Program finančního vzdělávání dětí na základních a středních školách se pomalu stává realitou. Národní institut pro další vzdělávání učitelů (NIDV) má již naplánované kurzy, které chce nabídnout pedagogům. „Budeme o tomto kurzu učitele informovat. Ti se následně budou moci na školení zaregistrovat,“ říká Jitka Šimsová, vedoucí metodické a koncepční sekce NIDV. Učitele budou školit odborní lektoři v rámci šesti vyučovacích hodin. Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) chce školám koncem srpna rozeslat metodické příručky, jak finanční gramotnost děti naučit. „Kromě výkladové části budou v příručkách i příklady z praxe,“ upřesňuje Ivana Nepovímová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), členka pracovní skupiny pro finanční vzdělávání (PSFV).
„Chtěl bych jít na vysokou školu. Buď ekonomickou, nebo právnickou. Chtěl bych pracovat s penězi – být třeba finanční poradce nebo něco podobného. A při tom se snažit podnikat na burze. A postupně nabírat prachy a začít v něčem podnikat. Tak ve třiceti bych chtěl mít zajištěno bydlení a mít nějakou přítelkyni. Do 35 mít děti a postupně střádat a zajišťovat se na důchod.“
„Po ZŠ chci na obchodní akademii a v průběhu této školy chci zkoušet investovat zatím jen malé částky peněz do akcií. Po ukončení studií bych si chtěla najít nějaké lepší zaměstnání a v průběhu zaměstnání bych dál investovala, ale už větší částky peněž, protože bych se v tom již vyznala. Z uspořených peněz bych si koupila nějaké nemovitosti (pozemky, domy), které budu pronajímat. Tak asi ve 40 letech bych se pokusila o zakoupení nějaké firmy. A v 50 letech bych byla v předčasném důchodu (peníze by mi z firmy chodily samy).“
„Klíčem k systému finančního vzdělávání je vytvoření možností pro učitele, aby si doplnili znalosti, a také jejich motivace aktivně se v této oblasti vzdělávat,“ tvrdí Pavel Zubek z ČNB, člen PSFV. Potřebu dalšího vzdělání pedagogů připouští i ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička: „Většina učitelů Základů společenských věd, kam tato problematika patří, se zabývá jinými obory. Jsou proto ve finančních věcech vzděláni málo.“
Nicméně jednorázový šestihodinový kurz nejspíš učitele, kteří s finanční problematikou nepřišli do styku, na plnohodnotnou výuku nepřipraví. Proto je důležité, aby měli další možnosti, jak se průběžně vzdělávat. „Jenže taková další podpora chybí,“ říká Viktor Vojtko, další člen PSFV z nadace Arnošt. „Stát neorganizuje nic, je mu to jedno. Pokud se organizuje nějaké školení, tak to je ze strany neziskových organizací či školících center,“ říká Růžička.
Potíž může nastat i s motivací učitelů, aby si znalosti dál doplňovali. To je důležité proto, že školy musí vytvořit vlastní náplň a strukturu výuky na základě státem zpracovaných Rámcových vzdělávacích programů, které stanovují tzv. „nepodkročitelné minimum“. Vyučování nad rámec státních vzdělávacích programů závisí na aktivitě škol a učitelů. „Vzhledem k finančnímu ohodnocení učitelů se počítá s tím, že učí rádi, že mají o obor zájem a že se něco sami doučí,“ tvrdí Růžička. To se ale dá těžko očekávat od učitelů, kteří se prioritně věnují jiné problematice.
Strategie zavádění finanční gramotnosti nepředpokládá nové předměty. „Snahou je spíše lépe využít stávající předměty, zejména matematiky a občanské výchovy,“ vysvětluje Michaela Dombrovská, nezávislá expertka pracovní skupiny. „Existuje nicméně i možnost vytvoření nového samostatného předmětu,“ upřesňuje Nepovímová. To záleží na dané škole, jak se rozhodne. Podle zkušenosti nadace Arnošt větší nadšení pro zavádění finanční gramotnost vykazují školy, jejichž představitelé mají vystudovanou ekonomickou školu.
Celá tíha finančního vzdělávání by ovšem nemusela nutně zůstat pouze na učitelích, domnívají se někteří členové PSFV. „Ideální je kombinace, kdy učitel vyloží danou problematiku a pozve do třídy na besedu či seminář profesionála z nějaké finanční instituce,“ myslí si Petr Klínský z Asociace obchodních akademií. „Z dlouhodobého hlediska je to ze strany finančních institucí výhodná strategie. Je ale důležité rozpoznat, kdy se jedná více o PR a kdy skutečně o snahu vzdělávat,“ upozorňuje na možná úskalí Dombrovská.
Skončí státní strategie finančního vzdělávání fiaskem, nebo přinese změnu do škol a děti něco naučí? Podělte se o názor.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 5. 2008 7:38, H.
aniž bych byl učitelem nebo je měl potřebu obhajovat (zvláště, když se zase chystají stávkovat), nemáte bohužel pravdu. Celá problematika je o tzv. Školním vzdělávacím programu, který má značně rozvolněné možnosti. Každá škola má zpracovaný přesný rozsah toho, co kdy koho má vyučovat, a patrně nikoho při psaní tohoto materiálu nenapadalo, jak co "ocukrovat" - třeba i základy osobních financí.
Ale mezi náma, ono je to jedno, na základních školách se brzy bude řešit,kde vzít na bezpečnostní rámy :-)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.