Potraviny jsou reálně dostupnější. I přes zdražování

Vít Hradil | rubrika: Analýza | 13. 4. 2022 | 9 komentářů
Inflace je vysoká. Největší drahotu v historii, jak někteří její dopady prezentují, tu ovšem podle ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila nemáme. Na příkladu Velikonoc ilustruje, že reálná kupní síla Čechů je naopak historicky nejvyšší. Platí to pro zaměstnance i důchodce.
Potraviny jsou reálně dostupnější. I přes zdražování

Zdroj: Petr Tran/Shutterstock

Smyslem této analýzy v žádném případě není zlehčovat situaci, ve které se česká ekonomika a její občané aktuálně nacházejí. Pro několik celých generací Čechů zněly pojmy jako pandemie či válka spíše jako hesla z rejstříku učebnic dějepisu. Málokdo si asi dokázal představit, že dvacátá léta 21. století obě tyto hrozby zhmotní přímo na evropském kontinentu. Kromě lidského utrpení tyto události přirozeně negativně ovlivňují i ekonomiku. 

Patrně nejhmatatelnějším důsledkem nepodařeného začátku desetiletí se v Česku z ekonomického pohledu prozatím stala inflace – tedy růst cenové hladiny či zdražování. Ta v březnu roku 2022 dosáhla tempa 12,7 % meziročně a byla tak nejrychlejší od roku 1998. Takto silná inflace má pochopitelně mnoho negativních důsledků jak na úrovni makroekonomické, tak pro konkrétní – obzvláště pak nízkopříjmové – domácnosti a jednotlivce.

O autorovi

Vít Hradil
Foto: Cyrrus

Vít Hradil je hlavním ekonomem společnosti Cyrrus. Dříve pracoval například v Raiffeisenbank jako makroekonomický analytik. Vystudoval podnikovou ekonomiku na Technické univerzitě v Liberci a poté ekonomii na CERGE-EI v Praze. Věnoval se ekonomickému výzkumu v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a na univerzitě v Princetonu. Působí jako vysokoškolský pedagog na CIEE Prague.

Jako každá podobně závažná socioekonomická událost, i nebývale silná inflace oprávněně přitahuje pozornost v celém veřejném prostoru. Kromě racionálních diskuzí pak spouští i spíše emotivní a nezřídka zkreslující reakce. Právě fenomén inflace k podobným zkratkám přímo vybízí, jelikož má ze své podstaty negativní podtón. Zdražování, tedy nutnost vydat více peněz za stejné množství zboží, zákonitě působí nepopulárně, a při umném podání pak přímo děsivě. Mediální prostor se tak při každé příležitosti, která je nějak spjata s nakupováním, plní varováními o historicky nejdražších Dušičkách, Vánocích, Novém roce a všem ostatním.

Ano, i letošní Velikonoce budou z pohledu celkové cenové hladiny „nejdražší v historii“. Totéž ostatně platilo i o všech předchozích Velikonocích. Každoroční růst cenové hladiny je v západním světě nejen naprosto běžným jevem, ale je dokonce i explicitním cílem centrálních bank. Pohledem na cenovky v obchodech ovšem nezjistíme, zda Češi skutečně chudnou či bohatnou. Informační hodnota cenovky bez kontextu je nulová. Cílem této analýzy je dodat letošním českým Velikonocům právě tento kontext.

Velikonoční košík v průběhu času

Pro posouzení „velikonoční drahoty“ jsme sestavili modelový nákupní seznam (konkrétní položky v něm najdete v boxu na konci textu), který by mohl přibližně simulovat nákup české rodiny o čtyřech členech v přípravě na velikonoční svátky. Nákup jsme omezili na položky, jejichž cenu konzistentně sleduje Český statistický úřad, a máme tak informace o jejich cenovém vývoji v čase. Tento seznam pochopitelně neodráží realitu dokonale a bude se v jednotlivých českých domácnostech více či méně lišit.

Náš velikonoční nákupní košík bylo možné v březnu roku 2022 pořídit za 2107 Kč, zatímco v roce 2012 pouze za 1967 Kč. Svého cenového vrcholu ovšem překvapivě nedosáhl v letošním roce „pandemickoválečné-Babišovi-Fialovi“ či jakékoliv jiné „drahoty“, nýbrž v roce 2020, kdy stál 2195 Kč. Hypotéza o rekordně drahých Velikonocích tak naráží již při letmém srovnání samotných cenovek. Pro vyčíslení skutečné „drahoty“ je ovšem nutné zohlednit i kupní sílu samotných zákazníků, tedy Čechů.

Nejaktuálnější informace o průměrné české mzdě pochází od Českého statistického úřadu a vztahuje se k 4. čtvrtletí roku 2021. Tehdy podle statistiků dosáhla 40 135 Kč. Pro účely této analýzy bylo ovšem zapotřebí získat odhad mezd i pro období Velikonoc 2022. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá pro první kvartál letošního roku s meziročním růstem průměrné mzdy o 9,2 %. Pro celou Českou republiku jsme tak použili tento odhad a vycházeli jsme z něj i pro odhad mezd v jednotlivých sektorech ekonomiky. U nich jsme předpokládali, že se na průměrném mzdovém růstu budou podílet stejným poměrem, jako tomu bylo v uplynulém desetiletí. Celorepubliková průměrná mzda v období těsně před Velikonocemi 2022 nám tak vychází na 38 531 Kč, zatímco v roce 2012 se nacházela jen těsně nad 24 tisíci.

S odhadem ceny velikonočního nákupu a průměrné mzdy pro období 2012 až 2022 (ve všech případech používáme březen pro ceny a první kvartál pro mzdy), jsme následně schopni vyčíslit zátěž, kterou Velikonoce představují pro Čecha pobírajícího průměrnou mzdu. V letošním roce „ukousl“ velikonoční nákup z průměrné mzdy 5,47 %. Pro větší přehlednost budeme předchozí roky srovnávat právě s aktuálním rokem 2022. Zajímá nás tedy, o kolik větší či menší zátěž představovalo uskutečnění velikonočního nákupu pro rozpočet průměrného Čecha, ve srovnání s rokem 2022. Výsledky ukazuje následující graf.

Zdroj: Cyrrus

Podle našich výpočtů zažívá průměrný Čech v roce 2022 nejlevnější Velikonoce svého života. Svůj velikonoční nákup dokáže uskutečnit za zmiňovaných 5,47 % své měsíční mzdy. Jen těsně si tak polepšil oproti roku 2021, kdy ho stejný nákup vyšel na 5,53 % jeho mzdy. Nejdražší Velikonoce ve sledovaném období nastaly v roce 2014. Tehdy průměrného Čecha stejný nákup stál 8,52 % výplaty, a oproti letošku tak jeho peněženku zatížil o 56 % výrazněji. Právě tuto hodnotu (156 %) graf zobrazuje.

Pro zajímavost jsme kromě průměrného Čecha do grafu zahrnuli i další skupiny obyvatel. Jako první nás zajímalo, kdo si letošní Velikonoce může pochvalovat jako vůbec nejlevnější oproti své situaci před deseti lety. Podle dat jsou touto skupinou zaměstnanci ze zdravotní a sociální péče, pro které byly Velikonoce 2014 o závratných 85 % nákladnější záležitostí, než jsou ty letošní. Na opačném konci žebříčku nalezneme pracovníky v peněžnictví a pojišťovnictví, kteří své nejdražší Velikonoce zažili v roce 2013, ovšem i tehdy pro ně byly „pouze“ o 26 % dražší, než jsou nyní.

Kolik to žere

Zdroj: Shutterstock

Spočítejte si, jak inflace znehodnocuje úspory. Co udělá s hodnotou vašich peněz a jak klesá kupní síla? Ukážeme, kolik vám zůstane v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty. A umíme to i naopak: Kolik vám zůstalo z vašich úspor v předchozích letech?

Kalkulačka inflace

Kromě zaměstnanců jsme do srovnání zařadili i české důchodce, kde jsme pochopitelně namísto průměrné mzdy použili průměrný důchod. I pro české seniory platí, že jejich nejdražší Velikonoce nastaly v roce 2014, kdy je nákup zatížil o 47 % razantněji než v roce 2022.

Jediným momentem, kdy některé ze sledovaných skupin mohly prohlásit své velikonoční nákupy za levnější, než jsou nyní, byl rok 2021, a to pro pracovníky v peněžnictví a pojišťovnictví a také pro důchodce. Velikonoční nákup jim tehdy „ukousl z výplaty“ o 4,7 % respektive 2,6 % méně než dnes.

Pro bližší pochopení toho, které položky našeho velikonočního nákupu prošly ve sledovaném období nejdynamičtějším vývojem, nabízíme ještě druhý graf. Ten byl sestrojen podobným způsobem, jako ten předchozí. Pro každou položku z našeho seznamu jsme spočítali, jak nákladné bylo její pořízení vzhledem ke mzdě průměrného Čecha, v jednotlivých letech. Následně jsme opět použili rok 2022 jako srovnávací základnu, a do grafu zanesli rozdíl v „drahotě“ oproti tomuto roku.

Zdroj: Cyrrus

Pro přehlednost graf zahrnuje pouze šest položek seznamu. Rozhodli jsme se do něj vložit tři položky, jejichž ceny se od roku 2012 do letoška vyvíjely nejpříznivěji, a tři, které naopak nejméně příznivě. Jedinou položkou na celém seznamu, která průměrného Čecha v roce 2012 zatížila méně než v roce 2022, se staly hrozny stolní, které z průměrné výplaty tehdy odebraly o 2,6 % méně než nyní. Vše ostatní bylo v roce 2012 vůči průměrné mzdě nákladnější. Sušenky slepované nemáčené o 0,8 %, chléb konzumní o 6,9 % a mléko polotučné trvanlivé o 92,2 %.

Mezi nedostižné „šampiony“ na našem seznamu se dostal cukr krystalový, jehož „drahota“ byla v roce 2012 o drtivých 170,3 % tíživější, a absolutním vítězem je pak tematicky příhodně vejce slepičí čerstvé, které naše peněženky v roce 2012 vysávalo o 176,8 % rychleji než dnes.

Závěr

Inflaci, která má kořeny v období koronavirové pandemie a je dále přiživována válečným konfliktem na Ukrajině, je v Česku oprávněně věnována mimořádná pozornost. Jedná se o nebezpečný fenomén pro celou ekonomiku i pro jednotlivé domácnosti. Ve veřejné diskuzi se ovšem s pojmy jako „drahota“ podle nás operuje místy až příliš uvolněně a bez dostatečného kontextu.

Na příkladu široce diskutované „velikonoční drahoty“, jsme se pokusili ukázat, že pro vyhodnocení skutečného tempa poklesu kupní síly obyvatel je nutné vždy přihlížet kromě samotných cen i ke druhé straně stejné mince, tedy k příjmům. Zároveň je vhodné při posuzování cenového vývoje zohledňovat i vývoj historický.

Podle našich výpočtů jsou Velikonoce 2022 pro průměrného Čecha reálně nejlevnější, nikoliv nejdražší, v historii. Zatímco v roce 2022 vynaloží průměrný Čech na náš modelový velikonoční nákup 5,47 % své mzdy, ve všech deseti předchozích letech to bylo více. Nejdražším pak byl rok 2014, kdy stejný nákup z průměrné mzdy „ukousl“ 8,52 %.

Podobným vývojem kromě „průměrného Čecha“ procházely i jednotlivé skupiny zaměstnanců. S přihlédnutím k tomuto závěru pak není překvapením, že se „drahota“ snižovala i u drtivé většiny samotných položek na velikonočním nákupním seznamu.

Vzhledem k velikonoční tématice této publikace je až symbolické, že podle našich výpočtů jsme se „drahoty“ nejlépe zbavili u čerstvých vajec, která v roce 2012 oproti dnešku představovala pro Čechy o závratných 176,8 % výraznější finanční zátěž.

Nákupní seznam, podle kterého se počítalo

Zdroj: Shutterstock
  • Cukr krystalový - 1 kg
  • Čokoláda mléčná tabulková - 500 g
  • Eidamská cihla - 0,4 kg
  • Hermelín - 0,2 kg
  • Hovězí maso přední s kostí - 0,5 kg
  • Hrozny stolní - 0,5 kg
  • Chléb konzumní kmínový - 1 kg
  • Jablka konzumní - 1 kg
  • Kakaový prášek - 100 g
  • Konzumní brambory - 2 kg
  • Květák bílý celý - 1 ks
  • Kuřata kuchaná celá - 2 kg
  • Máslo - 0,5 kg
  • Mléko polotučné trvanlivé - 3 l
  • Mrkev - 1 kg
  • Nakládané zelí - 1 kg
  • Nealkoholický nápoj s ovocnou příchutí - 6 l
  • Olej rostlinný - 1 l
  • Papriková klobása - 0,5 kg
  • Pečivo pšeničné bílé - 1 kg
  • Piškoty dětské světlé - 250 g
  • Pivo výčepní, světlé, lahvové - 7,5 l
  • Poličan - 0,3 kg
  • Pšeničná mouka hladká - 2 kg
  • Smetanový jogurt ovocný - 600 g
  • Šunkový salám - 0,3 kg
  • Sušenky slepované nemáčené - 0,5 kg
  • Tradiční pomazánkové - 0,2 kg
  • Tvaroh měkký konzumní - 0,25 kg
  • Tuzemský tmavý (Tuzemák) - 0,5 l
  • Vejce slepičí čerstvá - 30 ks
  • Vepřová krkovice - 1 kg
  • Vodka jemná - 0,5 l

Vít Hradil

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Dříve pracoval například v Raiffeisenbank, kde zastával pozici makroekonomického analytika. Vystudoval podnikovou ekonomiku na Technické univerzitě v Liberci a poté ekonomii na CERGE-EI (Centrum... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+36
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

14. 4. 2022 15:31, Ing. Bedřich Pařízek

Pane Mazanče (pokud se tak jmenujete), ti lidé, kteří byli nejdál v Chorvatsku, většinou opravdu musí počítat, kolik co stojí. Ten článek je opravdu demagogický v tom, že nezohledňuje, o kolik se lidem zvýšily životní náklady v jiných oblastech, např. energie, bydlení atd., tak to nezesměšňujte, je to ubohé.

Zobrazit celé vlákno

+7
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Limit pro platbu v hotovosti klesne. Kolik smíte v zemích EU zaplatit dnes?

9. 10. 2024 | Gabriel Pleska | 2 komentáře

Limit pro platbu v hotovosti klesne. Kolik smíte v zemích EU zaplatit dnes?

Státy Evropské unie mají pro platbu hotovostí různé stropy. V Česku je to 270 tisíc korun. Dánsko letos limit snížilo a totéž čeká Nizozemce. A Evropská unie letos schválila limit,... celý článek

Bez hotovosti, ale i terminálu. Nové platby Cvak se rozšiřují

8. 10. 2024 | Petr Kučera

Bez hotovosti, ale i terminálu. Nové platby Cvak se rozšiřují

Do platební služby Cvak se zatím zapojilo kolem dvou tisíc malých podnikatelů. „Revoluci v placení“ spustila Air Bank letos v lednu jako levnější a méně náročnější alternativu k platebním... celý článek

Zaměstnanec pošty okradl ženu o statisíce. Soud verdiktem překvapil

7. 10. 2024 | Kateřina Hovorková | 6 komentářů

Zaměstnanec pošty okradl ženu o statisíce. Soud verdiktem překvapil

V právní praxi obvykle platí, že pokud zaměstnanec způsobil škodu úmyslně pro svůj prospěch, zaměstnavatel za jeho jednání nenese odpovědnost. V případu ženy okradené pracovníkem na... celý článek

Je vaše půjčka fér? Zkuste bezplatnou kontrolu smlouvy

3. 10. 2024 | Kateřina Hovorková

Je vaše půjčka fér? Zkuste bezplatnou kontrolu smlouvy

Nadace Člověk v tísni, která pomáhá i lidem s dluhy, nabízí nový nástroj nazvaný Lichvolapka. Díky němu si dlužníci můžou snadno a zadarmo ověřit, jestli je jejich spotřebitelský úvěr... celý článek

Nová kurýrní služba pro kutily a zahrádkáře cílí na těžké náklady

3. 10. 2024 | Pavla Adamcová

Nová kurýrní služba pro kutily a zahrádkáře cílí na těžké náklady

Kurýrní služba Takstav.cz nově nabízí lidem expresní doručení těžkých nákladů. Doteď fungovala pouze pro firmy.

Partners Financial Services