Lékaři mohou odejít do ciziny, jejich pacienti také

Děkujeme, odcházíme. Lékaři vyhrožují odchodem do ciziny. Odejít do zahraničí mohou ale i jejich čeští pacienti. Současná platná právní úprava rozlišuje několik možností úhrady zdravotní péče čerpané našimi občany v zahraničí. Konkrétně ve státech EU, Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku máme nárok na úhradu nezbytné zdravotní péče, která nám byla poskytnuta po dobu pobytu na jejich území v cenách a za podmínek, které tam platí.

Zdravotní pojišťovna proplatí i nutnou a neodkladnou zdravotní péči, kterou jsme čerpali v zemích, s nimiž má ČR uzavřeny smlouvy o sociálním zabezpečení, pokud je jejich součástí i poskytování zdravotní péče (Srbsko, Chorvatsko, Černá Hora, Turecko, Makedonie), a to v cenách poskytujícího státu.

Ale pozor: Český občan se musí vždy prokázat evropským průkazem zdravotního pojištění a péči vyhledat ve zdravotnickém zařízení, financovaném z veřejných prostředků. Léčení v soukromých zdravotnických zařízeních by česká zdravotní pojišťovna nemusela uhradit v plné výši.

Na cestách i bez souhlasu

Jak ale vysvětluje Jiří Rod, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, ve všech výše uvedených případech jde o zdravotní péči, za jejímž čerpáním nevyjel pojištěnec úmyslně.

Jaké jsou ale naše možnosti, pokud se nám něco přihodí v Česku a naše nemocnice nám nebudou schopny poskytnout akutní péči pro nedostatek personálu? Kdybychom nechtěli riskovat, že budeme objíždět jednu nemocnici za druhou a hledat, kde nás včas a kvalitně ošetří, můžeme zamířit k sousedům. V takovém případě bychom však vycestovali za léčením cíleně, a pak platí jiná pravidla.

Jiří Rod vysvětluje, že v případě ambulantní péče by byly náklady refundovány na základě předložených dokladů do výše českých cen, a to za podmínky, že jde o zdravotní péči, která je v Česku hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Spoluúčast není vysoká

Kdyby se například pacient, který má žlučníkový záchvat nebo zánět slepého střeva, vydal rovnou do rakouské, německé nebo slovenské nemocnice, a tam mu v ambulanci řekli, že se musí dát neodkladně operovat, měl by nejdříve požádat svou zdravotní pojišťovnu o souhlas. Pokud by souhlas dostal, připlatil by si pouze do výše spoluúčasti státu, kde se dává léčit. Ostatní náklady na léčení by uhradila pojišťovna, buď rovnou, nebo refundací předložených dokladů o úhradě léčení pacientem.

Spoluúčast pacientů v okolních státech není však nijak dramaticky vysoká. Podle informací Centra mezistátních úhrad se například v německé nemocnici platí za den 10 eur (do 28 dnů, pak už se neplatí), na léky a obvazový materiál se připlácí 10 % ceny, minimálně 5 a maximálně 10 eur. V rakouské nemocnici přijde den na 8 až 16,6 eura podle spolkové země, 4,90 eura se doplácí za položku na receptu a na zdravotní prostředky je spoluúčast 10 %, minimálně 26,8 eura. Na Slovensku bychom zaplatili za ambulantní lékařskou službu první pomoci nebo ústavní pohotovostní službu 1,99 eura a 0,17 eura za položku na receptu. Za pobyt v nemocnici se neplatí. Stejně tak se neplatí ani v nemocnicích v Polsku.

Podle Jiřího Roda ale zdravotní pojišťovna souhlas s nemocničním léčením v zahraničí vydá v případě nedostupnosti péče v ČR. Jenže dostupnost respektive nedostupnost péče se dá vykládat různě a pacient je v tomto případě závislý na interpretaci zdravotní pojišťovny. Pokud by skutečně došlo ke kolapsu nemocnic v některých regionech, pak by bylo velmi těžké o dostupnosti péče polemizovat. Asi by nám také nikdo nemohl mít za zlé, že jsme dostali žlučníkový záchvat zrovna v době, kdy jsme dleli na návštěvě u tety ve Vídni nebo akutní zánět slepého střeva na výletě v Drážďanech.

Na nová pravidla si připlatíme

Za pár let by mohl být pohyb pacientů za léčbou v rámci Evropské unie o něco volnější, protože europoslanci 19. ledna letošního roku schválili návrh Směrnice o přeshraniční péči. Měla by umožnit léčení kterémukoli občanovi ve kterémkoli státě EU a ve zdravotnickém zařízení, které si vybere. Změna k lepšímu má spočívat i v tom, že pojišťovna už nebude moci požadavek pacienta na léčení v zahraničí jen tak snadno odmítnout, protože pro to budou stanovena přesná pravidla.

Pojišťovny budou léčení proplácet v rozsahu, jaký proplácejí v domovském státě. Rozdíl si pacient bude muset uhradit ze svého. Protože ceny, které české zdravotní pojišťovny platí nemocnicím za léčení, jsou nižší než ve většině vyspělých evropských států (i díky nízkým platům nemocničních lékařů a personálu), budou si muset Češi připlácet v zahraničí víc. V každé členské zemi musí vzniknout nejméně jedno kontaktní místo, ve kterém se lidé budou moci informovat o podmínkách léčby v zahraničí.

Pokud novou směrnici schválí Rada EU, budou mít členské státy 30 měsíců, aby ji včlenily do svých právních předpisů. Česká republika většinou s podobnými kroky nespěchá, takže si ještě nějakou dobu počkáme. Pokud pak na to pak budeme mít, můžeme se jezdit bez problémů léčit do zahraničí, a možná právě k českým lékařům, kteří tam teď odejdou.

Využili jste někdy služeb lékaře v zahraničí? Jaké jsou vaše zkušenosti? Napište nám o tom!

Sbohem kurzové přirážky

Nakupte s nejlepším měnovým kurzem na českém trhu a ušetřete při lyžování, u moře nebo při nákupech v zahraničí.

Chci výhodný kurz

Sdílejte článek, než ho smažem