Proč by v začátcích podnikání měla pomáhat zrovna banka?
Rozjet úspěšné podnikání není snadné. Existuje plno startovacích programů, ale ne každý na ně dosáhne. Uplatňují se granty, ale mnohdy jsou zaměřené jen na inovativní nápady nebo technologické firmy. Například taková kadeřnice na podobný program nedosáhne. A funguje tu jednoduchý fakt: bez dostatečného množství peněz to na začátku nezvládnete.
A z druhého pohledu, čím jsou malí a střední podnikatelé zajímaví pro Českou spořitelnu?
V segmentu malých a středně velkých firem jsme loni poskytli půjčky ve výši 17 miliard korun. Celkem obsluhujeme přes 175 tisíc klientů a jejich počet roste, a to hlavně v podobě primárních klientů. Ze zmíněného počtu klientů tvoří většinu právě živnostníci a malí podnikatelé. Jejich počet se obecně v České republice i přes dopady koronaviru dlouhodobě zvyšuje. I to je důvod, proč se segmentu věnujeme. Ale chceme přispět k tomu, aby počet podnikatelů stoupal výrazněji. Naší ambicí je v tomto segmentu nárůst každý rok o 15 %.
Jak bude vypadat zmíněná podpora podnikání už na školách?
Chceme například navštěvovat poslední ročníky středních a vysokých škol a seznamovat studenty s tím, že existují huby a různé startovací programy. Zároveň budujeme novou platformu: Abecedu podnikání. Cílem je studentům přiblížit, jaké je to podnikat. Seznámit je s tím, jak naši podnikatelé rostli, ale také s tím, co znamená neúspěch nebo jak se dostat k finančním prostředkům umožňujícím podnikání budovat. Zkrátka jim ukázat, že podnikatelská cesta může být zajímavější a hezčí než nechat se zaměstnat.
A jak vycházíte vstříc těm, kteří podnikání zkusí?
Menší, ale i střední podnikatel bývá na své podnikání sám. Potřebuje všechno rychle a jednoduše. Ideálně v digitálu. V tomto segmentu se na trhu moc neuplatňuje. Podnikatelé nemají běžně servis, který mají třeba fyzické osoby. Během pandemie už jsme podnikatelům plno procesů zdigitalizovali a tím i zjednodušili. A v tomto trendu pokračujeme.
Proč není všechno dávno zprocesované?
Není to tak jednoduché, nicméně my i klienti se vyvíjíme. Jsem přesvědčený o tom, že před třemi či čtyřmi lety by klienta ani nenapadlo realizovat pětimilionový úvěr online. Možná by to ani nechtěl, máte s tím spojeno plno obav, jestli to děláte správně. Ale pandemie koronaviru nás skutečně zrychlila a posunula. Dnes je očekávání klientů jiné.
Na druhou stranu ale zmiňujete význam bankéřů, podstatnou roli tedy sehrává i lidský faktor?
Jistěže ano. Digitalizací jen odpadne byrokracie a nutnost chodit na pobočku například pro podpis. Bankéři budou moct věnovat mnohem víc času tomu, co klientům přinese nejvyšší přidanou hodnotu, což je poradenství. Digitál není živá duše, která viděla sto podobných případů před vámi. To je obrovská síla osobního poradenství. Role bankéře se mění. Už to není servisní role, bankéř musí vidět za roh, koukat do budoucnosti a vědět, co klient plánuje, domyslet si, kolik ho to bude stát a co ho na cestě potká.
Máme mnoho klientů, kteří s námi rostli od nuly až po firmu, která má dnes třeba 200 a víc lidí. Můžeme snadno dohledat momenty, kdy role bankéře byla klíčová a klientovi ve správnou chvíli dobře poradil. I proto jsme v prvním pololetí letošního roku otestovali online videoschůzky bankéřů s klienty a nyní jej spouštíme v ostrém provozu.
Co jsou ty momenty, kdy jste klientovi pomohli?
Letos jsme poradenství rozšířili o oblast kolem cash-flow a začali jsme radit v zajištění rizik. Bavíme se s klientem, jak mu banka může pojistit vozový park, podnikatelská rizika, nebo třeba nemovitosti. Dávno už tedy neřešíme jen úvěrové možnosti.
Můj tým tvoří 250 bankéřů, které vedeme nejen k tomu, aby zpracovali servisní požadavky klienta, ale přešli k proaktivnímu poradenství. Aby mohli poradit třeba v tom, jestli je dobrý nápad rozjet byznys směrem, jakým klient přemýšlí.
Zaměřujete se ve svém segmentu na nějaké konkrétní oblasti podnikání?
Pokrýváme všechna odvětví, ale přirozeně zaměření klientů kopíruje rozložení trhu samotného. Je to tedy řada firem z odvětví HORECA, řada průmyslových firem, i ty, které se zaměřují na subdodávky pro segment automotive.
S většími ambicemi v rozšíření poradenství ale právě začínáme a dál jej budeme rozšiřovat příští rok. Zacílíme především na dva segmenty, medical a agro, tedy oblasti kolem lékařství a zemědělství. Právě v nich se odehrává spousta věcí z pohledu digitalizace i regulace. Podpora těchto oborů má pro nás hlubší celospolečenský význam.
Lékařská oblast patří k zajímavým obchodním příležitostem?
Většina lékařů dnes končí v nemocnici. My je chceme motivovat a ukázat, že se v oboru dá velmi dobře prosperovat a zároveň být blíže pacientům. Klíčová je prevence. Chceme pomoci s rozvojem ordinací a pomáhat i v komunitě menších měst.
Jsou takto zajímaví i malí zemědělci?
Oblast agra není vůbec jednoduchá. Je tu řada úskalí jako předkupní práva, složitá byrokracie, pachtovní smlouvy. Mladých farmářů roste velmi málo a působí spíš v zemědělsky komplikovanějších místech. Na druhou stranu 40 procent půdy drží malí a střední zemědělci. Takže pokud už s existujícími farmáři budeme spolupracovat, obchodní příležitost tu je. Máme rozjednanou spolupráci s Asociací soukromého zemědělství. Ideálně, abychom měli v každém regionu několik specialistů. My budeme dodávat finanční know-how, oni ten odborný pohled.
Náš zájem je dlouhodobý a potvrzuje ho skutečnost, že na začátku letoška Česká spořitelna koupila pobočky jihočeské banky Waldviertler Sparkasse. Ta byla primárně zaměřená na zemědělce a byla v tom velmi dobrá. Chceme v této oblasti být vidět. To je jeden z důvodů, proč jsme Sparkasse koupili.
Když chcete být vidět – jak je vlastně takový segment malých a středních podniků pro ekonomiku důležitý?
Ta čísla lze ukázat na nedávné situaci spojené s koronavirovou pandemií. V rámci covidu jsme pomohli 3700 klientům s odložením splátek. To možná vypadá jako málo, ale celkový objem úvěrů, který jsme pozastavili, je jen v mém segmentu devět miliard. Přitom garantovaných úvěrů v covidu nebylo vůbec tolik, kolik jsem původně myslel. Vyjma kritických segmentů lidi i firmy šetřili. Ve skutečnosti se přestalo investovat a akumulovaly se peníze. Firmy, s výjimkou především segmentu HORECA, si častěji peníze nepůjčovaly.
Iva Brejlová
Píše o technologiích pro odborná i populární média. Věnuje se především skvělým nápadům z Česka, které díky IT usnadňují život. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem