Radovan Blažek má na starost investiční portfolia nejbohatší klientely. Osobně pro ni spravuje majetek v hodnotě jedné miliardy korun. V rozhovoru popisuje, jakým způsobem investují ti, kteří mají volné miliony, proč se nezaleknou krize a že největší „alternativní investicí“ je pro ně vlastní byznys.
Panuje mezi vašimi klienty nervozita kvůli koronakrizi?
V rámci služby Premium pracujeme se skutečně bonitní klientelou. Tito lidé zpravidla nevolí dynamickou investiční strategii. Jejich investice patří do konzervativnějšího spektra s relativně nízkou volatilitou, a to i v dobách krizí – ta nastávající není výjimkou. Pokud vidí nějaký jednorázový propad svých aktiv, tak je to zásadním způsobem neznervózní. Ze zkušenosti vědí, že se to zase vrátí.
A když už z něčeho bývají nervózní, je to spíš jejich vlastní byznys než to, co se bude dít s jejich penězi na trzích. My finanční poradci nesmíme podlehnout pocitu, že se svět klientů točí kolem nás a našich služeb. Točí se kolem jejich firem, jejich vlastního podnikání. To je pro ně tou největší hodnotou a my jen spravujeme část jejich peněz. V souvislosti s aktuální pandemickou situací tedy klienty znervózňují už nastalé či hrozící problémy v jejich vlastních firmách.
Jak pandemie ovlivnila vaši práci?
Hned na jaře, jak to vypuklo, jsme se začali rychle orientovat na finanční produkty, které jsme schopni sjednávat online. Zásadně jsme se posunuli v digitalizaci. A využili jsme toho, co jsme se naučili po pádu Lehman Brothers, tedy že krize rovná se příležitost. U klientů se rozzvonily telefony s jasným sdělením ze strany našich poradců – krize s největší pravděpodobností nastane, trhy budou klesat, pojďme toho využít a doinvestovat. Klienti na to slyšeli. Z našeho pohledu bylo období od března do května nesmírně úspěšné. Klienti s naší pomocí ve správný čas investovali opravdu velké částky. Navíc to přišlo v době, kdy jsme v Česku zaváděli nový investiční produkt, aktivně řízená portfolia složená z ETF fondů největšího světového správce aktiv, společnosti BlackRock. Takže jsme díky kombinaci nastalé krize a novinek v portfoliu rostli i v prvním pandemickém kvartálu.
Když srovnáme současnou situaci s rokem 2008, jedná se teď na finančních trzích teprve o klid před bouří?
Nikdo nemáme k dispozici křišťálovou kouli, ale na základě svých zkušeností věřím, že důležitá je dlouhodobost investic a pak také schopnost vhodně využít právě těchto krizových období. Příkladem není jen recese po pádu Lehman Brothers. Zažili jsme i různé drobnější krize, například dluhovou v Řecku, při které byla volatilita taky ohromná. Na základě svých zkušeností se snažíme klienty motivovat, aby investovali dlouhodobě a pravidelně, což u těch hodně movitých lidí představuje třeba padesát, sto i dvě stě tisíc korun měsíčně.
Naším úkolem je vysvětlit klientovi důvody, proč takto postupovat. Jak lze využít období růstu, ale i propadu ekonomiky. Kapitálové trhy jsou pro klienty často jedna velká neznámá a naším úkolem není jim jen prodávat nějaký investiční nástroj, ale vzdělávat je. Předat jim potřebné informace. Ve chvíli, kdy klient trhům porozumí, nemá problém učinit jednorázově třeba desetimilionovou investici, kterou my napojíme na jeho dlouhodobou investiční strategii. U bonitních klientů je to cesta k opravdu významné kumulaci kapitálu.
Zmínil jste digitalizaci. Je podle vás komunikace na dálku jen přechodný trend, nebo ve vztahu finančního poradce a klienta zůstane výrazně zastoupena i do budoucna?
Řekl bych, že čím movitější klientelu máte, tím méně se digitalizace uplatní, a naopak. Když s někým podepíšete třeba patnáctiletý investiční horizont za 2 tisíce korun měsíčně, který má jasný cíl, například spoření na penzi, a jasnou poplatkovou strukturu, tak není problém všechno vykomunikovat po mailu a podepsat na dálku. Pro takového klienta je nakonec finální suma, byť ponížená o poplatkovou strukturu, vždy zajímavá.
Ale ve chvíli, kdy se bavíte s někým, kdo si z firmy vyplatil dividendu 20 milionů korun, z toho si chce čtvrtinu nechat pro vlastní potřebu a zbylých 15 milionů si přeje dobře investovat, a navíc to má podobně postavené třeba každý rok, je nutný zcela jiný přístup. Pro takového klienta je velice důležité osobně se s vámi potkat, pobavit se o všech možnostech a obchodních podmínkách a všemu porozumět. Tito lidé jsou zvyklí vyjednávat o cenách, je nutné s nimi dopodrobna probrat poplatkovou strukturu a dosáhnout win-win strategie. Něco takového online komunikací a digitálním podpisem nedokážete. Potřebujete se s klientem potkat tváří v tvář, on sám to vyžaduje.
Jakou strategii volíte, co se diverzifikace investičních portfolií týče?
Naší výhodou je, že se nám daří pracovat s bonitou. Protože u méně majetných lidí, kteří investují v řádu několika tisíc korun měsíčně, není možné majetek dostatečně strukturovat. V jejich případě zkrátka využijete nějaký standardní fond nebo mix pěti fondů, ale o skutečném strukturování není řeč. Ovšem v momentě, kdy má klient k dispozici miliony, už má smysl, aby zainvestoval třeba 30 procent zdrojů do akcií, další část do dluhopisů, do nemovitostí, do zlata a tak dále. Na co se v poslední době hodně soustředíme, jsou také fondy kvalifikovaných investorů. To vše má v investičních portfoliích své místo s tím, že konkrétní rozložení investic samozřejmě odpovídá individuálním potřebám klienta.
Jak se v posledních letech mění přístup movité klientely k alternativním investicím?
Pozitivně, slyší na to. Ve chvíli, kdy klient už porozuměl základním instrumentům, akciím, dluhopisům, a především už má za sebou vlastní investiční zkušenost, se otevírá prostor představit mu nové možnosti. Z pohledu finančního poradenství je výhodou, pokud máte produktové partnery, kteří se alternativním investicím věnují. My třeba spolupracujeme s některými privátními bankami v zahraničí, které na tomto druhu investic takzvaně vyrostly, jejich týmy patří v rámci té aktivní správy k nejúspěšnějším a vyhledávají příležitosti po celém světě.
Je aktuálně o nějakou oblast alternativních investic enormní zájem?
Klient se primárně věnuje svému byznysu, vyrábí třeba těsnění pro autoprůmysl, a to je pro něho ta největší alternativní investice. Co se pak týče jeho investičního portfolia, klient už rozumí, proč v něm má konkrétní akcie, mix aktiv, mix byznysů včetně těch konkurenčních. A je na poradci, aby vyvolal další zájem a přišel se zajímavým návrhem na alternativní investici, která by portfolio obohatila. Klientovi ale musíte zároveň představit něco, co mu bude blízké, co koresponduje s jeho osobností, zájmy, koníčky. Naše společnost má třeba v nabídce fond kvalifikovaných investorů, který se zaměřuje na investice do veteránů a klasických automobilů. To samozřejmě není věc, kterou můžete představit každému. Můžete tak postupovat, když máte s klientem desetiletý vztah a víte, že miluje auta, případně mu v garáži už nějaký ten veterán stojí, čímž má zároveň naplněnou kapacitu. Pak nastává chvíle otevřít otázku možnosti investovat do historických aut prostřednictvím fondu.
Vy osobně jste vedle svého působení ve společnosti Swiss Life Select také investorem e-shopu Alkohol.cz. Co vás k tomu vedlo?
Jedná se o mou vlastní alternativní investici. Zakladatel firmy je můj kamarád a před časem řešil financování jejího rozvoje, půjčovat si nechtěl, tak jsme se domluvili, že koupím nějaká procenta a do společnosti vstoupím. Moje motivace byla jasná, investovat do něčeho, co má obrovský potenciál. Navíc jde o prémiové zboží, luxusní destiláty, vína, šampaňské. A já měl práci s prémiovými značkami vždycky rád. V minulosti jsem pracoval například pro brandy, jako jsou Porsche a Audi. Na druhou stranu se e-shopu osobně moc nevěnuji, vyjma některých eventů.
Máte v hledáčku ještě nějakou takovou investici?
Gros finančního majetku mám samozřejmě zainvestované v tom samém, co moji klienti. To znamená v klasických nástrojích finančního trhu. Mám akciová a dluhopisová portfolia, alternativní investice fondového typu. V případě e-shopu se jedná o alternativní investici v podobě private equity. Aktivně v tuto chvíli nic dalšího nehledám, ale pokud by se objevila zajímavá příležitost, určitě bych se tomu nebránil.
Ondřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.
Renata Lichtenegerová
Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník Obchod a finance... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 10. 2020 9:50, Zdenek
No nic, jdu do sklepa si přepočítat zlaťáky v truhle. Doufám, že to nebude trvat zase celý den, ale něčím se člověk bavit musí.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 10. 2020 18:07, Petr Hájek
V ČSOB mám milion na sporicim účtu, dalších 700000 chci dát na stejný účet do Monety bank. Jsem spokojený, protože je to státem garantované, neriskuji a pár korunek mi to každý měsíc vynese...
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.