Inflace už je skoro 13 %. Ještě stoupne, čekají ekonomové

Spotřebitelské ceny stouply v březnu o 12,7 % v porovnání se stejným měsícem loňského roku, což je o 1,6 procentního bodu víc než v únoru. Oznámil to Český statistický úřad. Tak vysoko byla inflace naposledy v první polovině roku 1998.

„Podle očekávání prolomila meziroční inflace v březnu dvanáctiprocentní hranici a dál směřuje ke svému maximu, které by měla dosáhnout ještě ve druhém čtvrtletí letošního roku. Aktuálně je inflace nejvýše za posledních 24 let,“ říká Petr Dufek, ekonom Banky Creditas.

„Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 koruny za litr a nafta za 47 korun za litr,“ upřesňuje Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.

Ceny elektřiny byly v březnu meziročně o 24,7 % vyšší, zemního plynu o 37,7 %. Náklady takzvaného vlastnického bydlení stouply o 16,3 %, teplo a teplá voda o 13,9 %. Ještě více – o 19,9 % – zdražila tuhá paliva. Ceny nájemného z bytu rostly o 4,4 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %.

Výrazně vyšší byly meziročně také třeba ceny másla (o 31,3 %), mouky (30,3 %), brambor (21,4 %), polotučného mléka (20,1 %), pekárenských výrobků a obilovin (11,3 %), zeleniny (8 %) nebo nealkoholických nápojů (7 %). Ceny oděvů jsou o 19,9 % vyšší než před rokem, obuvi o 15,4 %.

„Vzhledem k tomu, že se do inflace ještě stále postupně propisují nové ceníky energetických společností a u konce ještě není ani zdražování potravin, bude meziroční inflace růst i v dalších měsících. Je docela pravděpodobné, že ve druhém čtvrtletí zdolá hranici 14 % a klesat začne teprve až v závěru roku," říká Dufek.

Kolik to žere

Zdroj: Shutterstock

Spočítejte si, jak inflace znehodnocuje úspory. Co udělá s hodnotou vašich peněz a jak klesá kupní síla? Ukážeme, kolik vám zůstane v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty. A umíme to i naopak: Kolik vám zůstalo z vašich úspor v předchozích letech?

Kalkulačka inflace

Oproti letošnímu únoru vzrostly spotřebitelské ceny o 1,7 %. Tempo růstu tak oproti únorovým 1,3 % zrychlilo, oproti lednovým 4,4 % je ale výrazně pomalejší. Ceny pohonných hmot a olejů rostly meziměsíčně o 21,7 %, ceny zemního plynu o 7,4 %, elektřiny o 1,7 %. Teplo a teplá voda zdražily o 1,3 %. Výrazně v březnu oproti únory vzrostla třeba i cena másla (o 4,1 %) nebo ovoce (2,1 %).

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 6,1 % (v únoru 5,2 %).

„Na rozdíl od odhadů před ruským útokem na Ukrajinu se letošní inflace posune o několik procentních bodů výše a bude tak nejvyšší od roku 1993,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. „Vzhledem k nejistotě je velmi obtížné odhadnout, jakého vrcholu inflace letos dosáhne. Nyní předpokládáme vrchol ve výši 14,5 % v polovině letošního roku a za celý letošní rok průměrnou inflaci kolem 13 %. Trh vzhledem k dalším proinflačním vlivům dle vývoje tržních sazeb čeká, že ČNB letos zvýší sazby mírně nad 6 %,“ dodává Seidler.

Zdroj: ČBA, ČSÚ

Vysokou inflaci hlásí i některé další evropské státy, v Česku ale patří k nejvýraznějším. Předběžné výpočty podle jednotné evropské metodiky (kam se na rozdíl od inflace počítané Českým statistickým úřadem nepočítají náklady vlastnického bydlení) ukazují březnovou meziroční inflaci v Česku ve výši 11,9 %, na Slovensku 9,5 %. v Německu 7,6 %, průměr eurozóny dělá 7,5 %. V únoru ceny nejvíc meziročně vzrostly v Litvě (o 14 %), nejméně ve Francii a na Maltě (shodně o 4,2 %), v Česku jsme v únoru byli na 10 %.

Čerstvá prognóza, kterou ministerstvo financí zveřejnilo na konci minulého týdne, počítá s průměrnou mírou inflace v letošním roce 12,3 %. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by během druhého čtvrtletí měla kulminovat nad úrovní 13 %. V roce 2023 má průměrná míra inflace zvolnit na 4,4 %. Na konci roku 2023 se pak meziroční inflace přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB, věří ministerstvo.

Aleš Michl, člen bankovní rady České národní banky, zmiňuje tři nutné kroky k nižší inflaci: „1. Musí skončit vnější nákladové šoky. Tedy konec války. A konec nedostatku komponentů, dílů, způsobeného lockdowny. 2. Je potřeba postupně krok za krokem snížit deficit veřejných financí. Bojovat proti nadměrnému nárůstu úvěrů, proti nadměrnému zadlužování lidí a firem. 3. Bojovat proti zvyšování mezd převyšujícímu růst produktivity. Bojovat proti indexaci mezd na inflaci. ČNB musí jít se mzdovou zdrženlivostí příkladem, což se nám nedaří.“

Rada ČNB se snaží zkrotit inflaci zvyšováním úrokových sazeb, Michl (spolu s Oldřichem Dědkem) to na rozdíl od většiny radních odmítají.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem