Drazí Češi, vyberte si čas

Evropská komise navrhuje zrušit rituál, při kterém obyvatelé Evropské unie dvakrát do roka přetáčejí hodinové ručičky. Komise se k tomu odhodlala na základě veřejné konzultace, ve které se pro takový postup vyjádřilo 84 procent respondentů.

Nová směrnice by měla zakázat státům posouvat periodicky čas z letního na zimní a zpátky a nechat na nich, jestli si zvolí za stálý čas nynější čas standardní, letní, anebo jiný.

„Lidé to chtějí, my to uděláme,“ pravil šéf komise Jean-Claude Juncker, ačkoli sonda do postojů Evropanů nebyla kdovíjak reprezentativní. Hlasovalo v ní 4,6 milionu obyvatel Unie, z toho tři miliony Němců. (V Česku se ankety zúčastnilo 64 000 lidí, z nichž 83 procent chtělo změny času zastavit.) 

Šetřete svícemi

K revizi evropské směrnice o letním čase se schylovalo už dlouho. Mluvily pro ni námitky, že dřívější vstávání u lidí vyvolá stres, nespavost a další potíže. Také ale to, že padl hlavní důvod, pro který byl letní čas zaveden – energetické úspory.

Úspory energie, které by bylo možné docílit periodickým posunem času, zmiňoval už Angličan William Willett roku 1907 v eseji The Waste of Daylight (Plýtvání denním světlem). Tento spisek je pokládán za první vážně míněný návrh na letní čas. „Každý ocení dlouhé světlé večery,“ píše v něm Willett a upozorňuje na úspory elektrického světla, ropy, uhlí i svíček.

Poprvé byl letní čas zaveden devět let poté, co Willettův esej vyšel v časopise British Time – za první světové války, a to nejen ve Spojeném království, ale také v dalších zemích, mimo jiné v Rakousku-Uhersku, jehož součástí byly české země.

Na letní čas přecházely státy i za druhé světové války. Potom za ropné krize v sedmdesátých letech. Zatímco po válkách od něj většina států záhy ustoupila, po ropné krizi si jej ponechala, a ještě ho prodlužovala.

Bonus světlých večerů

Jenže časy se mění a s nimi osvětlovací technika. Podíl osvětlení na celkové spotřebě elektřiny v domácnostech výrazně poklesl. Tradiční žárovky edisonky, které víc topí, než svítí, téměř vymizely, nahradily je úsporné kompaktní zářivky a LED žárovky.

Zato se zvýšilo množství energie, kterou ve dne požírají klimatizace. Vyšší je také spotřeba energie nejen ke svícení, ale především k vytápění za sychravých rán na počátku a na konci letního času v březnu a v říjnu.

Zůstal bonus dlouhých světlých večerů v létě. Jenže říkejte Finům obývajícím oblast blízko polárního kruhu nebo dokonce za ním, proč mají vstávat v březnu do ještě temnější tmy a proč potřebují v letních měsících světlejší večery, když tmu téměř nezakusí.

Proto také Finové proti letnímu času reptají nejvíc. Naopak, španělští nebo řečtí hoteliéři si ho nemůžou vynachválit. Je pro ně požehnáním, přináší jim zisky.

Smíte si to rozhodnout sami

O tom, jaký čas (letní či standardní), potažmo jaké časové pásmo si státy v budoucnu zvolí, Juncker pravil: „Je to záležitost subsidiarity [rozuměj jednotlivých vlád a národních parlamentů].“

U unijních regulovčíků takový postoj nebývá samosebou. Evropská komise leckdy postupuje podle zásady „čím víc jednoty, tím víc Evropy“ a zabírá každou píď půdy, kterou dosud nereguluje.

Tentokrát se tedy Komise rozhodla vyslechnout hlas evropského lidu. Chvályhodné. Co kdyby s ním příště konzultovala i některé důležité politické záležitosti? Například rozdělování dotací, stavbu nových sídel unijních institucí, stěhování Evropského parlamentu… Našla by se hromada zajímavých témat.

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem