Podvod na Bazoši a Sbazaru. Teď vypadá i jako kupec

Dřív se podvodníci objevovali hlavně mezi prodejci, teď na ně čím dál častěji narazíte i mezi kupujícími. Tváří se jako zájemci o zboží, které nabízíte na inzertních webech jako Bazoš, Sbazar nebo Facebook Market.

Své oběti obvykle kontaktují přes WhatsApp nebo Messenger s tím, že koupí nabízené zboží. Po krátké výměně zpráv jim namluví, že peníze uložili u kurýrní služby, která si pro zboží přijede. Stačí prý kliknout na odkaz, vyplnit údaje a peníze jsou... fuč.

„Podvodník sdělí, že peníze poslal prostřednictvím platební karty, a pošle prodávajícímu odkaz. Jediné, co prý musí prodávají pro přijetí peněz udělat, je odkaz rozkliknout a vyplnit údaje z karty, na kterou chce peníze přijmout. S vidinou prodeje zboží tyto údaje prodávající vyplní. Podvodník má tak všechny informace o klientově kartě a provede platbu – samozřejmě ve prospěch svůj, ne ve prospěch prodávajícího,“ popisuje mluvčí Air Bank Jana Pokorná.

Většinu internetových plateb je potřeba potvrdit v bankovní aplikaci nebo kódem z SMS. Ani to bohužel některé klienty neodradí. Když jim přijde na mobil upozornění, že z jejich karty je připravena platba a pokud s tím souhlasí, mají ji potvrdit, tvrdí podvodníci, že se jedná právě o notifikaci pro přijetí platby za prodej zboží. „V notifikaci je sice uvedeno něco jiného, tedy že se jedná o platbu z účtu klienta – ale někteří klienti podvodníkovi věří, notifikaci si pozorně nepřečtou a platbu potvrdí,“ říká Pokorná.

Ukázka podvodu v praxi. (Kopie: Air Bank)

Někdy jsou podvodníci ještě drzejší a pošlou i odkaz, který od prodávajícího vyláká také přihlašovací údaje do internetového bankovnictví.

Lidé, kteří se s tímto podvodem setkali, se shodují na několika podezřelých znacích. Falešní kupující většinou projevují zájem o dražší kousky, příliš se nezajímají o stav ani kvalitu zboží a velmi spěchají na platbu.

Podvody samozřejmě nemíří jenom na klienty Air Bank, varovaly před nimi i některé další společnosti – vedle bank nebo inzertních portálů to jsou i dopravci. „Měsíčně řešíme nižší desítky případů, které mají znaky podvodného jednání,“ potvrzuje Kamil Chalupa ze společnosti Packeta Group, která provozuje službu Zásilkovna.

Podvodníci prostě zkoušejí, kdo se chytí. Odtud i obecný název tohoto druhu podvodu: phishing, který se do češtiny převádí jako rhybaření.

„Takových podvodů přibývá. Proto se naše uživatele snažíme dlouhodobě edukovat a pobízet je, aby byli při koupi i prodeji zboží obezřetní. V hlavičce našeho portálu ostatně máme aktuálně umístěnou lištu: Nenaleťte podvodníkům vydávajícím se za Sbazar.cz,“ říká Pavel Kolář, ředitel divize oborových služeb Seznam.cz.

„Podobné případy se stále množí a liší se pouze v detailech,“ potvrzuje i mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Falešný kupující například nabízí služby České pošty k doručení zásilky a zároveň údajně bezpečnou platbu prostřednictvím jejího webu. Po prodávajícím chce údaje k platební kartě, místo připsání peněz na účet prodávajícího je však podvodník ukradne.

V jiném případě podvodník nabízí prodávajícímu, že zařídí doručení Českou poštou na vlastní náklady. Pošle prý kurýra pošty, který může přijít v jakémkoliv vhodném čase. Podvodník údajně zaplatí za zboží a doručení, prodávajícímu stačí jenom potvrdit odkaz pro potvrzení objednávky. Prodávající by měl obdržet platbu – nic ale nedostane.

Řádí tu falešný pošťák. Podívejte se, jak vypadá

Fotogalerie: Česká pošta varuje, že přibývá podvodníků vydávajících se za tento státní podnik. Domů si zatím netroufnou, operují po e-mailu nebo SMS. Ukážeme vám, jak takové podvody vypadají. 

Chci vidět víc

Zdroj ukázek podvodných e-mailů a SMS: Česká pošta

Také podle Policie ČR jde o poměrně rozšířený jev. „Podvodníci zkouší různými způsoby vylákat z potenciálních obětí finanční hotovost nebo přístup do internetového bankovnictví. Legendy jsou různé: může se jednat o podvodný inzerát na prodej zboží, nebo naopak pachatelé kontaktují přímo prodejce s tím, že mají zájem o nabízený produkt. Následně pak zasílají odkaz, přes který má být realizována platba. Často se však jedná o způsob, jak instalovat škodlivý počítačový program do mobilního zařízení oběti,“ říká policejní mluvčí Jakub Vinčálek.

Jen za loňský rok Policie ČR registrovala 9518 skutků spadajících do kategorie kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru. Kolik z nich jsou konkrétně podvody na inzertních portálech, nelze podle Vinčálka přesně určit.

Vyšetřování, účinnou obranu i šanci na návrat peněz bohužel často komplikuje fakt, že jde o organizovanou činnost ze zahraničí. „Drtivá většina finančních prostředků pocházející z kybernetické majetkové trestné činnosti je přeposílaná do zahraničních peněžních institucí nebo okamžitě převedena na některou z kryptoměn. Za uplynulé období lze pozorovat masivní využívání virtuálních měn jako prostředek k zametení stop a současně i k legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ dodává policejní mluvčí.

Jak se bránit

Zdroj: Shutterstock

• Je-li to možné, projděte si nejdříve recenze kupujícího nebo prodávajícího. U e-shopů jsou dobrým pomocníkem ověřená hodnocení na webech jako Heureka, u nepodnikatelů třeba na Aukro.cz.
• Nenechte se od cizích lidí dotlačit do způsobů placení, které neznáte. Při prodeji preferujte osobní předání, případně dobírku nebo bankovní převod.
• Nikdy nikomu nedávejte jakékoliv informace o své platební kartě a jejich bezpečnostních prvcích. Když od vás někdo chce nakoupit, stačí, aby znal jen číslo vašeho účtu a částku, kterou vám má poslat.
• Pro internetové platby neznámým prodejcům (nikdy ne kupujícím) kdyžtak používejte kartu, na které nemáte příliš peněz navíc. Ideální je jednorázová virtuální karta, jejíž čísla využijete jen pro jedinou platbu (pro další se vygenerují jiná).
• Pokud vám přijde nějaký odkaz s výzvou k platbě nebo zadání citlivých údajů, zbystřete. Obvykle se jedná o falešné stránky, které se velmi často tváří jako oficiální. Podvodníci zneužívají názvy i loga společností. Prozradit může špatná čeština, nelogičnosti a především odlišná doména (adresa nahoře). Například u Zásilkovny podvodníci používají domény https://zasilkovna-cz, https://zasilkowna.com, https://zasilkovna.su, http://zasilkovnapobocky.cz, https://zasilkovna-cz.seznam-spay.com/cash86221xxx, https://3deal.site/zasilkovna/info. U Sbazaru si vymýšlejí rovnou fiktivní služby, jako třeba Sbazar kurýr nebo Sbazar Pay. Snadno si přitom můžete ověřit, jakou oficiální doménu daná společnost skutečně používá, a zda takové služby nabízí.
• Už jste takový formulář vyplnili? Rychle kontaktujte svou banku a zablokujte platební kartu. Nenechte se uklidnit tím, že vám zatím žádné peníze z účtu nezmizely, přestože jste údaje zadali už před nějakou dobou.
• O podvodu informujte i policii. Prověřování a vyšetřování takové trestné činnosti je sice zdlouhavé, a ne vždy musí vést k dopadení pachatele, přesto může pomoci třeba zabránit dalším podvodům. Zvýšit šanci na dopadení můžete i tím, že čin ohlásíte ihned.

Ať se nespálíte

Zdroj: Shutterstock

• Pozor, volá banka. Vylepšený podvod ukáže správné číslo
• Opravdu chcete přijít o peníze? Neuvěřitelná cesta s podvodníkem
• Nová vlna podvodů. Na tohle neklikejte, varují banky
• Každý sedmý se chytí. Útoků na bankovní účty prudce přibylo
• Tahle výplata vás nepotěší. Pozor na podvod s daněmi
• Investujte jako on. Podvody řeší známý ekonom, policie nepomůže

Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem