Nová unijní směrnice o platebních službách (PSD2) by měla poprvé zpřístupnit online bankovní účty klientů třetím stranám (samozřejmě pokud s tím bude vlastník účtu srozuměn a bude si to přát) a zároveň umožnit, aby třetí strany směly provádět za klienty platby po internetu a nabízet další služby navázané na jejich bankovní účty. Nebankovní technologické společnosti by ta měly se souhlasem klientů přístup k jejich zůstatkům na bankovních kontech a mohly by za ně také provádět platby.
Jednoduchý příklad využití může být třeba aplikace, která spravuje klientovi několik bankovních účtů, pro jejichž obsluhu mu nabízí jednotné „internetové bankovnictví“. Člověk se pak nebude muset orientovat v několikerém odlišném rozhraní pro každý účet zvlášť. A třeba pro platby do zahraničí aplikace svému uživateli vždycky nabídne ten z jeho účtů, který momentálně nabízí nejlepší kombinaci kurzu a poplatku za platbu v cizí měně. Možností je samozřejmě nepřeberné množství – a mnohé si asi dneska ještě nedokážeme ani představit.
Pozice bank a karetních společností v platební a transakčním byznysu by pak výrazně oslabila. Členské státy Evropské unie by měly směrnici do své legislativy zanést nejpozději do 13. ledna 2018.
Vzor v USA
Někteří odborníci tvrdí, že by se Evropa mohla díky navrhované směrnici přiblížit na technologické inovace bohatšímu prostředí ve Spojených státech, kde jsou dnes banky a karetní společnosti pod mnohem větším tlakem. O tom, jak může vypadat přístup třetích stran k bankovnímu účtu klientů, jsme se bavili už loni v létě v rozhovoru s Lubo Smidem z vývojářské společnosti STRV: „V Americe začíná fungovat platební systém, přes který se můžete napojit přímo na banky. Obzvlášť u velkých částek, kde už jsou poplatky za transakci hodně citelné, je to super. V současné době například pracujeme na jedné platformě pro investice do nemovitostí, ve které klient zadá přístup do svého internetového bankovnictví a pak už jen jednotlivé transakce autorizuje. Ušetří se tak za poplatky karetní společnosti. Nesmírně výhodné to bude taky pro obchodníky, kteří konečně budou moci přijímat peníze bezhotovostně, aniž by museli něco odvádět za zprostředkování platby.“
Co si o nové unijní směrnici o platebních službách myslí čeští ekonomové, zástupci bank a poradenských a technologických společností? Jakým způsobem se můžou navrhované změny v praxi projevit? Jaká pozitiv by tento krok mohl přinést a kde by se naopak mohla skrývat rizika?
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Regulace je příkladem poměrně rozumného opatření, zejména z hlediska mladých fintechových společností. Měla by podporovat inovace a zvýšit intenzitu konkurence v oblasti finančních, transakčních a platebních služeb. Jak potvrzují názory zástupců z fintech oblasti, nejde ze strany Evropské unie jen o prázdnou proklamaci, jak tomu v případě uvádění obdobných regulací bývá. Regulace usnadní vstup nových hráčů do byznysu. Život naopak ztíží tradičním bankám, které se už nyní potýkají s tíživým dopadem zpřísňujících se regulací v pokrizovém světě. Internetové banky zakládané společnostmi jako Baidu, Alibaba nebo Tencent v Asii by se v brzké době měly stát normálem i v Evropě.
Filip Zeman
ředitel digitálního a přímého prodeje České spořitelny
Nepředpokládám, že by se 13. ledna 2018 rázem změnil bankovní svět. V průběhu následujících let ale může trh výrazně proměnit vstup třetích stran. Z pohledu bank to povede k vyššímu počtu partnerství s nebankovními subjekty, což bude mít za důsledek větší pohodlí pro klienta a celkové zvýšení kvality služeb v oblasti platebního styku. Důsledkem srovnání cen platebního styku však budou banky pravděpodobně nuceny výrazně snížit marže v této oblasti.
Michal Šmída
zakladatel a CEO Twisto
Osobně to beru jako velký krok kupředu. Přijde doba fintech firem, které dle mého názoru můžou do pěti let převzít až polovinu veškerého transakčního businessu, protože nabídnou uživatelsky jednodušší služby a přehlednost. Pro banky tak bude nová direktiva znamenat nutnost vyrovnat se s další vlnou konkurence ze strany fintech firem, které využijí toho, že banky zaspaly dobu. Sám jsem frustrovaný z toho, jak banky podcenily především design svých služeb a že se zaměřují víc na profit než na prožitek a jednoduchost. Internetová bankovnictví a online platby jsou komplikované, mobilní aplikace jsou nespolehlivé a jejich funkčnost silně limitující. Já tak nemám jasný přehled o svých výdajích a práce s penězi je obtížnější. V zahraničí například na PSD již fungují firmy jako Sofort, iDeal nebo Mint, které zjednodušují online platby a vedení osobních financí. Očekávám tak, že nová regulace usnadní lidem práci s penězi a bude šetřit čas skrze lepší finanční služby.
Rizikem bude snad jenom to, že zákazník musí důkladně zvážit, komu přístupy k účtu povolí. Na straně firem tak bude důležitá otázka zabezpečení a dalšího použití získaných dat.
Aleš Michl
ekonom, poradce ministra financí
Přijde mi, že máme s těmi směrnicemi strašné zpoždění. Už dávno mělo něco takového běžně jít. Chci platit mobilem a nepotřebovat k tomu banku. Chci, aby nové technologie rozbořily to naše konzervativní a předražené bankovnictví. Chci ve financích co nejdřív vidět to, co pánové Jančura a Novotný předvedli ve vlakové dopravě.
Petr Borkovec
předseda představenstva a partner společnosti Partners
V praxi to znamená pokračování fintechové revoluce, která dlouhodobě totálně změní tvář finančních služeb. Pryč bude také tradiční postavení bank, ze kterých se stanou pouze tvůrci produktů. Evropská unie si uvědomuje, že se těmto trendům není možné bránit a že pokud chce umožnit, aby lidé dostávali podobné služby a servis jako lidé v Americe, tak to bez tohoto nepůjde, protože banky samy toho nejsou schopny. Směrnice umožní vytvářet naprosto unikátní služby a znamená kritické nebezpečí pro dlouhodobé postavení bank. To je samozřejmě i riziko pro stabilitu finančních trhů. Ale nemyslím, že to bude nějak rychlé a náhlé. Pro mě je hezká představa, že by za třicet let banky na finančním trhu nehrály tak významnou roli, protože mnoho jejich funkcí převezmou podnikatelé s vizí, hodnotami a touhou víc než jen neustále generovat růst zisku.
Určitě je třeba řešit konkrétní problémy, tedy procesy, ochranu dat i klientů před zneužitím – a jsem opravdu zvědav, jestli z toho vzejde skutečné řešení a posun, tedy otevřená brána ke skvělým službám a finančním firmám budoucnosti, nebo jen něco tak osekaného, že to bude v reálu nepoužitelné, protože data budou tak chráněna, že s nimi nic smysluplného nepůjde udělat. V Partners máme klientský portál, který je napojený na pojišťovny, penzijní fondy a investiční společnosti. Klient na jednom místě najde vše. Jen ne svoje účty a banky. A to je škoda. Na dokončení této vize se opravdu těším.
Radim Krejčí
managing director, Roklen FX
Kolem nové unijní směrnice PSD2 je ještě mnoho otazníků, ani samotní regulátoři si nejsou zatím jistí, jaký efekt budou mít všechny změny na bankovní sektor. Pokud to dopadne „dobře“, budou muset banky vystavit API rozhraní, kterým se budou moci třetí strany napojit na účty klientů. Pokud API nebude jen „read only“ přístupem, ale umožní i realizaci transakcí, potom může jít skutečně o revoluci v bankovnictví.
Velkou neznámou je, za jakých podmínek banky budou API poskytovat. Je jasné, že si pod svými příjmy nebudou chtít podřezávat větev. Takže lze počítat s nějakou bariérou vstupu, počítám, že budou zavedeny poplatky v podobě něčeho na způsob „interconnection fees“ v telekomunikacích a že tyto poplatky budou časem předmětem regulace, čímž se roztočí spirála dohadů a lobby mezi regulátorem a bankami. Vezměme si, jak se táhnou debaty o roamingu.
Pokud budou tyto poplatky příliš vysoké, budou od API služby de facto odstřiženy menší firmy. Naopak, může jít o individuálně dohodnuté ceny, což umožní bankám na novém systému i profitovat. Prostřednictvím API budou totiž moci připojit nejen „konkurenci“, ale i distribuční partnery, kteří můžou za provizi velmi jednoduše prodávat produkty banky. Stejně tak API může rozšířit samotné produktové portfolio bank – faktickým klientem bank se budou stávat uživatelé takových inovativních produktů, které by banka sama nikdy nespustila. PSD2 ve finále může znamenat v delším období reálnou transformaci bankovních služeb. Vzniknou virtuální banky, které budou mít vlastní produkty nebo budou prodávat své cílové skupině tradiční bankovnictví.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 7. 2016 8:18
Všechna šetření vedou ke snižování cen a tedy ke snižování zisků. Za pomoci internetu se vyspělý svět říti nezastavitelne-do-deflacni spirály. Takže tisteni peněz už nikdy nezkonci-vladu od vlád už navždy přebírají centrální banky. Jedinne co tento proces muže zpomalovat, je výrazne zvyšování mezd a platů. Proto éra pravicové-politiky-zkoncila v minulém stoleti a nastává stoleti levicové politiky zvyšování mezd. Proto musí zkoncit ministr financí Německa Soueblee, jinak Vam rozbije evropskou unii svým nařízením státům škrtat, šetřit a škrtat!
V diskuzi je celkem příspěvků.