Při karanténě dostanete víc. Vyšší nemocenská prošla

Pozor: Aktuální informace po definitivním schválení najdete v novém článku!

Jestli si přesto chcete přečíst archivní článek o původním vládním návrhu, tady je:

Zaměstnanci v karanténě dostanou příplatek 370 korun k náhradě mzdy, na kterou mají nárok podle standardních pravidel. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Karanténou se v tomto případě rozumí i takzvaná izolace při potvrzeném infekčním onemocnění.

Příspěvek dělá v zásadě 370 korun denně za každý z prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Zaměstnavatel ho vyplatí společně s náhradou mzdy, která dosahuje 60 procent takzvaného redukovaného vyměřovacího základu. 

Jestliže však součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku konkrétního zaměstnance (za odpovídající počet zameškaných hodin), příspěvek se o tento rozdíl sníží. Cílem podle Maláčové je, aby zaměstnanci s velmi nízkými příjmy nedostali v součtu víc, než je jejich mzda. 

Nárok na příspěvek získají zaměstnanci, jejichž karanténa (izolace) začne kdykoliv po začátku účinnosti zákona. Ten teď ještě musí schválit poslanci a senátoři, nějakou dobu pak může trvat i podpis prezidenta a zveřejnění ve Sbírce zákonů. Zákon pak začne být účinný hned dnem zveřejnění, což zřejmě nebude dřív než v prvních prosincových dnech.

Komu skončí karanténa ještě před účinností zákona, má smůlu. Zákon počítá se zpětným nárokem na příspěvek jenom v případě, že karanténa byla nařízena nejdříve od 1. listopadu a současně (při začátku účinnosti zákona) dál trvá.

Na příspěvek budou mít nárok i takzvaní dohodáři, pokud se účastní nemocenského pojištění – tedy při měsíčním příjmu nad 3500 korun z dohody o pracovní činnosti nebo nad 10 000 Kč u dohody o provedení práce.

Od 15. dne případné karantény (izolace) nebo nemoci dostávají zaměstnanci klasické nemocenské dávky od státu.

Maláčová zdůrazňuje, že příspěvek nepřinese zaměstnavatelům přímou finanční zátěž. Stejně jako na jaře si ho totiž odečtou z povinného pojistného na sociální zabezpečení. Na samotnou náhradu mzdy při karanténě jim stát dlouhodobě přispívá přes program Antivirus.

Končící vláda ANO a ČSSD se tak se zpožděním vrací k pravidlům, která po tlaku expertů přijala letos na jaře a fungovala do poloviny roku. Někteří epidemiologové a ekonomové doporučují zvýšení nemocenské jako účinný nástroj proti šíření koronaviru už delší dobu. Věří, že se státu v celkovém součtu vyplatí i finančně.

Mimořádný příspěvek má omezit případy, kdy lidé s pozitivním testem na koronavirus nahlásí hygienikům výrazně méně kontaktů, než je obvyklé v sousedních zemích. Potenciální přenašeči tak nejdou včas do karantény. Nemoc se v Česku šíří rychleji i proto, že je hygienické stanice kontaktují s velkým zpožděním. Lidé s bezpříznakovým nebo jen lehkým průběhem zároveň dál chodí do práce, aby nepřišli o výdělky. 

Zaměstnanci v karanténě a na nemocenské zatím dostávají standardně 60 procent takzvaného vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno jejich předchozí hrubá mzda zkrácená takzvanými redukčními hranicemi (čím víc člověk vydělává, tím víc se mu základ krátí). Zvláště pro lidi s nižšími výdělky může být propad o dvě pětiny zásadní.