Mzdy rekordně stouply, hlásí statistici

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 38 275 korun, což je o 3893 korun (11,3 %) víc než ve stejném období loňského roku. Spotřebitelské ceny (inflace) za stejné období stouply o 2,9 %, reálně se tak mzda zvýšila o 8,2 %. Oznámil to Český statistický úřad.

„Nominální růst byl nejvyšší od roku 1997, po očištění o inflaci jde o rekord za dobu ještě o rok delší,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom tuzemské UniCredit Group.

Výrazný růst má podle něj dva hlavní důvody: Jednorázové odměny ve zdravotnictví a sociální péči – bez tohoto jediného odvětví by byl růst mezd v celé ekonomice o 3,5 procentních bodů nižší. A nízká loňská základna, kdy během prvních měsíců pandemie dramaticky klesla ekonomická aktivita a řada podniků v průmyslu i službách se potýkala s nucenými odstávkami. „Pokud bychom se pokusili odfiltrovat tento mimořádný vliv, zbyl by nominální růst meziročně kolem 5 %,“ upřesňuje Sobíšek.

Dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou, připomínají statistici. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 447 Kč a 63 731 Kč. 

Medián mezd ve druhém čtvrtletí dosáhl 32 408 Kč, oproti stejnému období předchozího roku stoupl o 11,5 %. Výrazně víc si vydělávají muži: medián u nich dělá 34 461 Kč, u žen 30 026 Kč. Medián ukazuje, kolik si vydělá člověk uprostřed pomyslné řady, pokud bychom všechny zaměstnance seřadili podle výdělku. To znamená, že polovina mezd je nižší a polovina je vyšší než medián. Medián je díky tomu méně zkreslený extrémně vysokými hodnotami.

„Máme více volných míst než nezaměstnaných, kteří mohou nastoupit do práce. To samozřejmě nutí zaměstnavatele přidávat a lákat schopné zaměstnance na vyšší mzdu,“ říká Tomáš Volf z finanční skupiny Citfin. Situace se podle něj v blízké budoucnosti nejspíš příliš nezmění. Zaměstnavatelé v Česku hlásí rekordní počet volných míst, prostřednictvím úřadů práce jich ke konci července nabízeli 358 152.

Statistici upozorňují, že meziroční porovnání je tentokrát do značné míry ovlivněno nízkou srovnávací základnou ve druhém čtvrtletí loňského roku kvůli dopadům koronavirových omezení. Navíc jde o zprůměrování velmi různorodého vývoje v jednotlivých oborech a firem. Zatímco v oblasti zdravotní a sociální péče si lidé vydělají v průměru o 43,8 % víc než před rokem (hlavně díky mimořádným odměnám za práci během pandemie), v peněžnictví a pojišťovnictví klesla průměrná mzda o 1,6 %.

Proklínaný švarcsystém očima expertů. Má smysl s ním bojovat?

Podle statistiků tentokrát dává větší smysl porovnávat vývoj mezd vůči srovnatelnému předcovidovému období, tedy s údaji za druhé čtvrtletí roku 2019. Průměrná hrubá mzda tehdy dosáhla 34 576 Kč, dnes je o 10,7 % vyšší (bez započtení inflace). Za dva roky si nejvíc polepšili zdravotníci (o 46,8 % v důsledku změn platových tabulek i kvůli mimořádným odměnám) a pracovníci ve vzdělávání (o 15,4 %). Naopak v peněžnictví a pojišťovnictví průměrná mzda klesla o 0,5 %. 

Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství (průměr 21 089 Kč), za dva roky stouply jenom o 0,9 %. Koronavirus silně dopadl i na kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde se za dva roky mzdy zvýšily o 6,1 % na 32 278 Kč.

Za celé první pololetí stoupla průměrná mzda na 36 807 Kč – meziročně je vyšší o 2519 Kč (7,3 %). Po odečtení inflace za uvedené období (2,5 %) se mzda reálně zvýšila o 4,7 %.

Kolik to hodí

Zdroj: Shutterstock

• Dobré zprávy pro rodiny s dětmi. Dostanou víc peněz
• Stravenkový paušál startuje. Takhle zvýší výplatu
• Kolik dostanu za dovolenou a kdy se ji vyplatí vzít. Kalkulačka
• Na ošetřovné dosáhnete snadněji. Skončí omezení pro širší rodinu
• Česká minimální mzda patří k nejnižším v EU. Porovnání

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem