Práce je jeden z důležitých předpokladů toho, aby se člověk propuštěný z vězení dokázal vrátit do normálního života. Lidé s trestní minulostí to ale nemají na trhu práce lehké. Výpis z rejstříku trestů se stal běžným požadavkem zaměstnavatelů.
Výzkum společnosti LMC z roku 2015 ukázal, že víc než dvě třetiny (68 procent) firem od uchazečů o práci vyžadují výpis z rejstříku trestů, 46 procent zaměstnavatelů přitom požaduje doložení výpisu bez výjimky u všech pozic, dalších 22 procent ho žádá v závislosti na obsazované pozici. Necelá třetina výpisy z trestního rejstříku nežádá nikdy.
Celkem 55 procent zaměstnavatelů uvedlo, že lidi se záznamem nezaměstnávají. „Nejčastěji proto, že to údajně odporuje pravidlům a nařízením firmy (50 procent případů), dalších 17 procent kvůli špatné předchozí zkušenosti, zbylá třetina z jiných důvodů – jde například o situace, kdy uchazeči se záznamem dostanou v rámci výběrového řízení šanci, ale neobstojí v konkurenci ostatních,“ uvádí společnost LMC.
Někdy zmiňuje zaměstnavatel nutnost čistého rejstříku už v inzerátu, jindy si výpis vyžádá před pohovorem nebo v jeho průběhu, další ho chtějí vidět před podpisem pracovní smlouvy. Velmi často se stává, že výpis z trestního rejstříku zaměstnavatel požaduje neoprávněně.
Výpis z rejstříku: Kdy si o něj můžou říct
„Požadavek trestní bezúhonnosti je oprávněný, pokud je dán zákonem, jako například u pedagogických pracovníků. Nebo když má přímou souvislost s charakterem pracovní činnosti, pokud zaměstnavatel vyhodnotí a odůvodní, že například z bezpečnostních důvodů není vhodné na konkrétní pozici zaměstnat odsouzenou osobu,“ vysvětluje Anita Beganyová z Rubikon centra, které pomáhá lidem s trestní minulostí. Jindy zaměstnavatel informace o trestněprávní bezúhonnosti žádat nesmí.
Čistý trestní rejstřík musí mít ze zákona například ministerští úředníci (podle služebního zákona), učitelé, sociální pracovníci, zdravotní sestry, policisté, hasiči, soudci, notáři, advokáti, auditoři nebo veterináři. U řady jiných pozic by zaměstnavatel měl jednoznačně vysvětlit, proč po vás výpis z rejstříku chce.
Prostý fakt, že si zaměstnavatel výpis vyžádá, ale ještě nemusí znamenat, že trestaný člověk nemá šanci práci získat. „Ze zkušeností víme, že pokud zaměstnavatel vyžaduje výpis z rejstříku trestů, je možné, že chce zvážit soulad trestní minulosti s charakterem dané pozice. Je logické, že zaměstnavatel nebude chtít zaměstnávat na pozici ošetřovatele člověka, který byl odsouzen například za trestný čin týrání svěřené osoby,“ vysvětluje Anita Beganyová.
A další příklady. Jestli chcete pracovat v bezpečnostní agentuře, bude překážkou odsouzení za násilnou nebo majetkovou trestnou činnost. A obdobně, jestli chcete uklízet v domácnostech nebo být pokladní, neměli byste být trestaní za krádeže. Pro práci v lékárně zase bude problém, že jste byli odsouzení za výrobu nebo prodej drog. Pro řidiče kamionu je pochopitelně bariérou odsouzení za trestný čin spáchaný za volantem pod vlivem alkoholu.
Pokud se ucházíte o práci kopáče, zedníka, truhláře, pracovníka v pásové výrobě nebo třeba pekaře, zaměstnavatel by vysvětloval požadavek trestní bezúhonnosti jen těžko. U odpovědnějších profesí záleží, jestli vaše provinění s prací, o kterou máte zájem, nějak souvisí.
Jak se bránit
Pokud zaměstnavatel od uchazečů o práci výpis z trestního rejstříku žádá neoprávněně, mají několik možností, jak zareagovat. Můžete mu vyhovět a pokusit se vysvětlit, jaký trestný čin jste spáchali a přesvědčit ho, že na výkon vaší práce nebude mít žádný vliv.
„Někteří kandidáti se raději rozhodnou pohovor ukončit, mají pocit, že bariéru trestní minulosti nelze překonat. Naše zkušenosti ale ukazují, že mnoho zaměstnavatelů je ochotno přijmout člověka s trestní minulostí, pokud mají informace o okolnostech trestného činu,“ říká Anita Beganyová.
Samozřejmě také můžete zaměstnavatele upozornit, že po vás chce informaci, na kterou se ptát nesmí. Musíte ale počítat s tím, že to může ovlivnit výsledek pohovoru.
Další možností je obrátit se na oblastní inspektorát práce, místně příslušný podle sídla zaměstnavatele, a dát podnět ke kontrole z důvodu nerovného zacházení a diskriminace.
Inspektoři vaši stížnost prověří, a když jejich kontrola pochybení zaměstnavatele prokáže, můžou mu udělit pokutu až do jednoho milionu korun. K vašim nárokům vám ale inspektoři nepomůžou – nezajistí náhradu škody a nemůžou zaměstnavatele přinutit, aby výběrové řízení zopakoval nebo vás přijal. Pak zbývá jedině možnost obrátit se na soud. To je ale poměrně nákladné a riskantní řešení, vyplatí se ho konzultovat s právníkem.
Každopádně, pokud záznam v rejstříku trestu už nemáte nebo si zaměstnavatel o výpis neřekne, je jen na vás, jestli s ním budete o své trestní minulosti mluvit.
Zahlazení odsouzení: Kdy se trest maže
Ať jste spáchali a byli odsouzení za cokoli, neznamená to, že cejch musíte nést celý život, alespoň ne cejch v podobě záznamu v rejstříku trestů. Když se odsouzení zahladí, pohlíží se na vás, jako byste nikdy nebyli trestaní. Podmínky zahlazení trestu se liší podle toho, jestli jste byli ve vězení nebo „jen“ dostali podmínku.
Nepodmíněný trest odnětí svobody (ve věznici) je možné zahladit, když po výkonu trestu vedete nepřetržitě řádný život:
- po dobu tří let, když trest nepřesáhl jeden rok,
- po dobu pěti let, když trest přesáhl jeden rok,
- po dobu deseti let, když trest přesáhl pět let,
- po dobu patnácti let, když byl uložený výjimečný trest.
Počítá se délka skutečně vykonaného trestu a doba pro zahlazení běží od okamžiku propuštění z věznice. I v případě, že je trest zmírněný milostí nebo amnestií prezidenta.
O zahlazení musíte požádat u soudu místně příslušného podle vašeho trvalého bydliště. Žádost není zpoplatněná. Jestli jste dostali trestů víc, nemusíte žádat o zahlazení každého zvlášť, soud prozkoumá všechny vaše trestné činy zanesené v rejstříku trestů.
Co znamená vést řádný život, zákon přesně nedefinuje. „Člověk by měl žít v souladu se zákony a základními morálními pravidly, takže nepáchat trestnou činnost, plnit své rodičovské povinnosti, platit výživné, starat se o děti, plnit své závazky, podle svých možností platit dluhy, nebýt v kontaktu s kriminálním prostředím, nezdržovat se v komunitách uživatelů drog a podobně,“ vyjmenovává Anita Beganyová z Rubikon centra. Soud by měl vždycky posuzovat konkrétní okolnosti. Prostá skutečnost, že byl člověk odsouzený za jiný trestný čin, nemusí sama o sobě znamenat, že nevede řádný život. Například byl odsouzený za ublížení na zdraví při autonehodě, jinak ale pracuje, stará se o rodinu. Na druhou stranu, jenom skutečnost, že nebyl odsouzený za trestný čin, nemusí sama o sobě svědčit o tom, že řádný život vede.
Jestli jste dostali podmíněný trest odnětí svobody, tedy lidově podmínku, k výmazu z rejstříku trestů dojde na základě rozhodnutí soudu, že jste se osvědčili. Na takové rozhodnutí má soud jeden rok od konce podmínky; když během této lhůty nerozhodne, provede se výmaz z rejstříku automaticky – nemusíte tedy sami žádat o zahlazení trestu. Jestli chcete výmaz urychlit, můžete zkusit po uplynutí doby podmíněného trestu požádat soud o vydání rozhodnutí o tom, že jste se osvědčili. Soud ale nemá povinnost o vaší žádosti rozhodnout. Platí, že trest se nezahladí dřív, než soud rozhodne, že jste se osvědčili, nebo uplyne rok od skončení zkušební doby.
Jestli jste dostali trest obecně prospěšných prací nebo zákaz činnosti, pohlíží se na vás, jako byste nebyli odsouzení hned poté, co trest vykonáte. Samozřejmě s výjimkou případů, kdy se původní trest z důvodu jeho maření změní v přísnější druh trestu. V praxi to funguje tak, že po vykonání trestu soud zašle podnět k výmazu záznamu z rejstříku trestů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 4. 2017 5:58, Tarzan
Největší trest je práce :-(
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.