Samozásobitelem v roce 2017. Naplánujte si zeleninovou zahradu

Salátovou krizi jste pravděpodobně zaznamenali. V únoru proběhly médii zvěsti, že se nepříznivé počasí ve Španělsku podepsalo na úrodě ledového salátu, dodávky poklesly až o 80 procent a hlavně britští spotřebitelé se v supermarketu jen marně rozhlíželi po své oblíbené zelenině. Ledového salátu, docela obyčejné listové zeleniny, se v mžiku ujali spekulanti. Skupovali ho, kde se dalo, aby ho s pořádnou přirážkou prodávali.

O černém trhu příliš mluvit nejde, protože překupníci zveřejňovali svoji zeleninovou nabídku na sociálních sítích, většinou s hashtagem #lettucecrisis. Cena jedné hlávky salátu se vyšplhala až na 4,16 libry (asi 130 korun). Běžně se přitom prodává v přepočtu za 15 až 40 korun. Výpadek v dodávkách zeleniny se nedotkl jen salátu, ale třeba také brokolice, rajčat nebo cuket. Prázdné regály v obchodech ukázaly, že i v jedenadvacátém století se může přihodit něco, na co jsme už všichni zapomněli: nedostatek. O důvod víc, proč se letos pustit do pěstování zeleniny.

Propojeno!

Rádce začínajícího samozásobitele

Pěstování. I ve městě. Kolik místa vlastně potřebuju?

Rajče na balkoně, česnek za domem: Vyplatí se pěstování?

Jak začít pěstovat. Jak plánovat. Zaručeno vlastními mozoly

Pěstuj. Skliď. Sněz

Superpotraviny z tuzemska. Kysané zelí je král!

Superpotraviny můžete mít i zadarmo

Plánujte a kreslete si svoji zahradu

Víte, že k zeleninové soběstačnosti čtyřčlenné rodiny stačí zhruba 200 metrů čtverečních záhonů, na nichž budete zeleninu pěstovat? Na jednom metru čtverečním dobře připravené půdy vypěstujete v průměru kolem 0,6 kilogramu mrkve nebo 1,8 kila cibule. Hlávkové saláty a další listová zelenina, jako je rukola, roketa, špenát nebo mizuna, rostou téměř samy a pěstovat je můžete i v truhlíku na balkoně nebo na parapetu.

Je březen. Měsíc, kdy můžete na záhonech vysévat většinu zeleniny (mrkev, petržel, ředkvičky, listová zelenina) a také si připravovat sazenice, například rajčat, paprik, cuket nebo dýní. Pokud chcete samozásobitelství dovést k dokonalosti, připravte si i vlastní semínka! Z rajčat je to poměrně obtížné, ale z paprik, cuket nebo dýní je stačí jen opatrně vyndat, nechat je proschnout a můžete vysévat do truhlíků. Nejdřív ze všeho si ale připravte svůj samozásobitelský plán.

Zkuste na své zahradě využít každý kousek. Například rajčata nebo papriky můžete pěstovat v kbelíkách nebo pytlích rozestavěných kolem terasy. Bylinkami, jako je máta a meduňka, osaďte kouty zahrady, kam příliš nepřijde slunce. Naopak tymián nebo oregano (dobromysl) vysaďte na slunečná místa zahrady. Pěstujte zeleninu, kterou máte rádi, a neskončí na kompostu, protože vám nechutná. Myslete na to, že mrkve nebo petržele spotřebujete v kuchyni víc a kořenovou zeleninu můžete uskladnit přes zimu, zatímco ředkvičky jsou typicky jarní zeleninou, a pokud jich vysejete příliš velké množství najednou, nestihnete je sníst.

• Udělejte si seznam plodin, které chcete pěstovat.
• Nakreslete si jednoduché schéma záhonů.
• Doplňte, co na který záhon přijde, a zohledněte při tom množství – například potřebujete víc mrkve nebo cibule, méně ředkviček nebo červené řepy.
• Dýním nebo cuketám se bude dařit na kompostu. Rajčata nebo papriky pěstujte v kbelíkách mimo záhony.
• Po jarní zelenině (ředkvičky, špenát) můžete na záhony v pozdním jaře vysévat červenou řepu nebo černou ředkev nebo přidat druhou várku mrkve k uskladnění.

Při plánování záhonů myslete na to, že některé druhy zeleniny spolu kamarádí, zatímco jiné se nesnášejí. Například mrkev dobře roste vedle pórku a petržele. Salát můžete pěstovat společně se špenátem nebo kedlubny. Celeru se daří vedle ředkviček. Založit si můžete divoké záhony, kde vedle sebe budou vegetovat různé druhy zeleniny.

Při výsevu kořenové zeleniny můžete současně vysévat i ředkvičky. Ty totiž rostou rychle a než vám vyraší mrkev nebo petržel, sklidíte je a uvolníte tak místo další plodině. Kolem zeleninových záhonů můžete „zapíchat“ sazečky cibule, které se vysazují už teď v březnu. Cibule vám bude lemovat záhony, poroste v nich méně plevele a navíc budou krásně rozmanité. Mezi zeleninu můžete vysadit afrikány (aksamitníky), s nimiž si rozumí většina zeleniny, ochraňují ji před některými škůdci.

Co když máte jen balkon?

I malý panelákový balkon můžete na jaře proměnit v zeleninový ráj, který vám ušetří peníze vydané za zelené saláty, ředkvičky nebo bylinky. Bez počáteční investice to ale nepůjde. Musíte nakoupit truhlíky a květníky, stejně jako semínka nebo sazenice. Pro zeminu si nejlépe dojeďte na venkov k příbuzným, pokud mají dobrý kompost a podělí se s vámi, ušetříte na začátku alespoň za substrát. A potom už můžete vysévat.

Na balkoně můžete pěstovat různé druhy listové zeleniny. Nenáročná je roketa nebo rukola, v truhlíkách dobře proste i baby špenát nebo mizuna. Tyto mladé lístky osvěží každé jídlo. Protrhávají se postupně, takže si zajistíte permanentní sklizeň. Vypěstovat si můžete i ředkvičky. Semínka vkládejte asi dva centimetry hluboko a zhruba pět centimetrů daleko od sebe. Vysejte si napřed jeden dva truhlíky a za týden nebo za dva další. Tak budete mít postupnou sklizeň.

Na svém balkoně si nechte místo na tyčková rajčata a papriky, které vsadíte do velkých květináčů nebo truhlíků. Tyhle rostliny vysazujte až poté, co svůj svátek v polovině května oslaví ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác. Na balkon můžete vysadit i brambory, které dobře rostou v pytlích.

A když se urodí víc, než můžete sníst, není důvod, aby se i z vás nestali spekulanti s vlastní zeleninou. Měňte ji za domácí vajíčka, ovoce nebo zavařeniny. Na směnu zatím účtenku EET nepotřebujete.

Investujte do indexu S&P 500!

Zabezpečte svou budoucnost. Investujte do akcií globálních firem jako Apple či Coca-Cola díky fondu EFEKTIKA! S předpokládaným výnosem přes 7 % ročně.

CHCI SE DOZVĚDĚT VÍCE

Sdílejte článek, než ho smažem