Chcete chodit do práce rádi? Pomoct k tomu může i titul

Vystudovat vysokou školu se vyplácí nejen kvůli společenskému uznání a vyšší mzdě. Zaměstnanci s titulem jsou také ve své práci spokojenější, upozorňují odborníci ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Lidé s odpovídajícím diplomem mají o 38 procent větší šanci na vyšší spokojenost se zaměstnáním než osoby se základním vzděláním nebo s vyučením či s nižší střední školou,“ uvádějí ve své letošní publikaci Práce, hodnoty, blahobyt.

„Podle našich výpočtů vykazují vysokoškoláci za jinak stejných okolností v průměru o 0,622 bodu vyšší spokojenost s prací než lidé se základním vzděláním,“ říká Martina Mysíková z Akademie věd s tím, že zmíněná spokojenost se pohybuje na škále od nuly do deseti bodů. Lépe než „základoškoláci“ jsou na tom podle ní i osoby se střední školou, a to o 0,435 bodu. Na celkovém vztahu k zaměstnání se vzdělání podle ní podílí 8,5 procenta.

Podobná data vyplývají i z šetření Quality of Life, které proběhlo v rámci unijního průzkumu EU-SILC 2013. Zatímco vysokoškoláci hodnotí svou spokojenost 7,3 bodu z 10, respondenti se základní školou dali v průměru 6,8 bodu, tedy o sedm procent méně. Absolventy středních škol s maturitou naplňovala jejich práce ve srovnání s vysokoškoláky o tři procenta méně. „U zaměstnanců se nejvyšším vzděláním lze čekat, že získají nejkvalifikovanější a nejlépe placené pozice,“ věří autoři.

Podrobnější čísla ukazuje tabulka, která srovnává šest zemí střední Evropy. Největší rozdíl mezi vysokoškoláky a lidmi se základním vzděláním panuje v Maďarsku (téměř 1,5 bodu), nejmenší v Rakousku a Německu (0,5, resp. 0,6 bodu). Zároveň je v těchto dvou zemích spokojenost vysokoškoláků nejblíže národnímu průměru – v Rakousku hlásí jen o 1,3 procenta vyšší spokojenost a v Německu o 3,2 procenta. Zato v Maďarsku přesahuje spokojenost vysokoškoláků s prací tamní průměr o 8,9 procenta. V Česku se tato hodnota nachází 7,6 procenta nad průměrem.

Spokojenost s prací na škále 0 až 10

Lépe jsou na tom muži a podnikatelé

Ze zmíněného šetření též vyplývá, že pokud jde v Česku o spokojenost s prací, právě u vysokoškoláků existují nejmenší rozdíly mezi muži a ženami nebo zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. S výjimkou středoškolsky vzdělaných mužů a žen však ve všech kategoriích platí, že muže naplňuje jejich práce víc než ženy a podnikatele víc než klasické zaměstnance.

Spokojenost s prací v Česku podle pohlaví a ekonomické závislosti (na škále 0 až 10)

Že jsou muži obecně ve své práci raději, platí ve střední Evropě ještě pro Polsko a Slovensko. V Rakousku a Maďarsku hlásí naopak ve všech případech vyšší spokojenost ženy. Pokud jde o způsob výdělku, mezi vysokoškoláky jsou, s výjimkou Maďarska, ve všech šesti zemích spokojenější podnikatelé než zaměstnanci. Z respondentů se základní školou uvedli větší spokojenost zaměstnanci z Polska a Rakouska, ve zbylých čtyřech zemích se mají subjektivně opět lépe podnikatelé.

Zajímavé je i srovnání spokojenosti podle věku. Největší rozdíl mezi vysokoškoláky a základoškoláky panuje u nejmladších zaměstnanců a podnikatelů, kterým je 20 až 24 let (o 2,25 bodu). V této věkové skupině ale najdeme relativně málo vysokoškoláků – podle Eurostatu byli v roce 2016 zastoupeni jen desíti procenty, zatímco v následující věkové skupině (25 až 29 let) už šlo o 33 procent. S rostoucím věkem se počáteční rozdíl ve spokojenosti snižuje zhruba na polovinu. To může být dané například přibývající odpovědností a pracovní náročností nebo pomalým růstem výdělků vysokoškoláků, což může mít vliv i na jejich nadšení z práce.

Spokojenost s prací v Česku podle věku (na škále 0 až 10)

Přínos, nebo obětovaný čas a peníze?

Vztahu mezi vzděláním a spokojeností v práci se věnují i další experti. V průzkumu PewResearchCentre mezi dvěma tisíci Američany ve věku 25 až 32 let uvedlo 53 procent vysokoškoláků, že jsou ve své současné práci velmi spokojeni. Ve skupině mileniálů s nižším vzděláním tak odpovědělo jen 37 procent.

K podobnému závěru došli i srbští profesoři, kteří mapovali názory zaměstnanců tamních hotelů. Ti navíc zdůrazňují, že v oblasti služeb je spokojenost zaměstnanců zcela klíčová. „Mají totiž zásadní vliv na to, jak zákazníci, v našem případě turisté, daný servis vnímají, na to, jak je poskytovaná služba kvalitní, a tím pádem i na zisk zaměstnavatele,“ uvádějí. Dbát na vzdělání je proto podle nich stejně důležité jako nákup moderního vybavení nebo investice do nových technologií.

Ne všichni ale věří, že mezi vzděláním a spokojeností existuje přímá úměra – podle některých vědců je tomu přesně naopak. Například Andrew J. Clark a Andrew J. Oswald z London School of Economics vysvětlují negativní vztah mezi oběma proměnnými tím, že lidé s vyšším vzděláním mají vyšší aspirace a očekávání, takže potřebují – zjednodušeně řečeno – ke spokojenosti víc. Podle Mysíkové z Akademie věd je zároveň vzdělání v takovém případě chápáno jako vynaložené úsilí, něco, co bylo nutné obětovat. Pokud je pro uchazeče komplikovanější najít práci – což se častěji týká právě osob s nižším vzděláním – jsou následně za tuhle příležitost víc vděční, předpokládá také profesorka córdobské univerzity Sandra María Sánchezová.