Vstupujeme do věku, kdy budou roboti běžně řídit auta, obchodovat s cennými papíry či diagnostikovat choroby. Nebo trojrozměrně tisknout. Ve své aktuální studii označuje americká banka Goldman Sachs trojrozměrný tisk za technologii, která nejspíše způsobí „kreativní destrukci“ globálního rozměru. Trojrozměrný tisk totiž na základě digitálního modelu dokáže zhmotnit předmět takřka jakéhokoli tvaru.
Výroba prostřednictvím trojrozměrného tisku je procesem přídavným: postupně se na sebe kladou vrstvy materiálu různých forem a podob. V tom spočívá zásadní odlišnost od většiny tradičních, strojních výrobních technik: jejich základem je často naopak postupné odstraňování, materiálu – například obráběním. Trojrozměrný tisk je tedy nesmírně efektivní technologií, jelikož významně snižuje množství odpadu vznikajícího při výrobě. A to zatím není malé: tradiční výrobní techniky současnosti často nejsou s to zužitkovat až devadesát procent výrobního materiálu.
Destrukce. Ale kreativní
Trojrozměrný tisk dosud sloužil zejména k produkci prototypů a modelů, stále častěji však bývá užíván i k výrobě řadových finálních produktů, zatím ovšem nijak složitých a náročných, například nábytku či kuchyňských doplňků. Existují ale už i plány na trojrozměrnou výrobu leteckých motorů nebo třeba celého domu. Goldman Sachs odhaduje, že trh s produkty trojrozměrného tisku, jehož objem v současnosti činí 2,2 miliardy dolarů, nabobtná do roku 2021 takřka pětinásobně, do velikosti 10,8 miliardy dolarů. Robotická revoluce, jež je už na dohled, bude charakteristická tichými továrními halami, v nichž robotické 3D tiskárny budou bez ustání, dnem i nocí, chrlit precizně přesné, prvotřídní výrobky, aniž by bylo potřeba jediné lidské ruky.
Obroda tedy nečeká jen výraz „robot“, nýbrž též slovo „luddité“. Původní luddité utvořili ve Velké Británii 19. století hnutí, jež se „specializovalo“ na ničení mechanizovaných tkalcovských stavů. Braly totiž lidem práci. Podobně ji vezme 3D tisk. Pro řadu lidí bude robotická revoluce noční můrou: destruuje pracovní kariéry a načas také životní osudy. Ne nadarmo však ekonomové hovoří o destrukci kreativní. Něco starého skončí, aby nové mohlo vzniknout. Úspěšní podnikatelé robotické revoluce se zařadí po bok Billa Gatese, Marka Zuckerberga a dalších a především – dají lidem práci. Práci nového druhu. Právě v tom spočívá kreativní destrukce. Na tu robotickou je rozumné připravit se již nyní.
Technické vzdělání a technické vzdělání
Zásadní otázkou pochopitelně je, jak se připravit. A kdo se vůbec má připravovat.
Sociologové rádi pracují s pojmem generace Y, to jsou lidé narození zhruba mezi roky 1982 a 2004. Generace Y sdílí vzorce chování a hodnotové žebříčky podstatně odlišné od předchozích generací. Tato odlišnost plyne v prvé řadě z reakce zástupců generace Y na technologické a ekonomické změny spjaté s nástupem „věku internetu“. Lze tedy říci, že generace Y je generací dětí internetové revoluce. Dost možná budeme o lidech narozených zhruba po roce 2004 mluvit jako o generaci dětí robotické revoluce.
Dnes je poměrně populární zaklínat se snahou o renesanci technického vzdělání. Dokonce i Rusnokova vláda jmenovala ve svém programovém prohlášení „posílení technického vzdělání“ jako klíčový prostředek v úsilí o oživení tuzemské ekonomiky. Ponechme stranou otázku, jakými mechanismy by vlastně vláda mohla docílit toho, aby si náctiletí volili ve vyšší míře právě technické obory. Volba profesního směřování je přece primárně, a takřka výhradně, věcí jednotlivce či jeho blízkých, jimž trh práce jako takový poskytuje dostatek informací o šanci na uplatnění v tom a tom oboru a do značné míry i o finančním ohodnocení, jež lze očekávat.
Předpokládaná robotická revoluce ovšem do značné míry změní podobu opravdu užitečného technického vzdělání. Ti z narozených po roce 2004, kteří vsadí na technické vzdělání v jeho tradičním pojetí, tedy technické vzdělání, jež lze uplatnit při tradičních, strojních výrobních postupech – můžou snadno zaplakat nad výdělkem. Doslova. Vzdělání strojního inženýra – jeden příklad za všechny – zkrátka nemusí být žádným ternem. Naopak programátoři, softwaroví vývojáři a další IT specialisté se svým technickým vzděláním obstojí. Právě oni totiž budou robotům „vdechovat život“ – prostřednictvím sofistikovaných algoritmů. A budou o to úspěšnější, oč širší budou mít rozhled. Opravdovým ternem budoucnosti bude kvalitní technické vzdělání takové, jež bude uplatnitelné i v éře robotické revoluce, které bude snoubeno s výtečným osvojením „soft“ dovedností a jazykových znalostí. Takto vybavený člověk, svým způsobem „univerzál“, nejen, že bude disponovat odpovídajícím vzděláním, jež mu umožní „jít s dobou“, leč navíc bude schopen díky „soft“ dovednostem a jazykovému vybavení uspět v podnikatelské či obchodní činnosti, a kreativně tak zaplnit bezpochyby překotně vznikající mezery na trhu.
Psáno pro Lidové noviny
Sdílejte článek, než ho smažem