„Chtěl bych helmu, můžu za ni nabídnout pecen chleba a doplatím dva groše. Ty představují rozdíl cen těchto výrobků,“ znělo v úterý ráno na semináři finanční gramotnosti ve skupině, kde se pohybovala skupina středověkých obchodníků, představovaných učiteli převážně občanské výchovy. Tato skupina již znala peníze, které jim ulehčovaly směnu. Druhá polovina místnosti byla vyhrazena pro obchodníky-učitele, kteří „zamrzli“ v pravěku. Jejich směna zboží byla složitější, jelikož peníze ještě neexistovaly. Místo ceny znal každý nějaký poměr, v němž je ochoten vyměnit svoje zboží za jeden další produkt na trhu. Logicky skupina, která používala peníze, byla rychlejší. Nemusela složitě vyměňovat výrobky, aby mohl obchodník-učitel zaplatit i tomu, kdo přímo nepoptával jím vyráběné zboží.
Tato hra představuje jeden ze způsobů, jak lze dětem přiblížit roli peněz v ekonomice. Učitelé si ji vyzkoušeli v rámci semináře Finanční a ekonomická gramotnost, který vedli manželé Michal a Eva Skořepovi. Ti jsou i autory knížky stejného názvu jako seminář, který představoval objasnění jejich pohledu na danou problematiku. Jejich učebnice je přitom na tuzemském trhu jednou z mála, která je k dispozici. „Jako učitelka vím, jak je těžké učit bez učebnice,“ vysvětluje Eva Skořepová motivaci, která je vedla k napsání publikace.
„S knihou většinou učitelé problémy nemají, nezdají se jim spíše některé Standardy finanční gramotnosti,“ tvrdí Michal Skořepa, působí také jako poradce viceguvernéra České národní banky (ČNB). Jedním z častých argumentů učitelů je přílišná složitost látky, kterou mají podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se žáky probrat. Na základní škole se prý probírá mnoho základních pojmů a tato problematika je podle vyjádření některých učitelů vhodnější pro střední školu. „Řádově deset procent žáků na žádnou střední školu ani nepokračuje. Což je ale právě ta nejrizikovější skupina, kterou mohou v budoucnosti zlákat dluhy či reklama,“ oponuje Skořepa.
Autoři knihy rovněž připouští, že bude chvíli trvat, než se výuka finančního vzdělávání na základních školách vůbec rozběhne. Kniha, původně určená pro 2. stupeň základních škol (ZŠ), tak bude ze začátku sloužit i na středních školách, kde se to budou učit ti žáci, kteří se finančními tématy na ZŠ nesetkali.
„V roce 2007 byly vydány rámcové vzdělávací programy (RVP) pro 4letá gymnázia a 61 oborů středního vzdělávání. V roce 2008 byly vydány RVP pro dalších 82 oborů středního vzdělávání. Ve všech těchto RVP je zapracována finanční gramotnost. Školy mají povinnost zahájit výuku nejpozději do 2 let od jejich vydání,“ uvádí Helena Müllerová, mluvčí MŠMT, a dodává: „Pro základní školy, které finanční vzdělávání zatím v RVP nemají, je změna plánována na dobu nejbližších úprav rámcových programů.“ Školám ale nic nebrání, aby problematiku finanční gramotnosti zařadili do svých školských vzdělávacích programů. Některé základní školy už ji běžně vyučují.
Popularita finanční gramotnosti neustále roste a její problematice se v Česku začíná věnovat stále více organizací, nadací, státních subjektů či jednotlivců. V poslední době se například na trhu objevily minimálně tři knihy ( jednu z nich ale MŠMT zamítlo), které cílí na základní či střední školy a výuku finanční gramotnosti. „Plánujeme brzy udělat v Brně nějaký workshop, kde bychom se chtěli pokusit různé aktivity ohledně finanční vzdělávání sladit tak, aby to každý neučil podle jiné učebnice a jiným způsobem,“ míní Petr Valouch, vedoucí katedry financí Masarykovy univerzity. Naráží tím především na aktivitu ČNB a manželů Skořepových i nedávnou učebnici doplněnou příklady vydanou pod patronací Výzkumného ústavu pedagogického a Národního ústavu odborného vzdělávání(obě instituce řídí MŠMT), které se do jisté míry duplikují.
I přes nedůvěru některých učitelů v důležitost finančního vzdělávání na základní škole i jejich obav z obtížnosti témat, většina pedagogů to má za dobrý počin. Takový postoj je přitom ve světě poměrně unikátní. Finanční vzdělávání v ostatních zemích je součástí hlavně rodinné výchovy. „Na mezinárodní konferenci v oblasti finančního vzdělávání, jsem nezaslechl o žádném podobném projektu v ani jedné ze zemí jako je USA, Velká Británie či třeba zemí střední Evropy a Jižní Ameriky,“ říká Skořepa.
Poslední dobou byl vývoj v Česku i ve světě v oblasti finančních trhů ostatně velice překotný. Důvod, proč zavádět finanční vzdělávání je proto nasnadě. Nejen vzdělanější obyvatelstvo by podle expertů mělo mít schopnost lépe si spočítat, že vše něco stojí a dluhy se vždycky budou nakonec muset nějaký způsobem splatit.
Kdo by měl primárně zodpovídat za finanční vzdělávání dětí? Je 2. stupeň základní školy příliš brzký na to, aby se děti učily o finanční problematice?
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
