Životní pojistku klient uzavírá až na několik desítek let dopředu. Z toho důvodu musí pojišťovny z obezřetnosti počítat s přiměřeným úročením, které bude platit i v období nízké inflace, tedy v období nízkých úroků. Na druhé straně by ale při nízkém úročení byli v obdobích vyšší inflace klienti pojišťoven oproti klientům bank v nevýhodě. Aby pojišťovny rozdíl mezi spořící složkou pojistky a jinými finančními produkty vyrovnaly, připisují pojištěným podíly na zisku. Jak ale tento nástroj, používaný v jiné podobě u kapitálových a jiné u investičních životních pojistek, funguje?
Neprůhledná procenta?
Technická úroková míra (TÚM) |
|
TÚM je výnos zaručený pojišťovnou klientovi. Do roku 2002 nebyla regulována, a tak pojišťovny nabízely různou výši od 4 do 6 % u běžně placených smluv a až 10 % u smluv jednorázových. Od dubna roku 2002 je v platnosti vyhláška ministerstva financí, která stanoví maximální výši na 4 % (kromě některých okrajových produktů). "Pojišťovny, které to myslí s klienty dobře, snížily v souvislosti s vývojem dlouhodobých úrokových měr hodnotu TÚM již během roků 2002 a 2003 na 3 % a iniciovaly další pokles TÚM na 2,4 % od ledna 2004," uvádí Josef Lukášek, ředitel úseku pojistné matematiky a řízení rizik Allianz. Pojišťovna nezhodnocuje o TÚM veškeré klientem vložené pojistné, ale pouze tu část, kterou vkládá do rezervy. Určitý podíl totiž spotřebuje na pokrytí nákladů spojených s vedením pojistky a krytím rizika. |
Minimální zhodnocení prostředků klienta uložených na spořící části kapitálové životní pojistky udává technická úroková míra (TÚM). Její výše je učena vyhláškou ministerstva financí jako maximální strop, nad který pojišťovny nesmějí. Skutečné zhodnocení ale většinou bývá vyšší, a tak se pojišťovny ve smlouvách zavazují vyplácet pojištěnému i podíly na tomto zisku. A právě zde začínají nejasnosti, s kterými se někteří pojištění setkali.
"Mnoho pojišťoven ve svých podmínkách totiž operuje pouze s klauzulí typu: u tohoto pojištění se poskytuje podíl na zisku nebo že klient má na podíl na výnosech nárok. Taková formulace je ovšem zcela nedostatečná," uvádí Martin Podávka, vedoucí oddělení pojistné matematiky Allianz (profil, názory). Solidní pojišťovna by totiž v pojistných podmínkách měla jasně vyjádřit, jak k podílu na zisku přistupuje. V takovém případě pak může klientovi v každém okamžiku vysvětlit, jak a proč mu připsala právě tu kterou částku.
"V některých smlouvách je to upřesněno například ustanovením typu: zhodnotí-li pojišťovna prostředky například 4 %, připíše podíl na zisku xy Kč. Co ale ta 4 % znamenají, to už neuvádí. Může to být zhodnocení rezervy včetně TÚM, nebo také 4 % nad TÚM," upozorňuje Podávka. V druhém případě je tak z charakteristiky kapitálového životního pojištění, jako silně konzervativního produktu, jakýkoli přípis velmi nepravděpodobný.
|
TÚM 4 %, zhodnocení rezervy 7 % Zdroj: Allianz |
Pro stanovení výše podílu je určující objem rezervy, která vzniká na konkrétní pojistce. Systém její tvorby je matematicky přesně definovaný vzorec, který pro každou pojišťovnu schvaluje ministerstvo financí. "Rezerva se tvoří jen a pouze z vybraného pojistného a prostředky, které se v ní zhodnocují, jsou zdrojem nejen pro výplatu pojistného plnění, ale právě také pro stanovení podílu na zisku," uvádí Radek Peřina, ředitel úseku produktového managementu životního pojištění České pojišťovny (profil, názory).
Ze života |
Pan Hnyk uzavřel v březnu 2000 pojistku u České pojišťovny, kdy jednorázově splatil na produkt vkladového pojištění 240 000 korun (pojistná částka 413 000 za 18 let). Po roce a půl se začal pídit po tom, jak se mu "jeho" peníze zhodnocují, až nakonec obdržel od ředitele úseku vysvětlení i popis, jak se počítají podíly na výnosech: podíly = průměrná rezerva*procento podílů + podílyr-1*(1+ procento podílů). Přitom také uvedl, že po počátku pojištění je v rezervě cca 90 % pojistného. Ať pan Hnyk počítal, jak počítal, nemohl se dopočítat, zejména když se dozvěděl, že výše rezervy na jeho pojistce je 217 236 Kč. Z rozsáhlé korespondence dále vyplývá, že za rok 2000 mu nebyly připsány výnosy žádné, za rok 2001 3 254 Kč. Po dalším více než ročním handrkování a pokusech o zjištění reality dostal vyrozumění: "Stav rezervy Vašeho pojištění k 20. 11. 2003 činí 234 821 Kč." Pan Hnyk žil od počátku v přesvědčení, že riziková složka na jeho pojištění se od začátku hradí z výnosů. Takové produkty opravdu existují, například vkladové pojištění Konto od Kooperativy skutečně od začátku "udržuje" výši vložené částky a rizikovou složku pojišťovna jakoby "zálohuje ze svého". Jím zvolený produkt ovšem zřejmě tuto konstrukci neměl. Přesto již jen okolnost, že pojišťovna ještě na podzim roku 2001 v propočtech kalkulovala se zhodnocením 10,5 %, je dostatečně výmluvná. |
Rezerva za normálních okolností v letech roste. Na začátku je záporná, protože nový klient pojišťovnu samozřejmě něco stojí, podle slov Josefa Lukáška, ředitele úseku pojistné matematiky a řízení rizik Allianz, tyto náklady činí zhruba 3 % pojistné částky. Jen provize za "ulovení" pojištěnce činí až jedno celoroční pojistné. Pojistka je ztrátová asi 2 až 3 roky, její rezerva ale stále roste a na konci pojistné doby se vyšplhá až na sumu rovnající se garantované pojistné částce pro dožití. (Pro znázornění průběhu rezervy klikněte na obrázek vpravo.)
Kdy se sypou zlaťáky?
Celkový objem rezerv pojišťovna investuje a takto získané výnosy jsou pak rozděleny na jednotlivé pojistky. "Nárok na podíl na zisku tak určuje velikost rezervy, kterou konkrétní pojistka přispěla na tvorbu zisku, tedy kolik peněz bylo možno na tvorbu zisku použít," uvádí Peřina. Čím je smlouva starší, a nese tak větší rezervu, tím generuje také větší podíly na zisku.
Přesná výše připsané částky se vypočítává na základě průměrné rezervy za minulý rok na konkrétní pojistné smlouvě. Tento rok nezačíná běžet 1. 1., ale dnem uzavření pojistky. "Podíly na zisku Česká pojišťovna vyplácí jednou ročně a to v okamžiku, kdy již je uzavřeno hospodaření pojišťovny za minulý rok, tedy zhruba v polovině roku následujícího," říká Peřina.
Výše rezervy se liší nejen pro jednotlivé životní pojistky, ale také pro konkrétní smlouvy - záleží totiž na věku klienta, době trvání pojistky a na pojistné částce. Ovlivňují ji ale také náklady na správu a tzv. koeficient dělení. Tento parametr, který by měl být stanoven v pojistných podmínkách, udává, kolik procent nadvýnosu pojišťovna rozdělí. V Evropské unii i u nás se běžně počítá s 85 %, některé naše pojišťovny ale uvádí i procent 90.
Kam s ním?
S podílem na zisku lze v praxi naložit čtyřmi způsoby. Může být jakoby odložen stranou a hodnocen jako běžný účet, tedy zanedbatelně nízkým procentem, nebo se klientovi vyplatí (případ produktu vkladového jednorázové pojištění u ING). Další možností je ponechání podílu na zisku v rezervě a jeho úročení TÚM, tuto možnost využívá například Allianz u některých starších produktů a Česká pojišťovna u vkladového pojištění Kombi. Na českém trhu je ovšem nejrozšířenější varianta, kdy se za sumu, kterou podíl na zisku představuje, nakoupí další pojistné krytí v podobě zvýšení pojistné částky. (Zajímá-li vás, jak tato možnost v praxi funguje, klikněte na následující obrázek.)
|
TÚM 2,4 %, zhodnocení rezervy 7 % Zdroj: Allianz |
Na českém trhu není obvyklé připisovat podíly na zisku z něčeho jiného než z investičního výnosu. Část přebytků vyplývajících například z příznivějšího škodního průběhu, to znamená z nižší úmrtnosti, než se kterou se počítá v úmrtnostních tabulkách, se do podílu na zisku nezapočítává. Navíc takto vygenerovaný zisk je opravdu malý. "Pokud lidé pojištění proti riziku smrti umírají méně, než je počítáno v úmrtnostních tabulkách, "spotřebují" tento přebytek pojištění proti riziku dožití," vysvětluje Lukášek.
Na druhou stranu zase pojišťovny garantují, že si nestrhnou na nákladech víc, než činí pojistné, například penzijní fondy mohou náklady hýbat podle výše investičního zisku.
Česká asociace pojišťoven dokonce vydala doporučení pro reprezentanty pojišťoven, které vychází z kodexu etiky a týká se jednotného výkladu podílu na přebytku ve věci životních pojistek. Asociace nám ovšem jeho znění neposkytla s odůvodněním, že jde o interní materiál.
Tlustá sestra, hubení bratrové
|
Nulový podíl na zisku Zdroj: Allianz |
Konkrétní vztah mezi podíly na zisku a TÚM není, z povahy obou je ale jasné, že čím vyšší je na pojistce TÚM, tím menší šance na připsání podílu na výnosech klient má. Na produktech z 90. let s vysokou TÚM nepřipisuje podíly na zisku nikdo, protože zhodnocení rezervy nepřevyšuje "součet" TÚM a nákladů na správu pojistky. (Pro znázornění klikněte na obrázek vpravo.)
"Pokud má pojišťovna v portfoliu produkty s 3% a 4% TÚM a po 10 let bude vydělávat 4 %, mělo by být na konci tohoto období na obou pojistkách stejně peněz, případně by mělo být více na pojistce s 3% TÚM, protože zde pojišťovna nemusí kupovat garanci 4 % a to 1 % navíc, tedy ten podíl na zisku, připisuje klientovi bez právních nákladů," vysvětluje Lukášek.
Na druhou stranu snížení TÚM, které od 1. ledna nastane a kdy všechny pojišťovny prodávající kapitálové životní pojištění musí použít TÚM do 2,4 %, tyto pojistky s největší pravděpodobností zdraží. Návratnost pojistky, tedy parametr určující, kdy je pojistná částka vyšší než zaplacené pojistné, bude pro produkty s novou TÚM 20 a více let. Nyní to bylo něco přes 10 let.
Transparentní, ale nejisté
V případě investičního životního pojištění, kde není garantována TÚM, klient jen nezúčastněně nepřihlíží, jak pojišťovna s prostředky nakládá, ale sám si vybere investiční strategii a rozhodne, do jakého podílového fondu peníze vloží. U tohoto produktu může pojištěný dosáhnout vyššího zhodnocení než u pojistky kapitálové. "Prostředky vložené do kapitálového pojištění musí být investovány způsobem určeným zákonem. Dost velká část peněz se tak vkládá do bankovních deposit, která se v současné době úročí zhruba 2 a méně procenty ročně," říká Lukášek. Výnos z investiční životní pojistky ale záleží pouze na úspěšnosti fondu, který si klient vybere. Náklady na správu takové pojistky jsou nižší, a tak je i pro klienta levnější.
Srovnání průběhu rezervy a výše podílů na zisku u pojistek s různou TÚM a různým zhodnocením rezervy uvádíme v příloze! |
Velikost připisovaných podílů na zisku je u tohoto produktu velmi transparentní. Pojištěný investuje peněžní částku, za kterou jsou nakoupeny podílové jednotky, jejichž určitý soubor tedy drží a jehož aktuální cena závisí na aktuální ceně každé té jednotky. Výše rezervy je v takovém případě tedy ke kterémukoli okamžiku jasná, neboť klient ví, kolik vlastní podílových jednotek, jejichž cenu k jednotlivým dnům pojišťovny ve většině případů zveřejňují na svých webových stránkách.
Zjistit konstrukci pojistných produktů je obrovský problém, protože jen málo agentů či dealerů jim rozumí. Získat takové údaje, jako právě náklady pojišťoven, je prakticky nemožné. O podílech na zisku v obecném čísle pojišťovny obvykle rády informují, ale o tom, kolik připíšou pojištěnému, jaká částka se skutečně zhodnocuje, už méně.
Znáte přesně výši rezervy na vaší životní pojistce? Pátráte po tom, proč vám pojišťovna připsala právě takový podíl na zisku? Věříte více kapitálové nebo investiční pojistce?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 3. 2004 9:18, Zwerg
Nevěřím, že se na ministerstvu financí naivně domnívají, že sypat část našich daní do podpory životního pojištění, nám kdovíjak pomáhá…. Jedná se zde pouze o vítězství lobbystické skupiny pojišťoven, která má zájem pomáhat dotacemi z našich daní hlavně sama sobě. Nic víc, nic méně. Jsem přesvědčen, že to moc dobře vědí i na onom zmiňovaném ministerstvu… Metody lobbyingu jsou přece velmi přesvědčivé všude, tak proč by tomu mělo být jinak zrovna na min. financí, že ?!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 12. 2003 19:02, Ervin
Existuje vůbec nějaké spořicí životní pojištění, kde vždy dostanene alespoň tolik kolik jste vložili??? Chtěl bych využít ten daňový odpočet, ale u všech těchto produktů mi vychází, že jsou výhodné výhradně pro pojišťovny.
V diskuzi je celkem (34 komentářů) příspěvků.