Bankomat slaví narozeniny. První v Česku nevěděl, kolik máte

První bankomat na území Česka se objevil před třiceti lety. Ještě před pádem komunismu – v lednu 1989 – ho ve své pobočce na pražském Václavském náměstí nainstalovala tehdejší Česká státní spořitelna.

Nejdřív ho mohli využívat jenom zaměstnanci banky. Pro veřejnost se zpřístupnil až na začátku prosince 1989. Oproti těm dnešním ale byly funkce prvního tuzemského bankomatu o poznání prostší.

Největší rozdíl? Bankomat pracoval v offline režimu. Nedokázal tedy sám zjistit, kolik mají klienti zrovna na účtu, natož abyste se ho sami zeptali na zůstatek. Umožňoval jenom výběr hotovosti do limitu 1000 korun za jeden den, což byla zhruba třetina průměrné mzdy.

Bankomat tedy mohl vydat peníze i tomu, kdo jich na účtu neměl tolik. Údaje se aktualizovaly jenom jednou denně prostřednictvím disket – tedy ručně. Na nich bylo mimo jiné zaznamenáno, kolik lidem zbývá na účtu, nebo třeba seznam blokovaných karet.

Dobové fotky prvního bankomatu se zřejmě nezachovaly (mimochodem, nemáte nějakou?), spořitelna má k dispozici jenom snímek z ostravské nemocnice z roku 1992.

K výběru jste potřebovali takzvanou spořitelní kartu. S ní jste nemohli platit v obchodě – k tomu by byla potřeba embosovaná platební karta (ale i kdybyste jí měli, prakticky nikde byste s ní nezaplatili, protože potřebná zařízení – takzvané žehličky – byly jenom v pár pražských obchodech).

Historický stroj můžeme dobře vidět na novějších fotkách, protože ho Česká spořitelna ve svých – veřejnosti nepřístupných – prostorách schovává doteď.

První online bankomat v Česku i celé střední a východní Evropě zprovoznila v únoru 1992 Komerční banka v pražské ulici na Příkopě, dnešním sídle České národní banky. Díky připojení k síti už dokázal pružněji zjistit aktuální zůstatek na účtu.

Šlo o velký krok k masovému rozšíření. O čtyři roky později překročil počet bankomatů instalovaných po republice tisícovku. Dneska už je jich kolem pěti a půl tisíc. Nejvíc jich mají Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.

Rozšiřovalo se nejenom množství, ale i funkce bankomatů. Například možnost vložit jejich prostřednictvím hotovost na bankovní účet. Už na konci 90. let nabídla tuhle možnost tehdejší Živnostenská banka (kterou pak koupila UniCredit Bank), hotovost se tehdy vkládala formou „obálkového depozitu“.

První modernější vkladomat pak spustila Česká spořitelna v červenci 1998 v pražském obchodním centru Nový Smíchov. Další vkladomaty zprovoznily ČSOB (a v roce 2016 pak jako první přišla s možností přijímat i mince) a GE Money Bank (dnešní Moneta). Dnes už provozuje vkladomaty většina tuzemských bank.

Postupem času přibyla také možnost dobít si prostřednictvím bankomatu kredit na mobilní telefon, některé bankomaty umí uhradit fakturu mobilnímu operátorovi nebo zadat platební příkaz. Dokážou třeba i navýšit kontokorent, požádat o úvěr nebo sjednat pojištění.

Karty mezitím začaly běžně sloužit i pro placení u obchodníků. V roce 1998 počet plateb u terminálů obchodníků poprvé překonal počet výběrů z bankomatu. Přibývaly také karty vybavené vedle magnetického proužku i čipem.

Ještě jedna dobová fotka: Rok 1992, ostravské hlavní nádraží. (Všechny snímky jsou z archivu ČS.)

Česká spořitelna stála také u další inovace: zavedení bezkontaktních karet a terminálů na podzim 2011 (samotné bezkontaktní karty začala vydávat v červnu téhož roku Citibank). Drobné nákupy do 500 korun se tím zrychlily a zjednodušily, protože až na výjimky není nutné zadávat PIN ani vkládat kartu do terminálu.

Dáme karty?

Lidé už se nebojí platit kartou na internetu nebo v cizině. A v českých obchodech čím dál víc přikládají k terminálům i mobily a chytré hodinky.

Co všechno už platíte kartou? Projděte si čerstvá čísla

---

Mladší banky chtějí ušetřit. Vysoké poplatky za výběr z cizích bankomatů zatím klientům dotují.

Hello bank spouští vlastní bankomaty. Chystá je i Equa

Lidé díky tomu platí v obchodech kartou stále častěji a čím dál nižší částky, na výběrech z bankomatů se to ale výrazněji neprojevilo. Majitelé karet vydaných tuzemskými bankami si loni vybrali z českých bankomatů v průměru 21krát za rok, průměrná částka je 4237 korun. Před deseti lety to bylo 18 výběrů v průměrné hodnotě 3777 korun.

Bezkontaktně už lze vybírat i z některých bankomatů. S prvním takovým strojem přišla v roce 2016 Air Bank. Stačí přiložit kartu, nálepku nebo nově i telefon ke čtečce, což je jednodušší, rychlejší i bezpečnější. Platební kartu tak nelze nelegálně okopírovat.

Nejčerstvější novinkou jsou takzvané drive-up bankomaty, výškově upravené pro ovládání z okna auta. Řidiči je mohou používat na čerpacích stanicích, aniž by museli vystoupit z vozu – a to včetně dodávky. První instalovala loni v létě Komerční banka v pražských Holešovicích, další pak přidala v Hradci Králové, Ostravě a Brně. Drive-up bankomaty fungují i jako vkladomaty. A právě o vklady je podle banky velký zájem – jsou zhruba 1,5 vyšší oproti průměrným vkladům na všech vkladomatech KB.

Praděd a děd

• Historie bankomatů sahá do roku 1939. O přístroj, který vymyslel Luther George Simjan v New Yorku, však nebyl zájem, takže ho banka po půl roce zrušila. Kromě několika patentů ale z té doby zůstala i mezinárodní zkratka ATM – Automated Teller Machine.
• První novodobý veřejný bankomat instalovala v červnu 1967 banka Barclays na své pobočce v Londýně.
• Za jeho sestrojením stojí John Shepherd-Barron. Do vynálezu se pustil, protože mu vadilo, že mimo úřední hodiny banky se nelze dostat k hotovosti.
• Při vývoji bankomatu se inspiroval samoobslužným stojanem pro čerpací stanice, který tehdy vyvíjela jeho firma Thomas De la Rue Company. Místo čokoládových tyčinek měl nově vydávat bankovky.
• Vývoj bankomatu trval tři roky a na testování bezpečnosti se podílela britská tajná služba MI6.
• Barclaycash, jak se první bankomat jmenoval, vydával jenom deset liber. K výběru se namísto plastové karty využíval speciální děrný štítek.
• V roce 1972 pak Lloyds Bank ve Velké Británii instalovala první online bankomat.

Monika Veselíková

Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde se dá.... Další články autora.

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.

Jakou cenu má vaše nemovitost?

Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem