Nová průmyslová revoluce: jak můžou kutilové a bastlíři zatřást světem
15. 11. 2012 | Michal Kašpárek | 8 komentářů
Přinášíme první českou recenzi očekávané knihy Chrise Andersona Makers.
Včera jsme si tu pročetli novou knihu Chrise Andersona Makers a zalitovali, že člověka zrovna nenakopne. Je v ní málo příběhů úspěšných bastlířů a málo inspirace k tomu, aby si čtenář koupil 3D tiskárnu nebo podobnou zbraň a vyrazil bojovat do slibované „přední linie nové průmyslové revoluce“. Proto si teď sami představíme pár statečných soudruhů, kteří na vás čekají na barikádách:
Rádi byste na svém svatebním dortu místo dvou marcipánových oblud viděli sami sebe s dívkou či chlapcem svého srdce? Zařídit to umí firma Your 3D Print Sweden AB, která podle fotografie vyrobí 3D figurky nevěsty a ženicha. Samozřejmě na 3D tiskárně, které Anderson tolik opěvuje. Vadí-li vám, že figurky vypadají spíš jako karikatury, nezbývá než si udělat výlet do Japonska. Ve „fotolabu“ Omote 3D vás budou patnáct minut snímat 3D skenerem tak jako ve zlaté éře daguerrotypie; domů si pak odvezete dvě úžasně realistické deseticentimetrové sošky. Švédové si řeknou zhruba o 7250 korun, v Omote 3D pár zaplatí v přepočtu 10 500 korun.
Kam s novomanželi? Co třeba do domu odlitého z betonu obří 3D tiskárnou za méně než dvacet hodin čistého času. Tedy – na rozdíl od sošek jde zatím jen o teoretický koncept profesora Behrokhe Khoshnevise z University of Southern California. Nevýhody: mašina bude drahá a netiskne úplně na krásu. Výhody: jakmile už někde tiskárnu vztyčíte, můžete levně „vyrobit“ celou obytnou čtvrť: prý za pětinu běžných nákladů. Podívejte se na video. Kdybych byl zedník, mám z něj osypky.
Jak všestranná může být technologie 3D tisku, to se snaží zjistit genetik Craig Venter. S kolegy pracuje na 3D tiskárně vyrábějící DNA. Využití? Vytiskne třeba vakcínu na míru. Tedy: jednou, až bude fungovat.
Čekání na to, zda Venter zopakuje svůj starší úspěch s luštěním lidského genomu, si ukraťte návštěvou Thingverse – katalogu hraček, součástek a nástrojů, které si můžete zdarma stáhnout, libovolně upravit a vytisknout na nejbližší 3D tiskárně. Zatím tedy jen z umělé hmoty a kovu.
Arduino je „tak trochu jiný“ počítač. Nejlevnější typ pořídíte za šest stovek. Neradujte se ale, že jím nahradíte svoje PC. Vlastně jde jen o málo výkonný, zato ale snadno ovladatelný mozek pro cokoliv, co vaše fantazie zvládne vyplodit a vaše ruce (nebo 3D tiskárna…) vyrobit. Právě proto si vydobyl mezi mejkry kultovní status. Když pomineme podvratné umělecké projekty a nemyslné hračky, má Arduino nesčetná praktická využití. Lidé s jeho pomocí vyrábějí jogurt, ovládají pařeniště i celé zahrady.
Zdroj: DIY Drones
Chris Anderson si ve své knize správně všiml, že kutilové už nepracují jen jednotlivě nebo v malých skupinkách, ale ve velkých neformálních komunitách. Jedna taková na Arduinu postavila systém OpenEnergyMonitor, se kterým mohou technicky zdatní přemci podlahové hlídat spotřebu elektřiny ve své domácnosti. Snad ještě ambiciózněji se pokoušejí mikropočítače využít lidé okolo webu DIY Drones. Ve svých dílnách konstruují bezpilotní létající stroje. Nevím, jestli berlínští studenti do svého vrtulníku doručujícího pizzu [viz video v boxu vpravo] vložili Arduino nebo jiný šém a vlastně je to jedno: pokud chcete tip na podnikatelský nápad, který by vaši nešťastnou malou restauraci zaručeně dostal do Televizních novin, právě jste ho dostali.
Hromadné investování je pro mejkry tím, co pro tradiční průmysl tradiční kapitál, píše Anderson. Z Peníze.cz už znáte Kickstarter, nejoblíbenější nástroj pro hromadné podporování nových projektů. Na co všechno našel peníze v posledních měsících?
Deset milionů dolarů získal do startu Eric Migicovsky, který si se svým týmem původně řekl jen o sto tisíc. Jeho nápad na digitální hodinky, které by na displeji z elektronického inkoustu mimo ciferníku či slovního určení času ukazovaly i sportovní výsledky, varování před bouřkou nebo zprávy z Facebooku, si nejde nezamilovat.
Sanjay Dastoor vyškemral půl milionu dolarů na vývoj longboardu s elektromotorem, který má na jedno nabití ujet devět a půl kilometru a spoustě lidí by tak vyřešil dojíždění do práce.
Mimo svět hračičků způsobila největší rozruch kickstarterová kampaň svérázné muzikantky Amandy Palmer. Ta sháněla 100 000 dolarů na nahrání nového alba a přípravu turné. Za pětidolarový příspěvek dostali fandové digitální verzi nové desky, za třísetdolarový VIP vstup na koncert; celkem Amandě poslali přes milion. Právě její příběh nám dává naději, že to, čemu Anderson říká „nová průmyslová revoluce“, není jen další transfer peněz od negeeků ke geekům – ale pád vstupních bariér všech průmyslů, včetně těch zábavních. I když je pořád na co skuhrat, tahle doba přeje podnikavým jako dosud žádná.
*
Podnikáte něco zajímavého s 3D tiskárnou, mikropočítači nebo kolektivním investováním? Nestyďte se poslat tiskovky na PR@michalkasparek.cz.
Kdo jiný vám posvítí na cesty do budoucnosti?
Kolik stojí fotovoltaika?
Do 2 minut vám online srovnáme cenové nabídky fotovoltaik na míru od prověřených dodavatelů z vašeho okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem