Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Karel Havlíček: Politici podnikatelům nerozumějí

| rubrika: Rozhovor | 23. 9. 2017 | 12 komentářů
„Rádi prezentujeme, že máme rekordně nízkou nezaměstnanost a fungující regiony, ale v nemalé míře je to dáno i tím, že je tady tolik živnostníků, kteří se o sebe snaží sami postarat, neškemrají o žádnou dávku,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.

Pseudopodnikatelé, kteří nejsou z národohospodářského hlediska dostatečně využiti. Tak o některých živnostnících mluvil v půlce června předseda senátu Milan Štěch (ČSSD). Zástupce drobných podnikatelů a živnostníků Karel Havlíček sice okamžitě žádal Štěchovu hlavu, zároveň ale přiznává, že podobné výroky už jsou předvolebním evergreenem. Při našem rozhovoru se ale řeč netočila jen kolem pozice OSVČ. Dostali jsme se i k vymírání venkova nebo elektronické evidenci tržeb.

Překvapil vás výpad Milana Štěcha vůči živnostníkům?

V předvolebních kláních z nich bohužel začíná být pravidlo. Co řekl předseda Senátu, je každopádně neslýchané. A není pravda, že by to bylo jen tak náhodně vypuštěné. Řekl to zcela cíleně na setkání s odboráři. Poselství bylo jasné: už je s živnostníky potřeba něco udělat. V jeho podání to znamená nahnat je do fabrik. Ukázkový sociální inženýring.

Je smutné, že druhý nejvyšší ústavní činitel v zemi vypustí něco takového z úst a že si vůbec neuvědomuje, že živnostníci mají pro naši ekonomiku nějaký přínos. Úkolem předsedy Senátu přitom není nic jiného než komunikovat. Jestliže komunikuje špatně a zásadním způsobem se snaží rozdělovat společnost, nemá ve funkci co dělat.

Dají se touhle rétorikou získat politické body? Před posledními volbami se s podobnými výroky o živnostnících jiný sociální demokrat, Jan Mládek, pořádně spálil.

Určitě to nějaké body může přinést. Naše společnost je v poslední době hodně polarizovaná. Spousta politiků se nesnaží uspět s konstruktivními nápady, ale jenom tím, že se vyhrazují vůči jiným. Podívejte se na Okamuru, který využívá uprchlické krize. I když to hodně lidí odradí, pořád se najde dost voličů, co by každého s jinou barvou pleti hnali pryč. A může jich být tolik, že to bude stačit na účast ve Sněmovně.

Většina stran očividně před volbami hledá nějaké třaskavé téma, které rychle zaujme a získá prostor v médiích. Je to prostě marketing. Na vyjádřeních politiků napříč skoro všemi politickými stranami je teď vidět, jaký vliv na ně mají poradci. Je zajímavé sledovat, jak jsou někteří politici najednou aktivní na sociálních sítích, jak se začali jinak oblékat a jinak mluvit. Člověk by si měl zachovat důstojnost, chovat se, jak je mu přirozené, a neskákat jenom podle toho, jak poradci pískají.

Vyšel nový Finmag!

CO V NĚM TAKY NAJDETE

VŘSD. Velký říjnový socialistický debakl

Alternativní historie z pera ekonoma Pavla Kohouta. V roce 1918, po rudém převratu, jsou uprostřed Ruska zmítaného občanskou válkou nejdisciplinovanější vojenskou silou československé legie. Jaký bude svět, až potřou bolševika a car Mikuláš se vrátí na trůn?


Živnostenská hádanka

Téma, které budí emoce. My je necháváme spát a s chladnou hlavou analyzujeme: je živnostník fackovací panák odborářů a jiných politiků, nebo reálný problém české ekonomiky? Čísla a fakta.

Takže myslíte, že po volbách politický tlak na živnostníky zase opadne?

Minimálně do dalších voleb. (smích) Ale vážně, nevadí mi diskuze, ve kterých se věcně argumentuje například o nastavení odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Jen bych to rád dělal bez emocí a bez ideologie, s tužkou a papírem v ruce.

Vlastně mi ani nevadí, když se použije nadsázka, jako třeba v případě předsedy odborů Středuly, který mluvil o tom, že by měli živnostníci dostávat v nemocnici jen třetinovou sádru. On nám tím navíc dost nahrál, protože jsme mohli podle údajů zdravotních pojišťoven jasně dokázat, že živnostníci dávají do systému zdravotního pojištění dvojnásobně víc, než z něj čerpají.

Někteří ekonomové navrhují, aby se podmínky mezi živnostníky a zaměstnanci vyrovnaly tím, že se uleví zaměstnancům. Předpokládám, že byste souhlasil. Nebyla by to ale pro státní rozpočet moc velká ztráta?

Stát by měl být dobrý hospodář. Měl by vědět, kdy se vyplatí nějaké náklady obětovat a kdy naopak šetřit. Zdanění práce je tu hodně vysoké. Třeba v Polsku odvádí zaměstnavatel za svého zaměstnance jen 21 procent, zatímco u nás je to 34 procent. Je sice pravda, že odvody zaměstnanců jsou u nás o pět procent nižší, pořád je to ale osmiprocentní rozdíl. Kdyby se tu zdanění práce snížilo o osm procent, která by šly ve prospěch zaměstnanců, v průměru by každý zaměstnanec bral o dva a půl tisíce měsíčně víc. Pokud bychom k tomu připočetli přirozený růst mezd, který je letos zatím skoro sedm procent, pak by to byly čtyři tisíce korun v jednom roce.

Nemrzí vás, že se v médiích mluví o živnostnících hlavně v souvislosti s odvody na sociální a zdravotní pojištění nebo se švarcsystémem?

Ta témata nevytahují podnikatelé, ale politici. Důvod je zřejmý, našemu segmentu příliš nerozumějí. Je jednoduché něco vytrhnout z kontextu a populisticky použít ve svůj prospěch. My už jsme ale na tuhle rétoriku připraveni a dokážeme veřejnosti vysvětlit, že jde o scestnou argumentaci.

Samozřejmě mě mrzí, že spousta politiků nechápe, že role živnostníků není jen v ekonomické, ale i v sociální rovině. Ti úplně nejmenší státu nepřinášejí přímý finanční benefit. To ale přece neznamená, že nemají ve společnosti důležitou roli. Vezměte si vesnický koloniál, hospodu nebo podnikatelskou poštu. Vesměs jde o přivýdělek, žádný byznys. Pro obec má ale tato činnost jasný sociální rozměr. Místo toho, abychom byli rádi, že tam někdo prodává, házíme těmhle lidem klacky pod nohy. Nechejme jim volnost, nechtějme po nich do určitého obratu žádné výkazy, neregulujme je a daně nechejme symbolické. Pro společnost jsou takto mnohem prospěšnější, než kdyby si šli stoupnout na úřad práce.

Ztrácíme ho!

Očima expertů

Nejmenším vsím není dobře. A zvlášť pak není dobře jejich obyvatelům, kteří zůstávají bez rozumného dopravního spojení odříznuti od základních služeb, jako je třeba obyčejný obchod s potravinami. Nabídka služeb v obcích pod půl tisíce obyvatel dál klesá a vláda vymýšlí záchranné programy. Například dotace pro obchody… Co na to experti?

Venkov na kapačkách. Pomůžou dotační infúze?

 

Podle statistik podnikání na venkově vymírá. Zvlášť v obcích pod pět set obyvatel…

Nejde o podnikání, ale o venkov obecně. Vylidňuje se. Je to dlouhodobý trend, patrný i jinde než v Česku. U nás to naštěstí zatím není taková katastrofa jako jinde. I proto jsme letos vyhlásili projekt Rok venkova, kterým chceme mobilizovat nejen k efektivní podpoře podnikání na vesnicích, ale i ke zlepšení jejich obslužnosti na úrovni sociálních služeb, školek, škol, pošty a dopravní dostupnosti.

Snažíme se monitorovat veškerou podporu, která na venkov jde. Mimochodem není vůbec malá, jen je hodně rozkročená a neřízená. Máme tu desítky, možná i stovky institucí, které nějakou formou venkov podporují. Nikdo ale pořádně neví, kde co skončí a kdo si co utrhne. Je to živelné a vůbec se nevyhodnocují faktické přínosy.

Říkáte, že v některých zemích je na tom venkov ještě hůř. Můžeme ho vůbec ještě resuscitovat, nebo je vylidňování nezvratný proces?

Nepochybuju, že to můžeme zlepšit, musíme ale přestat omílat funkcionářské fráze a začít konat. Když se díváme do zahraničí, musíme taky rozlišovat. Ve Španělsku, Řecku nebo ve Francii tohle neuřídili a výsledkem je řada malých obcí, co fungují už jen jako skanzeny, které si můžete koupit za pár desítek tisíc eur. Naopak třeba v Rakousku a Německu to podchytili výborně. Podívejte se, jak tam funguje obslužnost. Lidi žijí rádi na venkově, rádi dojíždějí do měst, ale musí mít patřičnou infrastrukturu. To je potřeba dodržet i u nás. Snažme se vytvořit jednoduché funkční nástroje podpory venkova. Vše děláme hrozně komplikovaně a z mnoha zdrojů. Ztrácí se přehled, utrácíme, ale neřídíme. Co jiného bychom přitom měli podporovat než slabší regiony? Máme k tomu navíc dobré předpoklady.

Například?

Třeba v tom, že tu mezi jednotlivými vesnicemi nejsou tak velké vzdálenosti. To je pro budování lepší infrastruktury výhoda. Navíc nezapomínejme, že třetina lidí u nás žije v obcích do tří tisíc obyvatel. Je tedy na čem stavět.

Máte pocit, že politici venkovu chtějí pomoct, nebo jde o prázdné fráze?

Jak u koho. Jsou politici, kteří venkovu rozumějí a dělají řadu pragmatických kroků, aby situaci zlepšili. Pak je ale spousta těch, kteří si vůbec neuvědomují, co je systémová podpora. Když jsem v Senátu prezentoval projekt Rok venkova, byl jsem hodně zklamaný. Na komisi pro rozvoj venkova bylo odhadem patnáct lidí, půlka z nich byla v obraze, ale zbytek nemá vůbec ponětí, co dělat. Nedokážou vůbec myslet koncepčně. Objíždějí obce, na internet si vloží fotky z návštěvy ve školce, na úřadě a v hospodě, na nějaké akci si dají kafe nebo víno, pokecají s místními a jedou domů. Pak všude prohlašují, jak podporují venkov, aniž cokoli dotáhli do konkrétního konce. Je tristní, že tihle lidé rozhodují o tak důležitých věcech.

Pojďme zpátky k živnostníkům. Když se podíváme na statistiky OECD, zjistíme, že největší podíl osob samostatně výdělečně činných na celkové pracovní síle je v Kolumbii, Řecku a Turecku. Nejméně naopak v Norsku, USA a Lucembursku. Nedostávají tím na frak teorie, které hovoří o početném živnostenském stavu jako o nezbytném pilíři silné ekonomiky?

Podobné statistiky je potřeba brát s rezervou. Záleží na tom, co všechno se porovnává a z jakých čísel se vychází. V Česku máme 981 tisíc aktivních živnostníků, tedy těch, kteří si platí sociální pojištění. Zapsaných fyzických osob je přitom zhruba dvojnásobek a rozdaných živnostenských listů dokonce trojnásobek. Vidíte, že ta čísla jsou dost relativní.

Tak jako tak je to přece na desetimilionovou zemi hrozně velký počet…

Bavme se o těch, kteří skutečně vykazují nějakou aktivitu, tedy zhruba o milionu živnostníků. I to je samozřejmě velké číslo. Na první pohled možná víc, než by trh snesl. Je pravda, že řada z nich balancuje na hraně a skutečně přežívají, ale oni současně dělají obrovské množství drobných služeb, které by jinak chyběly, nemluvě o tom, že nečerpají žádnou sociální podporu. Rádi prezentujeme, že máme rekordně nízkou nezaměstnanost a fungující regiony, ale v nemalé míře je to dáno i tím, že je tady tolik živnostníků, kteří se o sebe snaží sami postarat, neškemrají o žádnou dávku.

Čím to je, že je u nás tolik OSVČ?

Velký počet živnostníků je daný porevoluční atmosférou. V devadesátých letech tu vznikl obrovský počet živností, které představovaly podnikání, ve kterém se vydělávalo relativně dost peněz. Dnes už to tak dávno není. Živnostníci jsou opravdu především drobní podnikatelé, kdo vydělává víc, přehodí všechno na právnický subjekt. Proto mě štve, když se říká, že osoby samostatně výdělečně činné podnikají v režimu fyzických osob, protože jsou výjimečně daňově zvýhodněny. Hloupost. Když chce podnikatel opravdu daňově optimalizovat, má založené „eseróčko“, kde navíc nenese riziko ztráty střechy nad hlavou.

Profil

Karel Havlíček

Doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA

Vystudoval stavební fakultu ČVUT, dále PIBS při Manchester Metropolitan University, doktorské studium dokončil na podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze, kde se rovněž na fakultě financí a účetnictví habilitoval na docenta. Podnikat začal v roce 1990, nejdříve jako živnostník, později jako majitel malé firmy, která se stala na sklonku milénia součástí středně velké průmyslové skupiny SINDAT. V té během dalších patnácti let získal majoritní podíl. Mnoho let se angažuje v akademickém prostředí, na Vysoké škole finanční a správní vede fakultu ekonomických studií. Na téma malých a středních podniků napsal pět odborných knih a publikoval v tuzemsku i zahraničí desítky recenzovaných článků. Působí také jako člen Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst a řady dalších institucí. Mimo češtiny hovoří anglicky, německy, rusky, španělsky, francouzsky a částečně čínsky.

Spousta živnostníků proklíná elektronickou evidenci tržeb. Vy přitom tenhle projekt hájíte. Proč?

Jsem pragmatik. Z mého pohledu je to nástroj 21. století, který by se dřív nebo později stejně zavedl. Navíc, jestli chceme někdy snížit papírování, cestování za úřady, chceme-li mít přehled o tom, co děláme, a ušetřit vedlejší náklady, jde to jedině přes elektronické nástroje. Ty musí být zavedeny ve všech sférách, a to velmi rychle, už takhle na zbytek vyspělého světa ztrácíme. Diskuzi bychom měli vést spíš o tom, jakých skupin by se měla EET týkat a v jaké formě. Stojím si za tím, že elektronická platforma na bázi internetu je nejrozumnější řešení. Rozhodně lepší než pokladny s fiskální pamětí a podobné vehikly. K fungování EET máme ale stále několik výhrad.

Jaké?

Je velká chyba, že se neudělala minimální hranice příjmů, od kterých by byla elektronická evidence povinná. V Rakousku se například netýká podnikatelů s ročními tržbami v přepočtu do půl milionu korun. Tento limit měl platit i u nás, náš požadavek byl ale vzat do hry příliš pozdě. Nebyla by tím nijak ohrožena milionová hranice pro registraci k DPH a rozhodně by to neničilo konkurenční prostředí. Jestli si někdo myslí, že živnostník, který utrží pár stovek denně, dokáže ohrozit rovnováhu podnikatelského prostředí, je to k smíchu. EET tak mohla být zavedena jako přirozený nástroj, bez hysterické diskuse a medializování babičky z Krušných hor, která kvůli prodeji vánočního pečiva musí mít internet a tablet. Paradoxní je, že to k tomu stejně směřuje. Podívejte se do předvolebních programů politických stran. Téměř každá – včetně těch, které EET prosazovaly – se k podobnému řešení kloní.

Jaké další výhrady máte?

Třeba zavádění účtenkové loterie, která nepřinese žádný valný užitek. Jestliže Ministerstvo financí tvrdí, že EET jako nástroj pro lepší výběr daní funguje, nejsou už potřeba další podpůrné projekty. Navíc kontrolu má mít na starost finanční správa, která disponuje dostatkem prostředků, aby si dodržování zákona pohlídala. Motivovat bychom měli spíš prodejce, ne zákazníky. A vadí mi i to, že účtenková loterie startuje měsíc před volbami, když každá strana deklaruje nějakou úpravu celého režimu EET. To měla řešit jednoznačně nová vláda.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+39
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 9. 2017 12:20, Pepca

Pokud vláda lidem rozumne zvyšuje životní úroveň, příjmy a firmám rostou obraty a zisky, tak lze mit vyšší výběry pro stát, ono se to s růstem HDP vzajemne násobí. Vyšší příjmy oobyvatel totiž umožňují zaměstnávat nezaměstnane ve službách a i ti pak misto dávek naopak do rozpočtu prispivaji.V září bude přebytek 60 miliard.

Reagovat

 

+9
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

28. 9. 2017 | 13:20 | josef

Zakladem je to, ze vlada lidem zivotni uroven nezvysuje. To si ji oni zvysuji svou praci. Vlada jim zivotni uroven danemi snizuje. Vyssi zivotni urovne jako stat URCITE nedosahneme tim, ze stat bude zamestnavat dalsi a dalsi...více

27. 9. 2017 | 15:34 | Pavel

Plácáte nesmysly. To je to samé, jako kdybyste tvrdil, že zvýšením sociálních dávek budou nemakačenka více utrácet, stát vybere více DPH a tak se sníží schodek rozpočtu.
Aby lidi místo čekání s nataženou rukou na dávky,...
více

27. 9. 2017 | 12:20 | Pepca

Pokud vláda lidem rozumne zvyšuje životní úroveň, příjmy a firmám rostou obraty a zisky, tak lze mit vyšší výběry pro stát, ono se to s růstem HDP vzajemne násobí. Vyšší příjmy oobyvatel totiž umožňují zaměstnávat nezaměstnane...více

26. 9. 2017 | 17:50 | josef

clovece, kde to zijete? Kdyz vlada vyda penize na platy, tak se ji zpet do rozpoctu VZDY vrati mene. více

26. 9. 2017 | 9:47 | Mirek

Hotové perpetum mobile. To by si měl Babiš nechat patentovat, než mu to vyfoukne nějaký jiný ekonomický a finanční génius:-)))) více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK