Úrokové sazby zatím nezměníme, rozhodla ČNB

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, kde se drží už od loňského června. Diskontní sazba zůstává 6 % a lombardní sazba 8 %.

Část analytiků přitom čekala, že ČNB dnes úroky po delší době poprvé sníží. Pro snížení (o 25 bazických bodů) ale hlasovali jen dva členové bankovní rady, pět bylo pro zachování současných sazeb. 

Od základních sazeb ČNB se nepřímo odvíjejí na jedné straně úroky komerčních bank na spořicích účtech a termínovaných vkladech, na druhé straně úroky u hypoték a dalších úvěrů.

Centrální banky zvyšují úrokové sazby v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a výhodnější spoření. Tato kombinace má snížit ochotu lidí a firem utrácet. A když klesne poptávka, mají klesat i ceny.

Naopak snížením úrokových sazeb se centrální banky snaží rozhýbat ekonomiku. Nižší úroky totiž znamenají levnější úvěry a také menší chuť lidí držet peníze na spořicích účtech, tedy vyšší ochotu utrácet. Říká se tomu uvolnění měnové politiky.

„Dnešní rozhodnutí o stabilitě sazeb však nemění nic na tom, že sazby začnou velmi brzy klesat, a mohou tak být poprvé sníženy již na příštím měnovém jednání 21. prosince,“ očekává Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. „Takový krok však bude ČNB patrně trhu poměrně jasně komunikovat dopředu, aby byl připraven a nedošlo v období vánoční nižší likvidity k výraznějším výkyvům jak v sazbách, tak kurzu koruny,“ domnívá se Seidler.

„Data přicházející z ekonomiky ukazují na potřebu měnovou politiku uvolnit, část z tohoto uvolnění ale zprostředkovalo oslabení české koruny. Ta byla oproti prognóze ČNB ve třetím čtvrtletí slabší o více než jedno procento,“ říká ekonom Komerční banky Martin Gürtler. „Na nižší sazby tlačí především přetrvávající slabá poptávka domácností a ekonomika jako celek, která navíc ve třetím kvartále mezičtvrtletně klesla. Meziměsíční dynamika pro centrální banku důležité jádrové inflace se tak již několik měsíců drží poblíž dvouprocentního cíle centrální banky,“ dodává Gürtler.

„Bankovní rada ve svém rozhodnutí pravděpodobně více akcentovala rizika spojená s dalším vývojem inflace. Příští pátek bude zveřejněna její říjnová hodnota. Od té je všeobecně očekáváno, že ukáže na výrazné zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen. Otázkou je, jak silné nakonec bude. Půjde sice o čistě statistický vliv nižší srovnávací základny loňského roku, který inflaci zřejmě posune do rozmezí 8-9 %, ale z komunikačního hlediska a možného vlivu na inflační očekávání by to však mohlo ohrozit kredibilitu politiky ČNB,“ vysvětluje Gürtler. Další velkou nejistotou z hlediska vývoje inflace je podle něj tradiční novoroční zdražení. 

„První snížení úrokových sazeb očekáváme až v únoru příštího roku. Podle nás je možné, že centrální banka naplánuje termín zasedání až po zveřejnění lednové inflace. Ta by již podle naší prognózy měla indikovat návrat meziroční inflace ke dvěma procentům a opatrné bankovní radě dodat dostatek jistoty k tomu, aby začala úrokové sazby snižovat. Oživení ekonomiky bude podle nás jen pozvolné a sazby ČNB tak budou muset jít v příštím roce poměrně rychle dolů. V polovině roku 2024 očekáváme repo sazbu na 5 % a na jeho konci pak ve výši 4 %. Politicky neutrální hladiny tří procent by ale podle naší prognózy měla dosáhnout až na konci roku 2025,“ říká Martin Gürtler z Komerční banky.

„Základní tezí, která se prolínala tiskovou konferencí s guvernérem Alešem Michlem, bylo jednat opatrně a hlavně nic neuspěchat,“ shrnuje Miroslav Novák, ekonom skupiny Akcenta. „Michl několikrát zdůraznil řadu proinflačních rizik, která zůstávají víceméně stále shodná a točí se především kolem hrozby ztráty ukotvenosti inflačních očekávání, lednového přecenění zboží a služeb, rychlejšího růstu mezd a samozřejmě i kolem expanzivní fiskální politiky,“ dodává.

Klíčové sazby

• Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
• „Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
• Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
• Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
• PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB – sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem