Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Vážně musíme na důchod makat 35 roků?

Kdo chce do penze, musí mít jednak věk, jednak odpracovaná léta. Pětatřicet let. Je tahle podmínka nutná? A co s lidmi, kteří mají problém ji splnit? Proč by se vlastně nedalo do penze jít po čtyřiatřiceti nebo po dvacíti letech, jen s patřičně nižším důchodem?

Dosáhli jste důchodového věku, ale nebyli jste dostatečně dlouho plátci pojistného? Smůla! Budete se muset i na stará kolena ještě nějakou dobu ohánět.

Nejčastěji mají problém s nedostatečnou dobou pojištění ženy, které zůstaly doma a věnovaly se dětem a domácnosti, a dlouhodobě nezaměstnaní. Jejich perspektiva je truchlivá: kdo nesehnal práci v padesáti, tomu pravděpodobně ani po šedesátce z nebe nespadne.

Není podmínka pětatřiceti let důchodového pojištění (nemusí se nutně platit – péče o dítě do čtyř roků, doba, kdy člověk bere podporu a některá další období se považují za náhradní dobu pojištění) zbytečně ostrá?  Ve většině evropských zemí je hranice podstatně níž. Tak proč by i v Česku nemělo být možné jít do důchodu dřív? Co by se vydalo z eráru navíc na důchodech, o to by se plus minus snížily výdaje na sociální dávky.

A co si o tom myslí lidé z důchodové komise, akademici, odbory, ekonomové? Měl by se snížit počet odpracovaných let nutných k přiznání starobního důchodu? Co by to znamenalo pro státní rozpočet?

Martin Potůček

sociolog, předseda Odborné komise pro důchodovou reformu

Martin Potůček
+73
Líbí
Nelíbí

Rozhlédneme-li se kolem sebe, je limit 35 let potřebných let k nároku na důchod – podobně jako tomu bylo s dnes již odpískaným stálým růstem věku odchodu do důchodu – ve světě raritou. Patří také do stejné autorské líhně bývalých reformátorů důchodového systému, kteří viděli řešení rostoucího nepoměru mezi počty penzistů na jedné straně a ekonomicky aktivními na straně druhé v neustálém zpřísňování podmínek nároku na důchod. Přesná čísla o budoucích důchodových (ne)nárocích za celou populaci ovšem bohužel k dispozici nejsou a v dohledné době ani nebudou. Návrh na změnu tohoto parametru tudíž nebude jednoduché opřít o solidní evidenci. V každém případě je zřejmé, že bude nutno se změnou tohoto parametru zabývat, jinak lze předpokládat, že by to rostoucí počet našich spoluobčanů ve stáří vehnalo – a to i přesto, že po desetiletí platili příspěvky na sociální pojištění – do pasti existenčního strádání.


Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, člen důchodové komise

Vít Samek
-32
Líbí
Nelíbí

Uvedený parametr by nebylo rozumné snižovat. V České republice není problém této podmínce vzniku nároku na důchod ke dni zákonem stanoveného věku vyhovět. Rovněž existuje možnost pozdějšího odchodu do důchodu, pokud pojištěnec nezíská požadovaných 35 roků pojištěné doby, v níž se odráží přiměřená míra solidarity osob, které pracovaly celý aktivní život – zejména nepřetržitě od 18 do 63 let a financovali tak celých 45 let vyplácení důchodů –, s osobami, které tak činily například jen 15 roků. Nebylo by spravedlivé požadovat větší přispění té první skupiny pojištěnců na důchody té druhé.


Jaroslav Vostatek

ekonom a pedagog, člen důchodové komise

Jaroslav Vostatek
+37
Líbí
Nelíbí

Stávající doby pojištění potřebné pro získání nároku na starobní důchod jsou celkem čtyři, po dvou ke každému ze dvou důchodových věků. Vzniklo to politickými manévry, počínaje rokem 1948, kdy se k dosavadnímu základnímu důchodovému věku 65 let, podmíněnému dobou pojištění pět let, zavedl druhý důchodový věk 60 let, podmíněný 20 lety pojištění. Pak se to otočilo: základním důchodovým věkem se stalo 60 let (s minimálně 20 lety pracovní aktivity) a 65 let se stalo zvýšeným důchodovým věkem. A tak dále až k dnešnímu stavu, který je také výsledkem „parametrických změn“ v zájmu úspor výdajů na důchody, nikoliv racionální důchodové reformy. Každý systém důchodového pojištění potřebuje technické minimum v podobě potřebné doby pojištění, například pět let. Je záhodno se k tomuto minimu vrátit, ovšem v rámci celkové důchodové reformy – takže negativních fiskálních dopadů změny jednoho z parametrů se netřeba obávat. V českém „důchodovém pojištění“ stále víc převažuje rovný důchod… a u něj ve světě platí jiná pravidla.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

+7
Líbí
Nelíbí

Tohle není největší problém českých penzí. 35 let považuji za adekvátní dobu. Za největší problém penzijního systému považuji to, že z občana snímá odpovědnost za sebe sama. Člověk se nevyhne pocitu, že je dojnou krávou, a když nadojí daný počet litrů mléka, dostane k stáru plechovou střechu nad koryto, aby nemokla. Stát to ani jinak neumí. Musí stanovit šablonovitá kritéria, aby se mohl odvolávat na princip solidarity. A ta kritéria jsou stanovena rozumně, jak píšu na začátku.

Rozumně, ale jen v kontextu uvažování o občanech coby kravkách. Proč si člověk raději nemůže vybrat, jestli chce být kravkou s vyhlídkou vlnitého plechu nad hlavou ke stáru, nebo jestli se této vyhlídky vzdá, důchodové pojištění platit nebude a o své stáří se postará sám, bez asistence eráru? Já vím, protože pojištění neplatí pro sebe, ale pro jiné, starší kravky, co si své už nadojily a tu střechu potřebují právě teď.


Iva Merhautová

náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí

Iva Merhautová
+26
Líbí
Nelíbí

Dlouhá desetiletí jsme měli podmínku pojištěné doby 25 let. Postupné prodlužování potřebné doby pojištění z 25 na 35 let bylo zavedeno změnou zákona účinnou od ledna 2010. Jejím cílem bylo zejména oddálit reálný věk odchodu do důchodu a snížit počet předčasných odchodů, po kterých se starobní penze trvale snižuje.

Česká délka potřebné doby pojištění je mezi členskými státy Evropské unie výjimečná, v naprosté většině případů je jinde výrazně nižší. Sama bych se nebránila otevřít obecnou diskuzi o této otázce a čerpat přitom ze zahraničních zkušeností.

V minulosti byly obavy, že s vyšším limitem počtu odpracovaných let bude přibývat lidí, kteří na starobní důchod nedosáhnou. V posledních letech je počet zamítnutých žádostí o starobní důchod stabilně na úrovni pěti až šesti procent, to je zhruba pět tisíc zamítnutých žádostí ročně. Postupné prodlužování potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod nevedlo k významnějšímu nárůstu počtu zamítnutých žádostí o starobní důchod.


Aleš Michl

ekonom, spolumajitel investičního fondu Quant

Aleš Michl
-20
Líbí
Nelíbí

Určitě bychom se nad tím zamyslet měli. Na druhou stranu ale nejde dumat nad změnou jednoho parametru a neřešit přitom další. Reformu je třeba udělat komplet uceleně – abych ale jen nekecal, do aktuálního vydání časopisu Finmag jsem o tom napsal komentář.


Otakar Hampl

analytik, člen důchodové komise

Otakar Hampl
+129
Líbí
Nelíbí

Doba pojištění pro nárok na důchod bude po roce 2018 činit 35 let. Do této doby se započítává jak doba pojištění získaná ze zaměstnání a podnikání, tak i náhradní doby pojištění, jako například péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o osoby závislé na pomoci jiné osoby, doba vojenské služby a některé další. Další možnost je získat aspoň 20 let pojištění, ale nárok na důchod vznikne až o pět let později než je zákonný důchodový věk.

Potřeba odpracované doby je tak u nás nesmyslně vysoká. Přitom v důsledku zejména dlouhodobé nezaměstnanosti bude přibývat lidí, kteří na tuto dobu nedosáhnou. Přesto ale můžou mít odpracovánu řadu let a je to vůči nim nespravedlivé. Zvláště nespravedlivý je tento systém pro matky, které vychovaly více dětí a kvůli zajištění kvalitní péče a výchovy s nimi zůstaly déle než do čtyř let věku nejmladšího dítěte. Zatímco zdravotně jsou tyto matky pojištěny, pokud pečují aspoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, v rámci důchodového pojištění jim rozdíl v této době bude chybět a budou ho muset dlouho napracovávat. Rovněž když v tomto rozdílovém období pracují na snížený úvazek, jsou následně potrestány nižším základem pro výpočet důchodu. Přitom se významně zasloužily o budoucí příjmy důchodového systému.

Proto by bylo rozumné a mnohem spravedlivější snížit potřebnou dobu pojištění například na 20 let a náhradní dobu pojištění matkám pečujícím o děti prodloužit stejně jako u zdravotního pojištění. Rozpočtové dopady by nemusely být nijak dramatické a dlouhodobě by mohly být dokonce pozitivní – ušetřily by se mnohé sociální dávky a rovněž generace budoucích plátců by mohla být početnější.


Jiří Šatava

ekonom, CERGE-EI

Jiří Šatava
+116
Líbí
Nelíbí

Snížit. A výrazně. Z několika důvodů.

Zaprvé, stát seniory s kratší dobou pojištění penalizuje tím, že jim přiznává nižší důchod. Seniory, kteří na těch 35 let nedosáhnou, penalizuje dvakrát: Odejít do důchodu můžou až o několik let později než vrstevníci a jejich důchod je výrazně nižší. Tato dvojitá penalizace je pochopitelná u lidí, kteří pracovali a odváděli pojistné pouze pár let, ale už méně u těch, kteří získali dobu pojištění 34 let.

Anketa

Která odpověď je vám nejblíž?

Zadruhé, sám stát má velmi omezené znalosti o tom, koho tímto opatřením penalizuje. V budoucnosti toto opatření může výrazněji penalizovat některé skupiny vysokoškolských studentů nebo žen, které delší dobu vychovávaly děti. Přesné analýzy ale zatím chybí.

Zatřetí, stát nevaruje s dostatečným předstihem občany, kteří budou mít problém potřebnou dobu pojištění získat, ač o tom indicie má. Například ve Švédsku stát občany o době jejich pojištění opakovaně informuje. Český senior až při žádosti o důchod zjišťuje, že na něj nemá nárok

S tím souvisí čtvrtý důvod. Nemalá část seniorů, kteří kvůli nedostatečné době pojištění nezískají nárok na starobní důchod, se pravděpodobně pokusí získat důchod invalidní nebo žít ze sociálních dávek. Stát tedy ušetří výdaje na starobní důchody, ale musí víc vydat na důchody invalidní nebo sociální dávky.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+64
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 6. 2017 8:58, Jiří Vlach

Stát naložil na bedra našich žen víc nežli mužům i přesto že nám porodily děti ,příklad já jdu do důchodu 63 a 10 měs a moje žena 60 a 4 měs i přesto že máme tři děti. Měli by se naši politici stydět nebo by měly ženy na ně vzít vidle.

Reagovat

 

+77
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (20 komentářů)

20. 8. 2017 | 19:14 | Franta

Dobrý den.
Franta Pohoda Celý život jsem nikde nemakal, a důchodu si užívám hojně. Musíte vědět jak nato.
více

19. 8. 2017 | 7:34 | Tarzan

Ještě si připadáte jako svobodný občan ? více

17. 8. 2017 | 12:33 | Natálie

Já mám odpracováno přes 40 let. Pracuji od svých 15ti let. Mám namakáno daleko víc, než ti, co ty paskvily vytváří. Letos jsem si mohla užívat důchodu, ale díky zákonodárcům, mám makat ještě dalších asi 8 let.Jelikož nejsem...více

25. 7. 2017 | 6:06 | Tarzan

Přesně , je to moderní otroctví ! více

24. 7. 2017 | 19:51 | Martina

Vy všichni kteří nemakáte ve fabrikach na směny by jste si to měli zkusit aby jste věděli co je práce. To nemůže člověk vydržet takhle dělat nejméně do 65 !!!!!!A kdo člověka zaměstná v tomhle vysokém věku? ????Staří lidé...více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK