Podle vlády bychom měli v důchodu v průměru trávit alespoň čtvrtinu života. Koalice proto přišla s návrhem na zastropování důchodového věku.
Kromě dosažení penzijního věku je pro přiznání starobní penze potřeba dostatečně dlouho platit sociální pojištění, jinak řečeno – mít na kontě dostatek odpracovaných roků. Jako zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná. Podrobnosti o starobních důchodech včetně kalkulačky, se kterou si budoucí penzi snadno spočítáte, najdete v našem starším článku:
Do důchodu v pětašedesáti
Strop pro důchodový věk zrušila v roce 2011 malá důchodová reforma vlády Petra Nečase. Věk odchodu do penze se od té doby postupně zvyšoval – u mužů o dva měsíce za každý rok, u žen o čtyři, aby se postupně sjednotil – bez horní hranice. Člověk narozený právě dnes, by tak do regulérní penze mohl odejít osm měsíců po svých třiasedmdesátých narozeninách… Stávající vláda dala na doporučení důchodové komise a věk odchodu do penze stanovuje podle předpokládaného věku dožití, tak abychom v důchodu trávili v průměru čtvrtinu života. I přes původní neshody – proti byl zejména ministr financí Andrej Babiš – všichni koaliční partneři nakonec loni v září zmíněný návrh odsouhlasili.
Pokud novela úspěšně dokončí legislativní kolečko, tedy projde přes Senát a prezidenta, zastaví se růst důchodového věku na pětašedesáti letech. Přesto, že bude novela důchodového zákona účinná už od příštího roku, v praxi se zastropování penzijního věku projeví až v roce 2031, kdy půjdou do důchodu současní padesátníci. „U všech pojištěnců narozených po roce 1971 bude důchodový věk již jednotný a bude činit 65 let. Bude tedy zrušeno automatické a neomezené zvyšování důchodového věku bez horní hranice důchodového věku. Navrhovaná úprava bude aktuální od roku 2031, kdy se dotkne pojištěnců narozených v roce 1966, u nichž již nebude docházet ke zvyšování důchodového věku nad 65 let,“ stojí v důvodové zprávě k zákonu.
Zákon ale také nařizuje průběžné přepočítávání důchodového věku v závislosti na demografickém vývoji populace. Český statistický úřad a ministerstvo práce a sociálních věcí tak budou mít za úkol každých pět let – v letopočtech končících číslovkou 4 a 9 – nachystat Zprávu o důchodovém systému. Pokud se ukáže, že se věk dožití prodlužuje, strop pro důchodový věk se posune. Prvního přepočtu se dočkáme pravděpodobně v roce 2019. Podle důvodové zprávy navíc můžeme předpokládat, že už tehdy bude potřeba strop důchodového věku znovu posunout u nejmladší posuzované generace, lidí narozených v roce 1994, zhruba na 68,6 let.
Mladší ročníky by tedy neměly na strop 65 let příliš spoléhat, jistý si ale nakonec nemůžete být téměř nikdo. Vyjma ty, kteří mají důchod za pár. Do roku 2030 je ještě daleko, v praxi proto bude dost záležet, jestli budoucí vláda ponechá zákon beze změn. Přesto pro vás máme kalkulačku, se kterou si snadno spočítáte, kdy půjdete do důchodu, pokud by strop pro penzijní věk zůstal na 65 letech.
Penze porostou o pět stovek
Vedle zastropování důchodového věku ale novela zákona o důchodovém pojištění zavádí ještě jednu změnu – nová pravidla pro růst penzí. Návrh na nový valorizační vzorec se k novele důchodového zákona dostal na poslední chvíli, s přílepkem přišli sociální demokraté. Jejich návrh opět vychází z doporučení důchodové komise.
Podle aktuálních pravidel se totiž penze každý rok zvyšují o třetinu růstu průměrné mzdy a růstu spotřebitelských cen. Ty se počítají z obecného spotřebního koše, který se ale může výrazně lišit od spotřebního koše důchodců. Penzisté totiž ve srovnání s ekonomicky aktivními lidmi vydávají daleko větší část příjmů na bydlení, stravování, zdravotní péči či léky. „Pokud jde o valorizaci vzhledem k růstu životních nákladů, dnes se přihlíží k celkovému indexu spotřebitelských cen domácností, který bývá často nižší než index cen domácností důchodců. Podle mého návrhu by se při valorizaci uplatnil vždy ten index, který bude vyšší," uvedl k přílepku Roman Sklenák, předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů. Kromě toho jeho návrh počítá také se zvýšením o polovinu růstu průměrné mzdy, namísto současné třetiny.
Pokud novela zákona o důchodovém pojištění projde, zvednou se od příštího roku důchody v průměru o 450 až 550 korun. Při zachování současných pravidel by šlo o částky v rozmezí 350 až 450 korun. Navýšení penzí přijde příští rok státní kasu na 22,3 miliardy korun. V roce 2018 by tak měly výdaje na důchod vzrůst přibližně na 450 miliard korun ročně.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška jde o dáreček, který bude za patnáct let prohlubovat roční schodek penzijního účtu o 80 miliard korun. „Částka 80 miliard korun v dnešních cenách tvoří zhruba polovinu celkových ročních investic všech vrstev vlády a vládních institucí. Schválené opatření je tedy dosud největším krokem k budoucímu vytěsnění investic do infrastruktury sociálními transfery. Problémem opatření je, že na rozdíl od jednorázových dárečků nepůjde vzít zpět bez změny zákona ani v případě ekonomické krize, pokud ale budoucí politická reprezentace toto opatření zruší zákonem v době krize, tuto krizi nepochybně prohloubí,“ komentoval rozhodnutí poslanců. Za populistickou a nezodpovědnou pak novelu důchodového zákona označují také opoziční politici.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 4. 2017 6:30, Miki
Pavel Sobíšek - co bude za 15 let, to ví jen ten nahoře. Za 15 let tu velká část seniorů už nebude , takže státní kasa zase ušetří. Senioři jsou skromní a žijí z prostředků, které jim milostivě dá stát . Kdo není vůbec skromný jsou politici a lidé typu Pavla Sobíška. Vážený pane, uveďte jaký je Váš příjem. Spousta seniorů - důchodců byla v době svého zaměstnání na vysokých postech a odváděla státu kvalitní práci - ovšem , po odchodu do důchodu se jejich plat scvrkl na velmi podivnou odměnu ve formě starobního důchodu. Odváděli sociální pojištění , tedy i důchodové pojištění. Tyto peníze měl stát ukládat a zhodnocovat pro jejich prospěch tak, aby v důchodu nemuseli žít jako žebráci. Dějiny však ukazují, že se stalo něco naprosto jiného. Pro politiky je skupina důchodců něco jako obtížný hmyz , který by měl být co nejdříve na krchově. Snad jim to Pán Bůh vrátí i s úroky.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 4. 2017 8:57, Martin
Jestli "Spousta seniorů - důchodců byla v době svého zaměstnání na vysokých postech" pak mela nadprumerne platy a mela byt schopna si na duchod neco nasetrit, "aby v důchodu nemuseli žít jako žebráci". Statni duchod duchod ma byt zachranna sit, asi jako minimalni mzda, pro ty co nemaji z ceho nasetrit. Nikoliv renta pro ty, kteri svuj vydelek prozrali.
To rikam s vedomim, ze se me to tyka, protoze do duchodu mam vic nez 20 let. Predpokladam, ze duchod nebude vetsi jak 1/4 mych soucasnych prijmu, takze pokud chci vyssi zivotni uroven, musim s tim neco udelat (ted) sam.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.