Soumrak odborů? „Advokátů chudých“ po letech přibývá

Tereza Mynářová | rubrika: Co se děje | 26. 10. 2017 | 8 komentářů
V roce 1995 měla největší tuzemská odborová centrála zhruba 2,45 milionu členů. Dnes je v celém Česku sotva půl milionu odborářů. Trend se ale v posledních dvou letech láme, zaměstnanci „otevírají oči“ a začínají se opět angažovat, věří zástupci odborů.
Soumrak odborů? „Advokátů chudých“ po letech přibývá

„Schválně, co je podle vás více sexy – být členem českých politických stran, nebo odborů? Já si myslím, že je naprosto jasno,“ prohlásil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula ke stovkám odborářů během zářijové manifestace Konec levné práce. A hned si vypomohl čísly – v posledním roce vzniklo v rámci konfederace 97 nových odborových organizací a přibylo 13 532 nových členů.

Pokud jde o srovnání s politickými stranami, má odborový předák pravdu – v loňském roce měla ČMKOS téměř 300 tisíc členů. Pro srovnání, „největší“ KSČM evidovala podle svého mluvčího 40 tisíc členů a například ČSSD jen mírně přes 20 tisíc.

Počet členů ČMKOS a vybraných politických stran v Česku

Subjekt

Počet členů (2016)

ČMKOS

297 762

ČSSD

20 349

ODS

14 005

KSČM

40 000

KDU-ČSL

25 382

TOP 09

2829

Pozn.: Jedná se o poslední údaje, které měli zástupci těchto stran k dispozici. Oslovena byla i mluvčí hnutí ANO, ta však požadovaný údaj odmítla sdělit.

Odborářů přesto ubývá

Méně optimisticky by čísla vypadala, pokud bychom se podívali, jak se počet odborářů měnil za dobu existence samostatné České republiky. Podle práce Vliv odborů na pracovní trh v České republice měla v červnu 1995 jen ČMKOS 2,45 milionu členů. Loni jich v celém Česku bylo přes 466 tisíc.

A nejde jen o ČMKOS, která má i navzdory aktuálnímu přírůstku o 88 procent méně členů než před dvaceti lety. Podobný trend se týká i dalších odborových centrál a svazů, které v Česku existují samostatně – Konfederaci umění a kultury klesl počet členů ze 121 944 v roce 2000 na současných 30 825. Federace vlakových čet zaznamenala ve stejném období pokles z 1598 na 1143 členů.

Počet odborářů v ČR

Odborová centrála

2016

ČMKOS

297 762

Asociace samostatných odborů

100 000

Konfederace umění a kultury

30 825

Škoda Auto

30 000

Federace vlakových čet

1143

Federace strojvůdců

5150

OS hromadných sdělovacích prostředků

1235

Zdroj: Jednotlivé odborové centrály a svazy Pozn.: Informace o počtu členů Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, Křesťanské odborové koalice a OS pracovníků vydavatelství, nakladatelství a knižního obchodu se získat nepodařilo.

Anketa

Jste v odborech?

Druhá největší odborová centrála v ČR Asociace samostatných odborů (ASO) přesný počet svých členů neeviduje. Víme ale, že jí odborářů postupně ubývá – aktuálně by jich mělo být okolo stovky tisíc, tvrdí Naděžda Pikierská, která asociaci zastupuje. Hlavním důvodem je podle ní likvidace firem. „S propouštěním zaměstnanců zaniká také jejich odborová příslušnost,“ říká.

„Do důchodu odcházejí generace, které si uvědomovaly význam odborů a byly jejich členy,“ dodává Jiří Hubička, předseda OS Media, který sdružuje zaměstnance hromadných sdělovacích prostředků. Řada občanů navíc ze setrvačnosti považuje odbory za relikt minulého režimu. „Za časů ROH neměly odbory obecně dobrou pověst. Působily často jen jako převodová páka nebo prodloužená ruka Komunistické strany Československa,“ souhlasí předseda Federace strojvůdců Libor Poláček. Z mladých zaměstnanců se podle Hubičky zpravidla angažují jen ti, kteří se už setkali s nějakou formou nespravedlnosti, šikany nebo snižováním příjmu.

Třináct zaměstnanců ze sta

Statistika Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazuje, že pokud jde o členství v odborech, tak jsou čeští zaměstnanci vlažnější než ve většině dalších zemí Evropské unie. Podle posledních dat z roku 2013 se v Česku angažovalo v odborech 12,7 % všech zaměstnanců, zatímco například ve Finsku to bylo 69 %, v Belgii 55 %, v Itálii 37 %, v Rakousku 28 % a v Německu 18 %. V roce 1995 se přitom v Česku podle OECD jednalo o 43,5 % zaměstnanců.

„Zatímco na Západě jsou odbory skutečnými sociálními partnery, v ČR jsou vnímány a trpěny spíše jako advokáti chudých,“ kritizuje tajemník pro hospodaření Federace vlakových čet Luboš Hanák. Vadí mu, že značná část českých zaměstnanců sice v odborech není, pak ale „bez ostychu využívá všech výhod, které jim odbory vyjednají“.

Obrat?

I mezi odbory se najdou výjimky, kterým se dlouhodobý pokles zájmu vyhnul – například ve Škodě Auto. Podle předsedy tamních odborů Jaroslava Povšíka se počet členů od roku 2000 nepřetržitě zvyšuje. Na počátku milénia zastupovala organizace zhruba 60 procent zaměstnanců automobilky, nyní je to přes 80 procent.

Stabilní počet členů hlásí i Federace strojvůdců – od roku 2000 jich je mezi 4800 až 5500. Za setrvávající zájem může podle Poláčka hlavně tradice. „Federace strojvůdců existuje jod dubna 1896 a členství v ní je do značné míry spojeno se stavovskou ctí a hrdostí na tuto profesi,“ říká. Vzhledem k tomu, že byla činnost odborů na železnici v době vlády KSČ zakázaná, navíc podle něj činnost federace není nijak spojena s obdobím komunismu.

Optimistická je ale i mluvčí ČMKOS Jana Kašparová. Situace se podle ní v posledních letech otáčí a počet nových členů neroste jen letos, ale už dva roky, během kterých jich přibylo 26 684 – tedy víc, než má většina politických stran v ČR. Tento obrat Kašparová připisuje hlavně už zmíněné kampani Konec levné práce, která běží od září 2015 a která podle ní výrazně přispěla i k loňskému i aktuálnímu růstu mezd v Česku. „Tyto výsledky dodaly zaměstnancům odvahu a inspiraci zajímat se více o svá práva a postavení,“ věří.

Zároveň podle ní odbory v posledních letech „otevřely mnohým oči“ a ukázaly, jak je práce v Česku podhodnocena. „Tato konkrétní fakta mají jednoznačně vliv na vstup lidí do odborů,“ míní Kašparová.

Kdy byly odbory nejvíc vidět

Pamatujete si je ještě všecky?

21. 4. 1994

1,45 milionu odborářů se zúčastnilo výstražné čtvrthodinové stávky. Protestovali proti tehdejšímu návrhu zákona o důchodovém pojištění.

8. 11. 1997

Proti úsporným opatřením vlády Václava Klause demonstrovalo na Staroměstském náměstí v Praze víc než 100 tisíc členů ČMKOS

21. 4. 2004

Víc než 200 tisíc zaměstnanců veřejných služeb a správy vstoupilo do hodinové výstražné stávky proti tomu, aby 13. plat v daném roce činil pouhých 10 procent.

23. 6. 2007

Protestní demonstrace ČMKOS proti reformě veřejných financí se v Praze na Václavském náměstí pod heslem Zastavme škrtformu! zúčastnilo 35 tisíc osob

květen a červen 2008

V rámci „měsíce občanské neposlušnosti“ proběhly před Úřadem vlády ČR čtyři protestní akce proti reformě veřejných financí vlády Mirka Topolánka.

24. 6. 2008

Do celostátní hodinové stávky se zapojilo přes 900 tisíc občanů. Protestovali opět proti reformám, ať už v oblasti zdravotnictví, nebo důchodů.

8. 12. 2010

Zhruba 150 tisíc lidí se zapojilo do celodenní stávky proti změně odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

21. 4. 2012

Necelých 100 tisíc odborářů z celé republiky demonstrovalo v Praze proti tehdejší vládě a jejím „asociálním reformám“.

Pojistěte potíže, ne jen vůz

Pojistěte potíže, ne jen vůz

Nejde jen o peníze. Dobrá pojistka vás rychle vrátí na silnici a váš život do normálních kolejí. Proto si zvolte…

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 10. 2017 16:31, Pavel

Moje zkušenost s odbory v nadnárodní energetické firmě. Funkcionáři nevystupjí v TV, neorganizují rekreace ani nedávají dárky na konci roku s vyjímkou dětského dne a mikulášské nadílky. Za to máme poměrně rozsáhlou kolektivní smlouvu, kde je m.j. ke každé pozici přidělena tarifní mzda a rozsah i základní podmínky pro nadtarifní složku. Každý člen odborů má možnost využít bezplatně službu právníka v pracovněprávním sporu.

Zobrazit celé vlákno

+7
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.
Daňové přiznání online

A tohle už jste četli?

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

23. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

Od července mají platit nová pravidla u dohod o provedení práce. Počítají se zavedením dvou limitů, nad které se bude odvádět pojistné. Kvůli kritice z řad odborníků a zaměstnavatelů... celý článek

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

21. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více pracujících důchodců, zvýší proto jejich finanční motivaci. Do návrhu důchodové reformy přidá slevu na sociální pojištění, která bude... celý článek

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

19. 2. 2024 | Petr Kučera

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

Jaké slevy můžete využít v daňovém přiznání za rok 2023? Kolik dělá základní sleva na poplatníka nebo na dítě? Tady je aktuální návod.

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

18. 2. 2024 | Vít Hradil | 5 komentářů

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

Ekonom Vít Hradil ze společnosti Cyrrus ukazuje dopady konsolidačního balíčku na pana Smutného a paní Šťastnou. Extrémní smolaři mohou letos přijít až o 93 tisíc korun, naopak šťastlivci... celý článek

Dlouhodobé ošetřovné. Kdo má nárok a jak se počítá

16. 2. 2024 | Gabriel Pleska

Dlouhodobé ošetřovné. Kdo má nárok a jak se počítá

Dlouhodobé ošetřovné je dávka určená lidem, jejichž blízký se ocitl v takovém stavu, že je potřeba o něj doma aspoň měsíc pečovat. Dávka má vykrýt výpadek příjmu a případně pomoct promyslet... celý článek

Partners Financial Services