Zdroj: Pleska / Midjourney
Jednu věc si pojďme říct na začátek. Zimní čas letos nepřijde. A nemyslíme tím to, že zima bude stejně teplotně nadprůměrná jako podzim. Řeč je vážně o střídání času.
Vtip je v tom, že zimní čas neexistuje. Když končí letní čas a hodiny se posouvají o šedesát minut zpátky, není to změna letního času na čas zimní, ale na čas standardní.
Pro většinu z nás je to ale zbytečné slovíčkaření – a to si necháme až na konec. Teď především chceme vědět, kdy si budeme moct o hodinu přispat!
Podzimní změna z letního času na standardní čas probíhá v noci ze soboty 28. října na neděli 29. října. Přesně ve 3.00 se hodiny posouvají o hodinu zpět na 2.00.
Letní čas se k nám pak vrátí na jaře, přesně v noci z 30. na 31. března 2024.
Veliká část zařízení, které čas měří, zaznamenávají a jinak s ním pracují, už se dneska přeřizuje sama, automaticky – letní čas na standardní změní většina telefonů, počítačů nebo digitálních rádií.
Pořád ale zůstává dost přístrojů, kde je potřeba čas přenastavit ručně. Hodiny v starším automobilu, fotoaparáty nebo třeba pračky, myčky nádobí a domácí pekárny – když používáte funkci odloženého startu, třeba kvůli levnějšímu tarifu elektřiny, nechcete pustit program s hodinovým předstihem nebo zpožděním.
Pokud musíte tu noc, kdy se čas posouvá, cestovat vlakem, věnujte pozornost jízdním řádům. Dálkové vlaky, které podzimní změna času zastihne na cestě, většinou zastaví v jedné ze stanic a hodinu čekají, než je čas dožene – aby v další stanici nebyly o hodinu dřív.
Dotkne se to například některých nočních spojů Českých drah, třeba vlaku EN Slovakia z Prahy do Košici nebo Nighjetu Rakouských spolkových drah, který jede z Berlína přes Prahu Štýrského Hradce nebo nočních vlaků Regiojetu do Košic a Přemyšlu.
Změna času je významná i pro investory. Pokud obchodujete třeba na amerických burzách, nezapomeňte, že v USA se čas mění jindy než v Evropě. Nenechejte se zaskočit změnou obchodních hodin.
Letní čas v Evropě nepoužívají Rusko, Bělorusko, Island, část Grónska, Špicberky a norský ostrov Jan Mayen. Jinde ve světě používá letní čas Kanada, části Spojených států, Izrael, Egypt, Paraguay nebo Chile. Ne vždy se ale jeho začátek kryje s posouváním času v Evropě.
Evropská unie střídá standardní pásmový čas s letním časem synchronizovaně. Společné pravidlo je, že se čas mění poslední březnový a poslední říjnový víkend v 1.00 koordinovaného světového času (UTC). To na jaře odpovídá 2.00 středoevropského času (SEČ) a na podzim 3.00 středoevropského letního času (SELČ).
Chcete výhodně zhodnotit peníze? Poradíme!
Najdeme vám i firmě termínovaný vklad s nejvýhodnějším zhodnocením. Spořit můžete jen 3 měsíce nebo klidně 10 let.
Když se Evropská komise v roce 2018 ptala, jestli by si občané přáli střídání času zachovat, nebo zrušit, ve veřejné konzultaci se vyjádřilo 4,6 milionu lidí. Přes čtyři pětiny – 84 procent – si přálo letní čas zrušit.
V roce 2019 zrušení letního času odhlasovali i europoslanci. Země Unie se měly dohodnout, jestli se přikloní ke standardnímu času, nebo si jako jediný čas zvolí čas letní. A jestli rovnou neupraví i to, do kterého časového pásma, která země spadá.
Časová pásma totiž nejsou daná přísně geograficky, ale jejich rozložení ovlivňovala i politika. Za druhé světové války Německo donutilo Francii, Belgii a Nizozemí přijmout německý, tedy středoevropský čas. Španělsko ho přijalo dobrovolně.
Zatím ale domlouvání a rozhodování nijak zvlášť nepokročilo. A tak zatím máme do roku 2026 dána evropskou směrnicí daná data střídání:
Data pro změnu času jsou zakotvená v evropské směrnici, kterou pak do svých zákonných nařízení transponují i jednotlivé členské státy Evropské unie. Čas se mění vždy v časných nočních hodinách poslední březnovou a poslední říjnovou neděli.
| Změna na letní čas | Změna na standardní čas |
2023 | 26. března | 29. října |
2024 | 31. března | 27. října |
2025 | 30. března | 26. října |
2026 | 29. března | 25. října |
| vždy ve 2.00 vpřed na 3.00 | vždy ze 3.00 zpět na 2.00 |
Když se střídání času zavádělo, hlavní, ne-li jediný argument byly úspory energií, zejména na svícení. Prvně se letní čas zaváděl za první světové války – Česko (tehdy součást Rakouska-Uherska) bylo v roce 1916 mezi prvními zeměmi s letním časem.
Úvahy o zavedení letního času kvůli úsporám energií, zejména využívaných na svícení, prvně představil v roce 1907 Angličan William Willett v eseji The Waste of Daylight (Plýtvání denním světlem). V anglicky mluvících zemích se ostatně dodnes nemluví o letním čase, ale o daylight saving time (DST), tedy čase, který šetří denním světlem.
Od té doby jsme ale vymysleli úspornější technologie, ubylo (minimálně u nás) průmyslu, míň se pracuje na směny a od šesti ráno. Odborníci dneska pochybují, že vůbec k nějaké úspoře dochází. V Česku se například v minulých letech opakovaně nechal slyšet mluvčí ČEZu, že žádné energetické úspory nejde prokázat.
Analýza, kterou si nechala k tématu v roce 2014 vypracovat Evropská unie, konstatovala, že různé studie mají různé výsledky – nicméně ta nejoptimističtější z nich mluvila o úspoře pouhých 0,5 procenta z celkově ročně spotřebované energie.
Nedělá vám střídání času dobře? Lidské tělo si uvyká na pravidelný rytmus a na náhlou jednostrannou změnu si často musí zvykat delší dobu.
Pro lidi, kteří vstávají hodně brzo nebo mají dlouhodobější spánkový deficit, může podle odborníků zejména ubrání jedné hodiny na jaře znamenat velký problém, se kterým se pak vyrovnávají i několik týdnů.
V týdnu po změně času různé studie zaznamenaly zvýšený výskyt infarktů, nemocí spojených se zažívacím nebo imunitním systémem. Mezi často zmiňované dlouhodobé zdravotní dopady střídání času patří deprese, zpomalený metabolismus, bolesti hlavy nebo přírůstek váhy.
Na druhou stranu ale někteří zase tvrdí, že v letním čase obvyklý pracovní rytmus víc koresponduje s přirozeným střídáním světla a tmy, podle kterého živočichové včetně člověka řídí své vnitřní biologické hodiny.
Letní čas se říká tomu, který používáme od konce března do konce října.
Po zbytek roku však nevládne čas zimní, jak by napovídal selský rozum. Od konce října do konce března máme čas standardní, někdy se také říká pásmový. Česko a většina Evropy má čas středoevropský – to znamená, že proti světovému standardizovanému času je u nás o hodinu víc, respektive o dvě hodiny víc v období letního času.
Skutečný zimní čas, kdy se hodiny posouvaly proti standardnímu pásmovému času o hodinu zpět, jsme ale jednou v historii doopravdy měli: od prosince 1946 do února 1947.
Gabriel Pleska
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
