Zdroj: Shutterstock
Na označení takových „dobrých investic“ slouží zkratka ESG, sleduje se totiž jejich environmentální a sociální politika a governance, způsob řízení. To, jakým způsobem jejich činnost ovlivňuje životní prostředí, společnost a jaké jsou vztahy ve firmě.
Průkopníkem etického investování byly už v roce 2001 indexy FTSE4Good Index Series britské společnosti FTSE. Ta z nich vyloučila třeba tabákové firmy, firmy, které mají co do činění s výrobou zbraní nebo uhelným průmyslem, a kladné body získávaly společnosti, které hrají férově s dodavateli, bojují proti korupci a dbají na ekologickou udržitelnost podnikání…
Michal Král vystudoval Sociálně ekonomickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně. V Raiffeisenbank se vypracoval z bankéře na poradce bonitní klientely. V roce 2021 nastoupil do Consequ na pozici senior relationship managera a znovu se stará o nejnáročnější bonitní klienty.
Sama zkratka ESG se objevila v roce 2006, kdy se přes 60 investičních společností, které dohromady spravovaly majetek ve výši přes 6,5 bilionu dolarů, zavázalo při oceňování firem kritéria ESG zohledňovat. Dnes je pod tímto závazkem podepsáno přes 2500 společností spravujících dohromady majetek za víc než 80 bilionů dolarů.
Když portoflio manažeři uvažují, jestli do ESG portfolia firmu přidat, uplatňují takzvaný bottom up přístup. Nejdřív zkoumají, jestli může jít o dobrou investici v klasickém slova smyslu. Na mikroúrovni studují finanční zdraví podniku, analyzují finanční výkazy, produkty a služby, nabídku a poptávku a další indicie. Pak pro firmu stanoví ESG skóre a po důkladné analýze si vyfiltrují společnosti s tím nejvyšším. Není výjimka, že si jdou svoje zjištění osobně ověřit.
Když se například rozhodovalo o zařazení jisté německé automobilky do jednoho portfolia, zástupci investiční společnosti se opravdu vydali do dvou výrobních závodů. Tam zjišťovali, jestli ESG principy firma vzala skutečně za své, nebo je vyznává jen na papíře. Konečné rozhodnutí padlo až poté, co se přesvědčili, že firma jako zdroj energie používá větrné elektrárny, a prozkoumali kapacitu a obsazenost stojanů na jízdní kola.
Do Česka udržitelné investování dorazilo se zpožděním, ale dnes už je v nabídce investičních společností slušně zastoupené. Jak na něj v Česku slyšíme?
Jako relationship manažer, který je v denním kontaktu s klienty, o tom něco vím. Investiční společnosti mají propracované materiály pro podporu ESG investování, včetně krátkých videí, ale pro české investory je to téma těžko uchopitelné. Jsou spíš nedůvěřiví a často mají pocit, že se do téhle kategorie dá při její šíři nějak zařadit prakticky jakákoli společnost. Je nutné vysvětlovat, jak se do investičního ESG portfolia firmy přidávají, ale také jak se z něj případně odebírají, když přestanou kritériím vyhovovat.
Aktivní zájem o ESG fond zažívám na schůzkách zřídka. Jen čas od času někdo sám zmíní, že hledá něco, co kopíruje jeho zelený životní styl. Obecně českého klienta zatím v první řadě zajímají ty základní investiční parametry: likvidita, výnos, poplatková struktura. V druhé řadě se potom dívají po tom, odkud společnosti pocházejí – přednost mají zejména západní vyspělé trhy.
Širší dopady podnikání jsou pro investory v Česku zatím třetiřadé. Je to možná škoda, protože podle dosavadních zkušeností portfolia složená jen z „hodných firem“, nejsou o nic méně výkonná nebo stabilní než portfolia, ve kterých se na ESG nehledí. V dlouhodobém srovnání dokonce – ač to může znít obehraně – i v investování dobro vyhrává.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Sdílejte článek, než ho smažem
