Doba, kdy i čeští drobní investoři budou moci vydělávat na změnách ceny české elektřiny, se blíží. Pražská Energetická burza chce podle ředitele Burzy cenných papírů Praha Petra Koblice zavést obchodování s investičními nástroji, deriváty, které budou sloužit pouze ke spekulaci na růst či pokles ceny elektřiny. Umožní nákup elektřiny bez jejího fyzického dodání.
„Vidím zde prostor pro banky, aby vytvořily fondy, jejichž prostředky by investovaly do kontraktů s elektrickou energií,“ řekl šéf Energetické burzy David Kučera v Investorském magazínu ČT24. Některé banky prý už o vstup na Energetickou burzu uvažují. „Zatím je to ve fázi, kdy banky zkoumají možnosti,“ míní Jiří Kovařík, tiskový mluvčí Burzy cenných papírů Praha.
Zavedení derivátů s finančním vypořádáním má být logickým pokračováním dosavadního vývoje Energetické burzy. Zatím poslední novinkou bylo zavedení spotového obchodování. Jinými slovy od začátku ledna se dá koupit elektřina, kterou je možné spotřebovat už druhý den. Velkoodběratelé si mohou kupovat dodávky energie i přímo na jednotlivé hodiny.
Pro obchodníky a velké firmy to znamená významnou změnu. Podniky se musí rozhodovat, na jak dlouho nakoupit elektřinu. Elektřina na první čtvrtletí roku 2009 stojí například 66,40 eur za megawatt, na následující kvartál 54 eur. Dodávka na celý rok 2009 stojí 60,20 eur za megawatt. Firma proto musí řešit otázku, na jak dlouho nakoupit. Za roční jistotu se platí vyšší suma, ale vzhledem k tomu, že cena je určována nabídkou a poptávkou, tak při kratších nákupech není jisté, jak se bude cena vyvíjet. V zimě je dražší než při odběru na celý rok.
Může se stát, že podnik nakoupí více elektřiny, než ve skutečnosti potřebuje. V takovém případě může takový přebytek prodat právě na spotovém trhu. „Může ji prodat i na termínovaném, derivátovém, trhu, burza funguje oběma směry,“ říká Jiří Kovařík. V USA byl podle něj dokonce takový případ, že firma, zabývající se výrobou hliníkových odlitků, zjistila, že je lepší energii, kterou měla nakoupenou na dva roky dopředu, prodat, poptávku po výrobcích uspokojit nákupen od jiného dodavatele a všem pracovníkům dát volno. Určit vliv burzy a možnosti průběžně elektřinu nakupovat na náklady podniku se dá ale podle Petra Nováka z Atlantik FT jen těžko. „Burza představuje pro podniky větší příležitost, ale i větší riziko,“ tvrdí Novák.
Ještě před startem burzy se za její největší přínos považovalo, že zprůhlední ceny elektřiny. „Prodej elektřiny na burze je transparentnější,“ míní Robert Keller z společnosti Patria. On i Novák jsou ale skeptičtí ohledně výroků politiků, že vznik této komoditní burzy přispěl či zadržel zdražování energie. „Český trh je ovlivněn cenou v Německu,“ říká Novák a pokračuje: „V Česku se vyprodukuje víc energie, než se spotřebuje.“ Je proto důležitá cena, za kterou jsou obchodníci schopní elektřinu do Německa vyvézt, tzv. přenosový profil ve výši okolo dvou eur za megawatthodinu. Cena v Německu tedy představovala důležité vodítko pro nákupy. V Česku je proto cena nižší o poplatek za přenosový profil.
Ceny na burze jsou ve vleku okolností, které souvisí s cenou energie v Německu, na Slovensku, Maďarsku i na Balkáně. Na východ od Česka je cena elektřiny dražší, takže se vyplatí obchodníkům vyvážet tam energii, přestože musí zaplatit poplatky ze přenos. Mezi další důležité vlivy patří nabídka energie.
Poptávku ovlivňuje ekonomický růst, ale i počasí. V neposlední řadě také cena emisních povolenek, které elektrárny potřebují, aby mohly energii vyrábět. Na léta 2008-2012 se s nimi již obchoduje. Očekává se, že jejich cena se bude pohybovat kolem 23-24 eur za povolenku na vypuštění tuny oxidu uhličitého do ovzduší. Od roku 2013 by podle návrhu Evropské komise už firmy nedostávaly určitý počet povolenek zadarmo, ale musely by si je kupovat. Odhad budoucí ceny je zatím nejistý. „Může to být třeba 60 eur,“ říká Novák.
To vše se promítá do aktuální ceny na burze. Dražší energie se následně odrazí i ve vyšší sumě na účtu za elektřinu. „Cena energie, s níž se obchoduje na burze, dělá zhruba 55 procent faktury za elektřinu,“ tvrdí Novák z Atlantik FT. Zbytek tvoří poplatky za služby, jejichž ceny určuje regulační úřad.
Využili byste možnost vsadit si na vývoj ceny české elektřiny?
Sdílejte článek, než ho smažem