii.

Podle odhadu náměstkyně ministra financí pro daně a cla Aleny Schillerové by stát snížením DPH na sudové pivo a nealkoholické nápoje v restauracích přišel zhruba o 225 milionů korun ročně. Náměstkyně ale dodala, že výpadek by se mohl alespoň částečně kompenzovat vyšším výběrem na daních z příjmu od restauračních zařízení, kterým by se zvýšil obrat. Zástupci ostatních koaličních stran jsou ale z návrhu zatím rozpačití. Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL Andreje Babiše kritizuje za to, že s jeho stranou tento záměr dopředu nekonzultoval. Premiér Bohuslav Sobotka zase poznamenal, že nevidí důvod, proč by se snížená daň neměla týkat i masa, mléka, másla či chleba. Otázkou ale je, jak velký příjmový výpadek by to pro státní kasu znamenalo.

Co si o návrhu ministra financí Andreje Babiše myslí oslovení odborníci? Měla by se DPH na sudové pivo a nealkoholické nápoje v restauracích snižovat na deset procent? Co by to znamenalo pro státní pokladnu? Co pro podnikatele v pohostinství? A co pro koncové spotřebitele? Je dobré snižování DPH využívat jako marketingový nástroj k propagaci elektronické evidence tržeb?

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Jsem hluboce přesvědčen, že daně je třeba průběžně snižovat, současně ale systematicky vybírat. A platí to jak pro malé, tak velké firmy. Pro slušné plátce je to výhodné, a pokud se to důsledně dodrží, pro státní kasu je to efektivnější. Snížení DPH pro točené pivo a nealko nápoje na 10 procent má logiku a vůbec si nemyslím, že je vytržené z kontextu. Malé výčepy jsou jedny z těch provozoven, které mají s EET problém a tato kompenzace na jejich hlavní sortiment jim nepochybně pomůže. Dlouhodobě usilujeme o to, aby 10% DPH byla u celého sortimentu v restauracích, to bych považoval za úplně nejlepší řešení. Pro malé provozovny má ale i toto řešení smysl.

Václav Votava

předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za ČSSD

Byla to ČSSD, která do koaličních jednání vnášela myšlenky snižování daní, zejména u potřebných a sociálně citlivých komodit. Prosadili jsme a vládní koalice zavedla sníženou 10 procentní sazbu na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu či suroviny k výrobě potravin určené pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Podle rozpočtových možností se nebráníme ani přesunu dalších komodit do této snížené sazby DPH, ale podporujeme, aby se tak stalo především u základních potravin, jako je maso, mléko a mléčné výrobky, máslo, chleba atp. Zařadit do těchto komodit točené pivo se mi ale zdá značně nekoncepční.

Pan ministr Babiš s tím přichází, a to bez projednání v koalici, jako s marketingovým tahem na podporu EET. Nechci spekulovat, zda je to spíše o populismu v souvislosti s blížícími se krajskými volbami. Je také otázkou, zda by se vůbec snížení sazby DPH promítlo do snížení ceny piva pro zákazníka. Řada dotázaných provozovatelů restaurací se vyjádřila, že by tím kompenzovala spíše své náklady se zavedením EET. Také vyjádření pana ministra o podpoře především venkovských hospod pokulhává, protože řada živnostníků, kteří je provozují, nejsou plátci DPH nebo neposkytují stravovací služby.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Ano, s návrhem souhlasím. Beru to jako krok směrem k postupnému ustavení jedné snížené sazby DPH ve výši deset procent. Pivo a nealko z 21 na 10 procent je první odměna téhle ekonomice za to, že přijme drsné ale spravedlivé kontrolní hlášení a elektronickou evidenci tržeb. Pokud se ukáže, že kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb mají výsledky a že se opravdu vybere mnohem víc, aniž by se zvyšovaly daně, pak bych udělal druhou odměnu – snížil DPH z 15 na 10 procent. Dál by tak už zůstaly sazby DPH jen na 21 a 10 procentech.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Jakkoliv se snažím dívat s určitou shovívavostí na mírně populistické nápady ministra financí, s tímto návrhem nemohu souhlasit. Alkoholické nápoje jsou v Evropě bez výjimky zdaňovány základní sazbou DPH. Argument, že pivo k obědu je součástí služby a má tedy nárok na nižší sazbu, je podobný, jako bychom řekli, že lze sníženou sazbu uplatnit na veškeré kuchyňské spotřebiče a nádobí, protože bezpochyby slouží k přípravě a konzumaci jídla, na nějž se uplatňuje snížená sazba. Jinými slovy, ministr Babiš tím dává návod k obcházení zákona, přičemž správce daní je ten poslední, od koho bych to čekal. Ve srovnání s touto principiální výhradou vypadají další výhrady podružně, přesto je ale zmíním. Bude nám ministerstvo poskytovat výklad, kolik piv s nižší sazbou si můžeme dát k obědu? A co když si koupím soudek piva pro vlastní potřebu nebo jako podnikatel přímo od výrobce? Každá výjimka zákon znepřehlední a vyvolá zvýšené nároky na administrativu ze strany podnikatelů i správce daně.

Petr Mach

europoslanec a ekonom

Uvidíme, kam až ministr Babiš ve svých návrzích pokročí. Kdyby došel k tomu, že na vše bude sazba 10 procent, a kdyby k tomu uměl ušetřit výdaje v rozpočtu, bylo by to skvělé! Původně mluvil o snížené DPH ve výši 10 procent jen na točené pivo. Po kritice k tomu přidal i nealkoholické nápoje. Měl by k tomu přidat ještě lahvové pivo a víno, aby neexistoval rozdíl ve zdanění nápojů. A měl by zdanit desetiprocentní sazbou i pivo pivovarům, protože jinak bude existovat jiná sazba pro hospody na vstupu (21 procent) a na výstupu (10 procent). To by pak finanční úřady musely hospodám DPH platit, místo aby od nich daň získávaly. A hlavně by mělo jít do desetiprocentní sazby i jídlo, protože není fér, aby bylo pivo zatíženo nižší sazbou než rohlík. Pokud zůstane jen u piva a limonád, jde o populistické, nekoncepční a hlavně nespravedlivé gesto.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Je to krok správným směrem, pokud výsledným stavem bude eliminace patnáctiprocentní sazby DPH, tj. pokud se vrátíme k systému dvou sazeb DPH, přičemž podnikatelé v pohostinství budou čelit právě sazbě nižší, desetiprocentní. V takovém případě by opatření do značné míry eliminovalo nepříznivý efekt na ekonomickou aktivitu a zaměstnanost, který zavedení elektronické evidence tržeb způsobí. Zdá se, že to došlo i ministrovi financí. Uvědomil si, že evidencí tržeb může opravdu přijít o řadu svých voličů, kteří buď přímo podnikají v pohostinství, nebo si rádi dopřejí polední „meníčko“ za 89 korun (nebo za jinou nízkou cenu, která bude při současné existenci evidence tržeb a vysokého daňového zatížení pohostinství prakticky nedosažitelná). Došlo mu, že by jej lidé vinili z toho, že jídlo v restauracích zdražilo, nebo že je ještě více šizené než dřív. A protože nejlepší obranou je útok, ofenzivně vyrukoval s kampaní, že to je vlastně on, kdo zlevňuje… kdo zlevňuje pivo, přece základní stavební kámen nabídky takřka všech českých restaurací. Marketingově je to opět zářez, protože zároveň nemusí ustupovat od zavedení evidence tržeb. I když principiálně s evidencí tržeb nesouhlasím, uznávám, že pokud její zavedení povede k výše uvedenému zjednodušení daňového systému a snížení daní, je to vlastně celkem vítaný výsledek. A svým způsobem i vítězství kritiků evidence tržeb.

Ondřej Lichnovský

advokát

Ministerstvo financí má v plánu zvýhodnit čepované pivo stejně tak jako věci, které mají v rámci DPH tu největší ochranu. Ke zvýhodnění je navíc přistupováno za situace, kdy u nás Ministerstvo zdravotnictví považuje spotřebu piva za tak nevhodnou, že po restauracích požaduje podávání některých nealkoholických nápojů za nižší cenu, než kolik činí cena čepovaného piva. V tomto ohledu je proto nutno návrh označit za nelogický a dále zaplevelující již i tak nepřehledné daňové právo.

Z pohledu daňového práva by tím navíc vznikla zjevná alkoholová nerovnost. Proč jen čepované pivo? Proč ne jakékoliv pivo? A proč ne jakýkoliv alkohol? Tato diskriminace může z pohledu evropského a ústavního práva vyvolat důsledky, na které dosud nikdo nepomyslel. Je tak možné, že z čepovaného piva budeme mít pěknou daňovou kocovinu.

Jak někdo v médiích trefně poznamenal, doteď se naši politici žinýrovali překročit nejzazší hranice populismu. Nicméně i tento krok je plně v intencích řízení státu jako firmy. I firmu totiž zpravidla vychází uspořádání vánočního večírku levněji, než rozdělení prémií korespondujících s dosaženými hospodářskými výsledky.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem