V loňském roce výrazně klesl počet lidí, kteří nezvládají splácet své úvěry. Naopak narostl počet lidí, kteří mají hypotéku i úvěr na spotřebu. Ukazují to data bank, stavebních spořitelen nebo úvěrových společností v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací.
Počet lidí, kteří nezaplatili alespoň tři po sobě jdoucí splátky, u úvěrů na bydlení loni klesl na 16 301, tedy meziročně o 4368 (21 %). To byl nejrychlejší meziroční pokles za posledních pět let.
Počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na spotřebu, dosáhl na konci minulého roku 207 685. To je o 45 094 lidí méně než koncem roku 2018 a pokles o necelých 18 procent.
„Vývoj platební morálky u klientů s dluhy na spotřebu byl v uplynulých letech výrazně odlišný od vývoje u úvěrů na bydlení, kde v posledních čtyřech letech zaznamenáváme nepřetržitý pokles počtu nesplácejících klientů, který přitom stále zrychluje. U úvěrů na spotřebu počet klientů v problémech ještě v roce 2016 rostl, v roce 2017 začal stagnovat a teprve v průběhu roku 2018 začal jejich počet klesat,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující řádné splátky úvěru nebo který byl zesplatněn, dosahoval na konci roku 2019 celkem 30,8 miliardy korun. Meziročně se tak snížil o 3,7 miliardy, respektive o 10,6 procenta. Jeho pokles tak oproti minulým letům mírně zpomalil.
Objem nespláceného dluhu na spotřebu dosahoval 22,3 miliardy korun, meziročně o 2,1 miliardy korun (8,7 %) méně. Objem nespláceného dluhu určeného na bydlení dosahoval 8,4 miliardy korun a meziročně se snížil o 1,5 miliardy, tedy o 15,4 procenta.
Podíl lidí s nespláceným dluhem podle krajů. Modrá vyjadřuje spotřebitelské úvěry, oranžová úvěry na bydlení. Zdroj: CRIF
Úvěrů na bydlení je méně
Celkový dluh obyvatel Česka evidovaný oběma registry dosahoval ke konci roku 2019 celkem 2,45 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 134,9 miliardy, tedy o 5,8 procenta. Růst celkového zadlužení obyvatel byl loni nejnižší od roku 2015, a to především kvůli zpomalování trhu s úvěry na bydlení.
Ten tvoří 80 procent veškerého dluhu obyvatel České republiky a koncem roku 2019 dosahoval 1,95 bilionu korun. Meziročně tak vzrostl o 103,3 miliardy, tedy o 5,6 procenta, což je nejnižší přírůstek od konce roku 2015.
Počet lidí s úvěrem na bydlení se meziročně snížil o 12 tisíc a počet úvěrových smluv o 15 tisíc. Jde o první meziroční pokles počtu klientů s úvěrem na bydlení od konce roku 2015. Za poklesem stojí klesající zájem o úvěry ze stavebního spoření, u kterých došlo meziročně k poklesu o 31 tisíc klientů. Za poslední čtyři roky se počet klientů s úvěrem ze stavebního spoření snížil o 130 tisíc, zatímco počet lidí s hypotékou vzrostl o 137 tisíc.
Koncem roku 2019 mělo hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření 1,11 milionu lidí. Jde o nejnižší počet od konce roku 2014.
Zatímco počet lidí s úvěrem na bydlení se v posledních čtyřech letech příliš nezměnil, obliba úvěrových nástrojů, které lidé používají, se změnila výrazně. Na konci roku 2015 mělo 580 tisíc lidí hypoteční úvěr a 607 tisíc lidí úvěr ze stavebního spoření. Na konci roku 2019 dosáhl počet lidí s hypotékou 718 tisíc, zatímco počet lidí s úvěrem ze stavebního spoření klesl na 497 tisíc.
Půjčky rostou
Objem dluhu, který není vázaný na bydlení a kam tedy spadají především spotřebitelské úvěry, dosáhl na konci roku 2019 výše 498 miliard korun. To bylo o 31,5 miliardy korun (6,8 %) více než na konci roku 2018.
Počet lidí s dluhem na spotřebu se meziročně zvýšil o 72 tisíc (+3 %) na 2,46 milionu a byl vůbec nejvyšší od konce roku 2014, tedy za posledních pět let.
„V uplynulém roce jsme zaznamenali jak růst počtu lidí, kteří mají pouze dluh na spotřebu, tak počtu lidí, kteří mají souběžně úvěr na bydlení a na spotřebu. Naopak počet lidí, kteří mají pouze úvěr na bydlení, klesl,“ rekapituluje Rajl.
„Určitá část klientů využila k financování bydlení nejen hypotéku či úvěr ze stavebního spoření, ale vypomohla si i krátkodobým úvěrem, který však pro tento typ financování není úplně vhodný a může pro dlužníky v budoucnu v této kombinaci představovat riziko,“ dodává ředitel registru.
Sdílejte článek, než ho smažem