Že jsme to, co jíme, už víme. Teď ještě vědět: co je to, co jíme, – a odkud se to vzalo. Lahodná paštika. Země původu: EU i mimo EU. Informace k nezaplacení.
Takový údaj je (bez legrace) mnohdy tím jediným, co se v krámě mezi regály o původu produktu, který právě pokládáme do košíku, máme šanci dozvědět. Dřív než začneme zavádět kvóty na české potraviny, bylo by asi užitečné udělat si jasno v tom, co vlastně je česká potravina, co je německá nebo polská, jak vůbec původ potravin určovat a jak o něm spotřebitele srozumitelně informovat. Jinak by se nám totiž mohlo stát, že si zavedeme kvóty na něco, co zase tolik české, jak bychom čekali, nebude.
Český med, čínský med: prašť jako uhoď?
Dneska si kupříkladu docela běžně koupíte cejlonský čaj vyrobený v EU (rozumějte zabalený v některé ze zemí Evropské unie) nebo výborný český med, původem tak trochu z Číny, oficiální hantýrkou na etiketě: vyrobeno v ČR – země původu z EU a mimo EU. Čili dovezeno z Číny, cosi přimícháno kdesi na Slovensku a baleno v Česku. A snad už ani nepřekvapí, když tentýž výrobek obdrží národní (!) známku kvality (?) Klasa.
A to ještě zlatý med. Tam totiž spotřebitel povinně musí aspoň nějaké informace o původu dostat. Totéž platí například pro olivový olej, ovoce, zeleninu, vejce, ryby a „díky“ nemoci šílených krav také pro hovězí maso.
U masných výrobků je země původu uvedena v oválném razítku – podle zákona se ovšem může jednat i o místo, kde bylo maso přebaleno nebo naporcováno, o jeho skutečném původu tedy údaj nemusí vypovídat zhola nic. I tady navíc lze uvést nicneříkající: made in EU.
U většiny ostatních potravin – zejména těch jakkoli zpracovaných – se země původu uvádět nemusí, a tudíž dost často neuvádí. Stačí, když je na obalu uvedeno, kdo výrobek uvádí na trh a tudíž je za něj „zodpovědný“, což může být i dovozce nebo distributor.
Jasnou a srozumitelnou informaci – že se třeba vzala polská prasata, dovezla do Německa, kde se přidalo pár čínských příměsí, udělala se klobásová směs a u nás se napěchovala do střívek – nedostanete. Právě složitost procesu výroby a množství příměsí je častým argumentem obchodníků, kteří říkají, že uvádět kompletní rodokmen výrobku na každém obalu zkrátka nejde – už proto, že země původu jednotlivých příměsí se může proměňovat podle aktuální situace.
Co je česká potravina?
Takže pro začátek: česká potravina je ta, která se tu (kompletně) vypěstovala a vyrobila? Jejíž hlavní surovina se tu vyrobila nebo vypěstovala? Do které se přimíchaly nějaké tuzemské suroviny? Která se u nás namíchala z dovezených surovin? Nebo která se tu jen zabalila? Babo, (rozliš a) raď.
Teprve pak by snad měla přicházet na řadu otázka kvót. Která ostatně leckoho zdvihne ze židle. Podpora domácích výrobců a zemědělců je pěkná věc… se zhoubnými účinky. Ostatně, o podobném tématu – dotování tuzemských zemědělců a zelené naftě – jsme diskutovali nedávno:
Pokřivení trhu a vyrovokování okolních států k protiopatřením. To bude patrně nejčastější argument odpůrců kvót pro české potraviny. Z bludného kruhu dotací pro zemědělce dnes už téměř není cesty ven. Zhoubného je na nich cosi už v principu – a tak dnes dotujeme, protože dotují všichni. Dost podobné efekty může mít zavádění kvót, nehledě k tomu, že to obchodníky popíchne k ještě většímu čachrování s tím, co česká potravina je a co není.
Neměla by se obchodníkovi ponechat svoboda v tom, co nabízí, a spotřebiteli zase v tom, co kupuje? Dovolit mu kupovat třeba i levnější zboží, řekněme z Polska? Ovšem s plným vědomím toho, co opravdu kupuje – čili postarat se, aby svoboda spotřebitele byla informovaná (jinak přece žádnou svobodou není) a aby nekupoval zajíce v pytli? Proč za něj budeme rozhodovat, že právě české potraviny jsou pro něj těmi nejlepšími? Proč mu radši nedáme spolehlivé informace o složení a původu toho, co kupuje? Neprosadí se pak kvalita, pakliže tu je, sama?
Hlavní motivací k zavedení kvót je podle čerstvého ministra zemědělství podpora domácích výrobců potravin. Pikantní nádech jeho záměru nevyhnutelně dává fakt, že největší tuzemským producentem je skupina Agrofert, kterou vlastní jeho vládní kolega Andrej Babiš. Koaliční podpora tedy zaručena. Ostatně už po první schůzi ve Sněmovně Babiš kroutil hlavou nad tím, že ve sněmovním bufetu prodávají jogurty z dovozu…
Co si o tom myslíte vy? Byli byste pro zavedení kvót pro české potraviny na pultech našich obchodů? Nebo radši rovnou pro zřízení národního řetězce obchodů, který bude přednostně nabízet český sortiment – jak navrhoval prezident Zeman a ČSSD? Své názory a postřehy pište do diskuze. A nezapomeňte nám nechat mail – nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
11. 4. 2014 17:40 | Rena
mohla bych Vás tímto poprosit, zda byste nevyplnili krátký dotazník k mé bakalářské práci? Týká se právě jak rozpoznávat na našem trhu české výrobky, jakým značkám záruky kvality a původu (Klasa atd) věříme. Moc by mi to pomohlo. Prosím a děkuji.
Odkaz zde: http://www.survio.com/survey/d/T4P9P8E8N6D6W1G4A
Přeji hezký zbytek dne. Renáta
6. 2. 2014 10:29 | VlaM
31. 1. 2014 9:28 | Ivan
K čemu je ministerstvo zemědělství a vláda, když lidé mají vymýšlet, jak z této šlamastky ven?
Jak se vyznat v tom, co je česká potravina, je především systémový problém. Ať vláda ukáže, že je kompetentní řešit tento problém a navrhne možnosti jeho řešení se srozumitelnými vysvětlivkami.
Pak má smysl, abychom se nad tím zamysleli, zapojili se do diskuze
a pomohli vybrat nejlepší řešení. A nejen to. Musel by zde být zveřejňován aktuální přehled kroků k naplňování záměru.
To by museli ale lidé s fukcemi dělat užitečnou práci. A tam je asi ten skutečný problém.
Pokud se nezačne odehrávat tento scénář, skončí veškeré snahy tímto článkem a to další jsou jen výkřiky do tmy!
30. 1. 2014 21:58
Citace - jezevec / 30.01.2014 21:08
Nějak odporujete sám sobě. Je ta jitrnice česká (jak tvrdíte v návrhu popisu), když je z polské posypové soli? Vždyť jste předtím tvrdil, že české je jen to, co je VÝHRADNĚ z tuzemských surovin.
Mimochodem, pak by českého nebylo nic, protože vzduch, který všechny rostliny i živočichové nutně potřebují, je výhradně pouze zahraniční.
A jak daleko v tom rozpitvávání složení chcete jít? Chcete zkoumat i zdroje surovin pro výrobu krmiva, zemi původu léčiv, kterým to prase bylo léčeno případně i rodokmen chovatele a zvěrolékaře až do 15. generace?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 1. 2014 21:08 | jezevec
co byste myslel?
každý má svobodu napsat do původu zboží nějaké sračky typu "vyrobeno ze surovin z eu a mimo eu", i takové zboží si jistě svého kupce najde. mně to nevadí. mně vadí když se ty informace nedozvím.
s coca-colou je to úplně to samý. limonáda vyrobená z české vody a dovozového sirupu. je to problém? rozhodně to není český výrobek.
ani kuře krmené dovozovým granulátem.
snad bohajeho každý ví, co to znamená tuzemsko.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 1. 2014 11:44 | MUDr Stehlík Josef
30. 1. 2014 8:33 | eďa
30. 1. 2014 8:27 | Lemming
Na druhou stranu kuře vykrmené a zpracované v česku bude český výrobek, i když bylo vykrmeno krmivem dováženým ze zahraničí.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 1. 2014 8:26
Citace - jezevec / 30.01.2014 04:19
Takže když farmář z vlastních prasat vyrobí jitrnice a okoření je pepřem, tak už to nebude český produkt? Nebo bude, protože ten pepř zabalili v české balírně, takže je VYROBENÝ v tuzemsku?
A než začnete čarovat s pojmy jako "většinou", "hlavní složka" a podobnými nicneříkajícími výrazy, tak si zkuste odpovědět na otázku, je-li českým produktem Coca-Cola, když obsahuje dvě procenta dovezeného sirupu s 98% české vody.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 1. 2014 4:19 | jezevec
jinak mně by úplně stačilo povinnost české produkty OZNAČIT, sám bych si je vyhledal a preferoval je. s tím, že český produkt = opravdu produkt, vyrobený výhradně ze surovin vyrobených v tuzemsku. polská ryba v jakémkoliv olivovém oleji, označená jako "český" produkt, protože výrobek je finalizován v mělníce, je výsměchem zákazníkovi - stejně jako "český" med, směs medů 99% china a 1% EU, pře-zabalený českou společností sídlící v rakousku.
Zobrazeno všech 10 komentářů