I ty jsi Šibík

Kdybych vám před deseti lety řekl, že i vy jste jako fotoreportér Reflexu Jan Šibík, byla by to pecka. Znamenalo by to, že máte otevřené dveře ve všech firmách ve svém oboru, že děláte prestižní práci a že si navěky budete kariérně jen polepšovat.

V roce 2013 už to takové terno není. V nedávném rozhovoru promluvil Šibík střízlivě k začínajícím fotografům: „Úplně nejlepší pro mladé by bylo, aby se probudili a přestali snít o tom, že je to bude živit. Pracovních míst v tomhle oboru bude čím dál míň a bude to jen pro hrstku nejlepších.“ Nevěděl ještě, že se to brzy dotkne i jeho samotného: „Šéfredaktor [Pavel] Šafr mi sdělil, že mé fotografie již nepotřebuje, a navrhl mi rozvázání pracovního poměru dohodou,“ informoval na Facebooku minulý týden.

Konec Šibíkova dvacetiletého angažmá v Reflexu trefně okomentoval fotograf Radek Burda. Prý nic překvapivého: „Systém hvězd mezi fotožurnalisty, který se vytvořil v sedmdesátých letech a který vytvořil i ,šibíka‘, je dnes mrtev.“ Levné letenky a levná technika v rukou místních: to vše posílilo konkurenci a srazilo ceny použitelných fotografií tak nízko, že pro hvězdy přestává být na trhu místo.

Dobře si ten článek přečtěte. Není totiž zdaleka jen o fotografech, ale o řadě dalších profesí, pravděpodobně i té vaší. Pokud o tom pochybujeme, připomeňme si další zprávy posledního týdne: Amazon představil malé bezpilotní vrtulníky pro doručování zboží zákazníkům, v Google přestali chápat, proč jejich software rozeznává věci na obrázcích s větší jistotou než samotní inženýři, a zakladatel Slevomatu chce zbavit taxikáře a další služby závislosti na dispečinku. A tak dál. Technologie zlevňují, stroje se učí a trh práce berou ztečí nadšení amatéři. Proto je každý z nás je trochu ,šibík‘ — a právě jeho kauza nám pomůže najít odpověď na tři otázky, ve kterých bývá zmatek:

Zkoušíte něco nového

Možná se pomalu rozhlížíte po nové práci, kdyby ta dosavadní měla skončit, kdybyste se do ní nemohli vrátit. I pro vás tu jsou

pravidla přivýdělku na Peníze.cz

• Sháníte druhou práci? Praktický přehled, jak na přivýdělek při zaměstnání
• Mateřská? Rodičovská? Jak si na ní (legálně) přivydělat
• Penzista jde do práce: zaměstnání, přivýdělek a podnikání v důchodu
• Práce, brigáda a podnikání při studiu. Jaká jsou pravidla

Bude práce jen pro hrstku nejlepších?

Možná naopak: ti nejlepší můžou v řadě oborů ze svých pozic odcházet jako první. Vedle slavného Šibíka to zakusil třeba čerstvý držitel Peroutkovy ceny, analytik Hospodářských novin Petr Fischer. Dostal výpověď při letních čistkách v Economii a ve vydavatelství nakonec zůstal jen díky odboji svého nadřízeného. Drsný krok vedení dával jakýsi ekonomický smysl: proč platit špičkového analytika s rozhledem, když může lajky a zobrazení posbírat i zadarmo píšící blogger, který se trefí publiku do noty?

První ponaučení: Pořád je lepší být dobrý než špatný, ale nenahraditelný už neznamená nepostradatelný.

Znamená to, že budeme všichni nezaměstnaní?

Ovšemže ne: tak jako se civilizace nějak popasovala s přechodem od zemědělství k průmyslu, naučí se žít i s počítači.

Šibíkovi ostatně nehrozí hlad. Do důchodu může pohodlně dožít třeba jako svatební fotograf. Technologie ale bez slitování likvidují místa s vysokým společenským statusem. Trochu abstraktně jsem o tom psal před dvěma měsíci ve Chvále práce nahovno a konec fotoreportérských hvězd teď poslouží jako výborný konkrétní příklad. Příslušnost k elitě v tomhle oboru totiž znamenala prestiž: besedy na školách, vystupování v televizi, autogramiády. Fotoreportéři jsou sexy.

Zakázkový fotograf nemusí mít nutně horší peníze než reportér a určitě nemá tvrdší život. Image umělce ale vyprchá a nahradí ji status lepší prostitutky. Fotoreportér se hádá s šéfredaktorem, jestli dřív odletět za zemětřesením nebo za válkou. Zakázkový fotograf se zato snaží novomanželům vysvětlit, proč je nechce fotit s rukama spojenýma do srdíčka.

Přechod ze sexy džobů ke „šlep“ lopotě nečeká jen na fotografy. Nadšení amatéři snižují nebo úplně škrtají cenu práce i v dalších sexy odvětvích a nejnovější technologie jim v tom jen pomáhají. Kopírování připravuje o výdělek umělce, živým turistickým průvodcům konkurují mobilní aplikace nasypané nezištnými tipy od dalších cestovatelů, strojový překlad mnohdy obstojně nahradí tlumočníka. V těch profesích pracují šikovní lidé a nějakou obživu si určitě najdou: pravděpodobně to ale nebude tak zajímavá práce. A z minulosti víme, jak příjemný bývá život ve společnosti, kde hodně lidí v krátkém čase přijde o svůj status.

Druhé ponaučení: práci snad budete mít, ale nečekejte, že vás bude bavit. Užiteční idioti by to jinak už dávno dělali zadarmo.

Anketa

Má vaše povolání budoucnost?

JistouMožná jednou půjde do kytek, ale až po mněMění se, ubývá násDávám mu pár let a rozhlížím seProfese, která prakticky zmizela? Znám na vlastní kůži...

Dá se bránit?

Určitě: odlišit se. Jak při vší úctě poznamenává v odkazovaném „nekrologu“ Radek Burda, Šibík si dvacet let jel to svoje. „Kolikrát jsme tyto scény, přesně tyto obrazy již viděli? Ano — milionkrát.“

Co jste ještě neviděli? Možná fotky obyčejných lidí i podivínů z ulic New Yorku doprovázené stručnými a vypointovanými příběhy. Devětadvacetiletý Brandon Stanton je slušný fotograf, žádný génius, a přesto za tři roky posbíral dva miliony facebookových fanoušků a jeho knížka Humans of New York je teď druhá nejprodávanější na Amazonu. Aby nedošlo k omylu: Stanton si tím nezajistil úspěšnou kariéru. Publikum se dřív nebo později přesune k novému cool projektu a Stanton se bude muset odlišit znovu, jinak si na něj nikdo nevzpomene. Ale zatím dobrý.

Třetí ponaučení: rutinérství je drahý luxus. Bohužel. Mně se Šibíkovy fotky pořád líbily.

Jakou cenu má vaše nemovitost?

Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem