Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zásobujete se sami zeleninou? Bez půdy roste v hydroponii nebo aquaponii

| rubrika: Publicistika | 26. 4. 2017 | 7 komentářů
Samozásobitelství je trend. Městské balkony se zelenají rajčaty, saláty a bylinkami. Mrkve a petržel znovu rostou na venkovských zahrádkách. Vznikají drobné farmy, které rozvážejí zeleninu do města v bedýnkách. Pěstování zeleniny v místě spotřeby láká i velké investory nebo technologické firmy. Ty se ale chtějí obejít bez půdy.

Podle archeologických výzkumů lidé pěstovali rostliny bez půdy už ve starověku, na což odkazují například egyptské hieroglyfy. O čínských plovoucích zahradách zase referoval Marco Polo. Pravděpodobně první písemnou zmínkou o pěstování suchozemských rostlin bez půdy zanechal Francis Bacon. Praktické zkušenosti s hydroponickým pěstováním máty v různě znečištěné vodě zase zkoumal John Woodward.

Roste jako z vody

Pěstování rostlin bez půdy, pouze ve vodě, je v Evropě znovu aktuální, zvlášť po „salátové krizi“, která zasáhla především Velkou Británii. Listový salát najednou skokově zdražil, protože úroda na jihu Evropy byla kvůli počasí mizerná. Ostatně Britové mají se samozásobitelstvím velké zkušenosti. Říká se, že druhou světovou válku zvládli i díky svým malým zeleninovým zahrádkám.

Jeden z největších skleníků, kde se pěstuje zelenina bez půdy, stojí v hrabství Kent na jihovýchodě Anglie. Každý týden tady sklízí kolem 2,5 milionu rajčat nebo 700 tisíc okurek. Podle zastánců pěstování zeleniny ve vodě zvyšuje takový způsob produkce potravinovou samostatnost. Ceny pohonných hmot se zvyšují a zdražuje se i dovoz potravin. Domácí pěstitelé proto hledají možnosti, jak na trh dodávat efektivně vypěstovanou zeleninu. Odpůrci hydroponie ale poukazují na to, že zelenina pěstovaná ve vodě je obohacené živinami uměle a roste ve vyhřívaném prostředí bez slunce, což má prý za následek nevalnou chuť.

Anketa

Lákalo by vás zkusit zeleninu pěstovanou bez hlíny?

Technologie, které pomáhají zelenině růst ve vodě, prošly od doby pokusů Johna Woodwarda s mátou velkými změnami. Moderní průmyslové hydroponie si můžete představit jako velké skleníky, kde je vše čisté. Zelenina vyrůstá z živného roztoku a pod umělým osvětlením. Ač to na první pohled vypadá podivně, podle zastánců má hydroponie i značné výhody. Například zde rostliny mohou být pěstované blíže u sebe, jsou zdravější a nevyžadují ošetření pesticidy, protože škůdci nebo nemoci jsou často navázané na půdu. Hydroponické pěstování šetří až 70 procent vody, která v systému cirkuluje, a potřeba je až o 60 procent méně hnojiv.

Ve skleníkách rostou především rajčata nebo saláty, které jsou k hydroponickému pěstování nejvhodnější. Zeleninu lze takto pěstovat celoročně bez ohledu na chladné podnebí nebo vegetační dobu. Například ve zmiňované Anglii je to užitečné. Všechno má ale své nevýhody, hydroponii nevyjímaje. Hydroponický systém je náročný, na počáteční investice i na energie, které potřebuje. Například zmiňovaný skleník Thanet Earth v Anglii je vytápěný kogenerační jednotkou.

Saláty z továren

Hydroponické pěstování se rozšiřuje také v Japonsku, kde se k farmaření hodí asi jen 12 procent půdy. Japonská populace stárne, což se dotýká i zemědělců, snižuje se efektivita produkce a potraviny zdražují. Po pěstování zeleniny pokukují technologičtí giganti, jako je například Toshiba nebo Fujitsu, protože k hydroponickému pěstování salátů nebo bylinek jsou jako stvořené čisté prostory továren na elektroniku. „Když minimalizujeme přístup mikroorganismů a škody, jež mohou napáchat, výrazně prodloužíme čerstvost a životnost zeleniny,“ zdůvodňovala výhody takového pěstování společnost Toshiba, která v nevyužívaném komplexu v Jokosuce spustila před více než dvěma lety hydroponické pěstování rostlin.

Propojeno!

Rádce začínajícího samozásobitele

Jaro je tady. Nejvyšší čas všechno naplánovat.

Samozásobitel 2017. Naplánujte si zeleninovou zahradu

Pěstování. I ve městě. Kolik místa vlastně potřebuju?

Rajče na balkoně, česnek za domem: Vyplatí se pěstování?

Jak začít pěstovat. Jak plánovat. Zaručeno vlastními mozoly.

Pěstuj. Skliď. Sněz

Superpotraviny z tuzemska. Kysané zelí je král!

Superpotraviny můžete mít i zadarmo

Prostory osvětlovaly zářivky, které měly vyladěné vlnové délky pro optimální růst zeleniny, pracovala tady vzduchotechnika, která udržovala teplotu a vlhkost. Růst rostlin kontrolovaly dálkové systémy. Ve sterilní hale o dvou tisících metrech čtverečních se ale mnoho rostlin nevypěstovalo. Loni na podzim Toshiba oznámila, že s pěstováním salátů končí a zaměří své aktivity na jiné projekty. „Budeme nadále podporovat technologie určené pro pěstování rostlin uvnitř továren, a to na základě zkušeností a know-how v oblasti osvětlení, regulace teploty nebo vlhkosti,“ uvedla firma bez dalšího vysvětlení.

Zelenina a ryby z jedné vody

Zatímco rostliny pěstované hydroponickým způsobem rostou díky živinám, jež jsou přidávány do vody uměle, aquaponický systém funguje poloautomaticky a kromě zeleniny produkuje také rybí maso. V kádi plavou ryby, například candáti, a voda, která je znečištěná rybími výkaly, putuje k rostlinám, jež vyživuje. Aquaponie nevyžaduje rozlehlá a úrodná pole nebo velké rybníky, a proto bývá považována za budoucnost zemědělství. „Množství potravin, které můžete vyprodukovat v aquaponické farmě, záleží na její velikosti. Například v prostorách o velikosti 1 tisíc metrů čtverečních je možné vypěstovat kolem 75 tisíc kilogramů salátu, 10 tisíc kilogramů bylin a 6 tisíc kilogramů ryb ročně,“ říká Marek Hrstka ze společnosti Thorilex která vyvíjí a staví aquaponické farmy na míru.

Aquaponická farma, stejně jako hydroponie, produkuje zeleninu celoročně. „Veškeré procesy v aquaponii jsou postavené na přírodní bázi, do systému nelze přidávat zdraví škodlivé látky, například pesticidy, protože by zahynuly ryby nebo rostliny. Další výhodou je určitě menší spotřeba vody oproti běžnému pěstování v zemi,“ dodává Marek Hrstka.

Česká firma staví aquaponické systémy od velikosti sta metrů čtverečních. Kamenem úrazu je ale u nadšenců, kteří touží po potravinové soběstačnosti, znalost chovu ryb a pěstování rostlin. Nutné je také počítat s poměrně vysokou počáteční investicí a pro provoz aquaponie je třeba zajistit nejen vodu, ale také teplo. „Někteří zákazníci mají nevyužité prostory nebo přebytečné teplo, a tak je počáteční investice, stejně jako návratnost, odlišná. Většinou se u nás investice pohybuje od dvou milionů korun a návratnost je zhruba čtyři až šest let,“ uzavírá Marek Hrstka.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

8. 5. 2017 22:14, Filip

Byl jsem se ve firmě THORILEX podívat, jelikož se o aquaponii již dlouhodobě zajímám. Když jsem zjistil že spolumajitelem je pan Škoda, přední odborník na aquaponii, tak jsem očekával že to bude bomba. Když jsem přijel na jejich showroom, tak jsem málem omdlel. Saláty až do stropu, všude plíseň a mrtvé ryby. Nyní mají dokonce showroom zavřený. Zjistil jsem že pan Škoda firmu opustil již v loňském roce a nyní tam nemají nikoho kdo by to uměl. Neumí si rozběhnout ani vlastní showroom. Katastrofa!

Reagovat

 

+5
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

26. 9. 2017 | 12:32 | mmiillaa

Dobrý den. Omlouvám se nevšim sem si že se někdo ozval. Jsem od České Lípy a diskuzi přivítám více

3. 9. 2017 | 11:58

Zdrar, rad bych s ni zacal. Diskutoval bych rad. Odkud jsi? více

6. 7. 2017 | 21:53 | mmiillaa

Dobrý den. Akvaponii dělám 4 roky a rád bych s někým podiskutoval.Dík více

8. 5. 2017 | 22:14 | Filip

Byl jsem se ve firmě THORILEX podívat, jelikož se o aquaponii již dlouhodobě zajímám. Když jsem zjistil že spolumajitelem je pan Škoda, přední odborník na aquaponii, tak jsem očekával že to bude bomba. Když jsem přijel na...více

29. 4. 2017 | 11:18 | xxx

dobrá slatanina, to vypada na spatny preklad a doplnene nesmysly o neznalosti autorky. lol více

Oblíbená témata

potraviny, samozásobitelství

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK