Pomůže dnes ještě někomu, že vláda schválila dlouhodobý investiční produkt (DIP)? Neměla penzijní reforma přijít už dřív a v jiné formě?
Penzijní reforma v Česku už neproběhne, protože je na ni pozdě. Aspoň třeba na takovou, jakou udělali Švédové na přelomu tisíciletí. Zásadně překopali první i druhý pilíř a přešli na úplně jiný systém důchodů. Naše vláda může dnes dělat nanejvýš parametrické změny, jako je třeba posouvání věku odchodu do důchodu, anebo podporu toho, jak si lidi budou spořit na stáří vlastními silami. V tomto ohledu je za mě DIP logickým krokem, má sloužit jako soukromý důchodový pilíř. Teď jde jen o to, jestli se to mezi lidmi rozšíří a najde si svou živnou půdu.
Povídáme si 23. ledna – právě v den, kdy za Conseq DIP spouštíte. Jakou po tomto produktu máte poptávku?
Je to tak; dřív to ani nešlo, reálně byly podmínky schváleny na konci prosince. Poptávku vidíme zatím jako enormní. A to jednak od obchodních partnerů, tedy finančněporadenských firem, které se živí distribucí finančních produktů, ze strany koncových uživatelů, ale i ze strany zaměstnavatelů. V tom jsme třeba čekali rozjezd chladnější. Netušili jsme, že to pro zaměstnavatele bude tak atraktivní.
Čím si to vysvětlujete?
Moje teorie je taková, že jsou zaměstnavatelé tlačeni zespodu zaměstnanci, respektive managementem. Při 3,5procentní nezaměstnanosti to firmy určitě vnímají jako konkurenční výhodu. Vidíme zájem i relativně velkých firem, které nás oslovují.
Vystudoval finance na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Investování a kapitálovému trhu se profesně věnuje od roku 2011. Působil jako produktový manažer finančněporadenské společnosti Swiss Life Select, dnes je investičním specialistou společnosti Conseq Investment Management. Je předsedou investičního výboru fondu Best Solution Funds SICAV.
Zaměstnavatelé, kteří chtějí, ale přece už teď přispívají zaměstnancům na penzijní spoření.
DIP rozhodně nemůžeme vnímat jako náhradu doplňkového penzijního spoření. Jsou to dva různé produkty, které by ideálně měly být vedle sebe a doplňovat se. Zásadní změna spočívá v nastavených limitech. Dřív bylo fixně dané, že účastník penzijka nebo životka si může ročně odečíst z daňového základu 24 tisíc korun na obojí. Teď limit 48 tisíc zůstává, ale je na každém z nás, do čeho ty peníze dá. Teoreticky si může dávat celou tu částku jen na penzijní spoření, životko nebo na DIP. Z pohledu zaměstnavatele pak zůstává možnost přispívat zaměstnanci až 50 tisíc korun ročně do kteréhokoliv z daňově podporovaných produktů.
Jak byste tedy nakombinoval DIP a penzijko?
To záleží na spoustě faktorů, třeba také na tom, jaké penzijko máte uzavřené. Zda je to ten starší typ, tedy penzijní připojištění, které vám garantuje jistý, ale minimální výnos, anebo novější, které už je svým způsobem také investice.
Z vašeho pohledu tedy musí být extra důležité naskočit na DIP co nejdřív.
Na jednu stranu si nedělám iluze, že zvlášť firmy, které mají tisíce zaměstnanců, by uzavíraly smlouvu hned. Budeme rádi, když to bude během letoška. Na stranu druhou máte pravdu, že být rychlejší je lepší než být pomalejší.
Když za vámi přijdu, že chci DIP, abych měl peníze na důchod, co mi nabídnete?
U DIPu spatřuji jednu nešťastnost – že ve svém pojmenování má slovo produkt. Ve skutečnosti o produkt nejde. DIP říká, že si svůj investiční nástroj, který mám klidně už dvacet let, můžu zařadit do režimu, kdy si ho odečítám z daní. Což nutně neznamená, že musí vzniknout nějaký nový investiční produkt, tedy že vám budu nabízet něco nového.
Když si ale své dosavadní investice převedu do režimu DIP, znamená to, že se mi změní některé podmínky. Například si nebudu moct vybrat peníze dřív než v šedesáti. Jak s tím mám pracovat?
Máte pravdu i nemáte. Němci by řekli „jein“. Likvidita se vám nemění, ta je u vaší investice pořád stejná. DIP jen říká, že pokud jste načerpal nějaké daňové výhody a porušíte podmínky DIPu, tak ty daňové výhody vracíte. Je to obálka, do které si můžete zabalit jakýkoliv nástroj. Je pravda, že existují situace, kdy bych nedoporučil smlouvu převádět na DIP. Třeba jestli si peníze ukládáte už 10 let a máte tam milion. Tím by se vám zkomplikovala práce s penězi.
Skupina Conseq za 30 let získala důvěru víc než 500 tisíc klientů, kterým spravuje majetek v hodnotě přes 155 miliard korun. Kromě množství investičních produktů nabízí možnost uzavřít doplňkové penzijní spoření a nově i dlouhodobý investiční produkt. Jejím cílem je nabízet komplexní možnost ulehčit si finanční plánování menších i velkých životních cílů a událostí, ať už se jedná o děti, vzdělání, dovolenou, domov, finančně zajištěné stáří nebo úplně jiná přání.
Jak si tedy investice pod DIPem ideálně nakombinovat?
Velká výhoda DIPu je v tom, že je tam jasně nastavený investiční horizont. Hodně našich klientů přijde s tím, že by rádi investovali, ale nevědí, na jak dlouhou dobu. U DIPu to řešit nemusí. Stát si klade jasnou podmínku: prostředky z DIP mohou být čerpány až po splnění podmínky minimálně 10 let investování a zároveň dosažení minimálně 60 let věku. V principu se jedná o investici na důchod. Typicky platí to, že čím mám delší investiční horizont, tím víc si mohu dovolit riskovat a jít do rizikovějších aktiv, protože výkyvy, které mohou nastat, se v čase vyrovnávají.
Můžete dát nějaký modelový příklad?
Když za námi přijde třicetiletý člověk, že chce DIP, tedy investici minimálně na 30 let, tak mu nabídnu akciový fond, jelikož tam bude mít nejpravděpodobnější šanci na co nejvyšší výnos. V průměru, dlouhodobě, by měl vynést kolem sedmi procent ročně – tak to aspoň doposud bylo. Takže kdyby zmíněný klient investoval pravidelně čtyři tisíce korun měsíčně, což je maximálně daňově efektivní částka, po dobu 30 let a při sedmiprocentním zhodnocení, tak se mu průběžně naposílaných 1,44 milionu zhodnotí na 4,9 milionu korun. Po započítání daňových vratek to bude 5,1 milionu. Složené úročení na 30 let dělá poměrně velký zázrak.
Co zaklínadlo všech investičních poradců: diverzifikujte portfolio?
Diverzifikace je dobrá věc, určitě bych se jí nebránil, často se hovoří o ideálním poměru 60:40 ve prospěch akciových fondů oproti dluhopisovým. Tím příkladem jsem chtěl jen akcentovat to, že čím je horizont delší, tím by měla být víc zastoupena rizikovější složka. V té souvislosti bych rád upozornil na to, že s portfoliem lze průběžně pracovat a měnit jeho složení. Dokud si peníze nenecháte převést na účet, pravidla DIPu neporušujete.
Budu platit nějaké poplatky za správu DIPu?
Ne, nejsou s ním spojeny žádné náklady ani poplatky navíc. Tedy alespoň v naší investiční společnosti. Je to služba, kterou dáváme navíc. Veškeré náklady, které u nás máte, jsou spojené s investiční smlouvou a je úplně jedno, jestli jsou v rámci DIPu nebo mimo něj. Přičemž různé typy fondů mají různé náklady. Téměř vždycky platí to, že čím je fond rizikovější, tím má větší správcovský poplatek, protože je obtížnější ho řídit.
Je teď výhodný čas na investici do dluhopisů? Základní úroková sazba ČNB klesá a pravděpodobně bude klesat dál.
Nejlepší čas na naskočení do dluhopisů je, když jste v očekávání poklesu úrokových sazeb. Dluhopis má takovou hezkou vlastnost, že když jde výnos z něj dolů, jeho cena jde nahoru. Je to jednoznačně daná závislost: když klesají výnosy, rostou ceny a naopak. Pokud tedy teď koupíte dluhopis, tak ponese celkem zajímavý kupon. Třeba státní dluhopis nese čtyři až pět procent ročně, korporátní dluhopisy mohou vynést sedm až deset procent za rok. Pěkné výsledky nesly dluhopisové fondy už loni a věřím, že to bude pokračovat i letos, možná i následující rok. Tato třída aktiv je teď nejlepší v poměru rizika a výnosu. I když třeba loni americké technologické akcie vynesly sto procent, tak je to s výrazně větším rizikem. A letos to riziko bude ještě násobně větší. Příští rok bych tipoval, že tenhle příběh bude pomalu končit a vrátíme se zpátky do „nudných dob“, aspoň z hlediska dluhopisů.
Co říkáte klientům, kteří chtějí držet peníze na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech co nejdéle, jelikož jde o investici bez rizika?
Obecně bych jim řekl, že sazby se pohnuly a půjdou dolů, s nimi půjdou dolů i úroky na těchto účtech. Na svých klientechsledujeme, že si to uvědomují. Ti, kteří mají peníze uloženy v repofondech – tedy s výnosem těsně pod reposazbou, – si je přesouvají do dluhopisových fondů. Jinými slovy, tito lidé vydělali krátkodobě na peněžním trhu a současnou tržní situaci si chtějí zamknout na pár let dopředu. Dluhopisy kolísají méně než akcie, tak u nich stačí kratší investiční perioda. Teď kupují ty s vysokým výnosem, aby si užili tu jízdu nahoru.
A po těch pár letech, návrat k akciím?
Po těch dvou až třech letech, kdy bude složka dluhopisů velmi zajímavá, bych doporučil vrátit se na osvědčenou trajektorii dlouhodobého investování, kdy by měly mít majoritu akcie a dluhopisy menší část.
Věříte akciím velkých technologických firem, které táhnou i nejznámější index S&P 500? Mohou jít ještě nahoru? Firmy, které v nich jsou, bývají čím dál víc regulované. Nemohou stáhnout americkou burzu naopak dolů?
Nezpochybňoval bych to, že americké technologické firmy jsou dnes na špičce. Technologický svět je dnes tažený Spojenými státy a zdejší firmy jsou o parník napřed před zbytkem světa, Evropu nevyjímaje. Know-how i potenciál tam je. Dnes se akcie amerických technologických společností kupují třeba za 40násobek ročních zisků – jinými slovy jsou strašně drahé. Což by bylo v pořádku, pokud by ty společnosti byly 40 let na špičce a byly by celou dobu v tom drajvu a růstu, co jsou teď. Pak by byla cena férová. My tomu ale nevěříme a myslíme si, že cena je příliš velká. Ty společnosti nemají ani zdaleka hodnotu, na jaké jsou naceněny jejich akcie.
Za jakou cenu byste ty akcie koupili?
My bychom je koupili, kdyby stály třeba o třetinu méně. To by za nás byla „fair value“.
Proč je americký trh tak předražený?
Máme za sebou víc než dekádu, kdy centrální banky na celém světě zaplavovaly ekonomiky likviditou. Na trh se od hospodářské krize po roce 2009 dostalo ohromné množství peněz. V čase pandemie covidu se to namísto utahování nastartovalo ještě jednou. To způsobilo jednak inflaci, ale také to, že na akciové trhy připluly „levné peníze“, které hnaly ceny všech akcií bez rozdílu nahoru. Proto se třeba dařilo indexovým fondům, ETF. Tahle doba teď končí, už proto, že se zvedly úrokové sazby a likvidita se pomalu stahuje z trhů zpátky. Myslíme si, že akcie budou pořád zajímavé, na dlouhodobý horizont je to to nejlepší, co můžete mít, ale nebude už platit, že nahoru půjde všechno. Porostou dobré firmy a neporostou ty špatné – tak by to mělo být. Proto si také myslím, že teď budou úspěšnější aktivně spravované fondy oproti pasivním ETF.
Peníze BrandInsight: Partnerem článku je Conseq
Hynek Just
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
