Stát sáhnul podnikatelům na přídavky

Každoročně, vždy k 1. 10., přepočítávají úřady pro výplatu dávek státní sociální podpory novou výši přídavků na děti. Ta se stanoví podle příjmu, kterého rodina dosáhla v roce předchozím, pro výši dávky platné od října 2004 se proto použijí příjmy z roku 2003. Přídavky na děti se vyplácí zpětně, obdobně jako mzda, takže novou výši rodina poprvé obdrží v měsíci listopadu. Může se ale také stát, že již přídavky neobdrží vůbec. Zejména v případě rodiny, jejíž živitelem je osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).

Tuto pro mnohé živnostníky novou, nemilou situaci má na svědomí platná novela zákona o státní sociální podpoře. Ta stanoví, že se pro účely státní sociální podpory za podnikatelův příjem za rok 2003 považuje minimálně 8 400 Kč měsíčně, tj. 100 800 Kč ročně. A to i v případě, kdy jeho výdělek této částky nedosáhl nebo v daňovém přiznání živnostník dokonce vykázal ztrátu. Stát se zavedením této hranice snaží zabránit zneužívání sociálních dávek ze strany těch OSVČ, které se do ztráty dostaly uměle pomocí různých finančních operací tak, aby platili co nejnižší daně a naopak dosáhli na co nejvyšší státní příspěvky. Částka 8 400 Kč představuje polovinu státem vyhlašované průměrné mzdy za předchozí rok a stanovuje ji Český statistický úřad.

Co to znamená v praxi?

V konečném důsledku toto opatření postihne zejména ty OSVČ, které mají své podnikání pouze jako vedlejší podnikatelskou činnost a čistý roční příjem v daňovém přiznání z této činnosti nedosahuje částky 100 800 Kč. Jejich hlavní příjmy tedy pochází z jiné než samostatně výdělečné činnosti, například ze zaměstnaneckého poměru.

Pro představu se podívejme na finanční dopad novely na ženu samoživitelku, která má jedno dítě ve věku do 6 let a podnikatelskou činností si pouze přivydělává k rodičovskému příspěvku. Její dodatečný příjem sice činí jen 2 000 Kč měsíčně, pro výpočet dávky je ale stěžejní stanovený minimální příjem (8 400 Kč). A ta právě letos s dávkou "zahýbá", a samoživitelce se tak sníží přídavek na dítě z současných 541 Kč na částku 237 Kč měsíčně. Ročně tak tato matka přijde o 3 648 Kč.

Podívejme se také na příklad rodiny s dvěma dětmi ve věku do 6 a do 10 let. Matka je na mateřské dovolené, otec průměrně vydělá 10 000 Kč čistého a kromě toho se snaží vylepšit finanční situaci rodiny podnikáním jako OSVČ, touto činností si přivydělá 5 000 Kč čistého měsíčně. Uplatnění zákonného minimálního příjmu pro tuto rodinu představuje snížení přídavků na děti z celkové částky 1 004 Kč na 502 Kč měsíčně. Ročně tak rodina získá o 6 024 Kč méně.

Novela novely na spadnutí

V naší legislativě se již ale stalo tradicí, že některé konečné důsledky plynoucí z nových zákonů a novel často vyplynou až po jejich uvedení do praxe. I toto právě popsané opatření má nakonec neblahý vliv na skupinu OSVČ, jejichž příjmy z podnikání jsou skutečně nízké a současné odejmutí sociálních dávek je příliš tvrdé. A tak jako i jinde v našem právu je i zde nutné napravovat chyby a nedostatky a přijímat novelizace novelizací.

Stát tak připravil urychleně i novelu této normy, na tu si ale ještě chvíli počkáme. Podle ní se "pravidlo minimálního příjmu" bude týkat pouze těch OSVČ, které vykonávají hlavní výdělečnou činnost (tedy pro níže vyjmenované skupiny podnikatelů platit opět nebude). Vláda tento návrh již schválila, nyní se čeká na její cestu parlamentem a nakonec pak na podpis prezidenta. V platnost vstoupí zřejmě dnem vyhlášení, tj. dnem, kdy bude zveřejněna ve Sbírce zákonů.

A jaký máte na daný problém názor vy? Napadá vás řešení, jak podobným situacím předcházet? Je pro vás naše legislativa spletitá a nepřehledná?