Nekonečný harvardský příběh. Či spíše tunel?

Když se řekne tunel a tunelování, což je kromě robotů jeden z našich příspěvků do pokladnice světové kultury, mnohý Čech dodá Viktor Kožený, Boris Vostrý a harvardské fondy. Poučenější pak Harvardský průmyslový holding v likvidaci. Oba jmenovaní se nálepce tunelářů či podvodníků rozhodně brání. Loni v červenci je však Městský soud v Praze odsoudil za podvod na 10 let do vězení. Akcionáři holdingu jsou tak přece jen blíže ke svým penězům. Jde ale o první, nepravomocné rozhodnutí soudu a tak se je třeba obrnit trpělivostí.

Dosud není k dispozici podrobné zdůvodnění rozsudku - jeho čtení zabralo dvě a půl hodiny a soudce Dušan Paška nechce zavdat příčinu k lacinému napadání ortelu senátu, jemuž předsedal. Hotovo má být snad do konce měsíce. Co ale bude dál?

Právníci obou odsouzených (Kožený žije na Bahamách, Vostrý ve středoamerickém Belize) se proti rozsudku odvolali a až se začne Vrchní soud v Praze jejich odvoláním zabývat, jistě využijí jakoukoliv příležitost, jak rozsudek zpochybnit.

Kdy začne vlastní soud, stejně jako kdy a jak rozhodne, se dá vyčíst pouze z křišťálové koule. Až vynese Vrchní soud konečný verdikt, bude mít vedení HPH možnost žalovat český stát ve Štrasburku. Kvůli pochybení státních institucí, k němuž mj. patří liknavý postup některých policistů, podivnému konkurzu, vyhlášenému a posléze zrušenému soudem, ale i dalším událostem, díky nimž se celá kauza natahuje víc, než je zdrávo.

Pravomocný rozsudek – pokud by tedy české soudy uznaly Koženého a Vostrého vinu – by byl přitom důležitým argumentem v řadě sporů o majetek, který vede vedení holdingu s těmito dvěma či dalšími osobami nebo společnostmi, jež patří do jejich sféry vlivu. Nezřídka v zahraničí. Velkou část majetku, který vlastní HPH v likvidaci, totiž převedli v polovině devadesátých let Kožený a Vostrý za pomoci dalších osob do ciziny.

Kromě sousedního Slovenska ho najdeme v dalších evropských státech, například na Kypru, ale i v exotičtějších zemích, jako jsou Belize nebo Kajmanské ostrovy. Budoucím překvapením se přitom meze nekladou. Soudní bitvy o majetek HPH o aktiva rozptýlená různě po světě, se tedy vedou na mnoha frontách.

Sejdeme se ve Štrasburku?

Kdyby oba jmenované pravomocně odsoudil i Vrchní soud, uznali by Kožený a Vostrý svou vinu? Spíše se zdá pravděpodobné, že by se obrátili se stížností na soud vyšší instance a pokud by neuspěli, i oni by mohli teoreticky skončit ve Štrasburku. Bylo by to docela pikantní: stejný soud by řešil žalobu akcionářů HPH na stát, kvůli pochybením různých institucí v tomto složitém případě, a zároveň kauzu Koženého a Vostrého, cítících se poškozeni rozsudky českých soudů.

Tak daleko ovšem zdaleka nejsme. I když vyloučíme nejrůznější překvapení (třeba, že Bahamy nakonec Koženého vydají do USA), nelze si dělat iluze. Kdo není obrněn trpělivostí a nedostal do vínku dlouhověkost, nemusí se také svých peněz vůbec dočkat. 

Nikoliv proto, že by neexistovaly. Problém spočívá v tom, jak se k nim dostat? Vždyť například Kožený převedl podle dostupných informací majetek na matku Marii Chvatíkovou.

Jak naznačila nedávná řádná valná hromada HPH v likvidaci majetku by mělo být dost, stejně tak ovšem soudů, včetně mnoha zahraničních, které rozhodují, o tom, komu patří. A případná mimosoudní dohoda působí zatím spíše jako přání z říše snů. 

A léta přitom běží. Při pohledu do budoucna si lze teoreticky představit, jak „doživotní vězeň na Bahamách Kožený“ (o jeho vydání marně usilují USA i ČR, je na něj dokonce vydán mezinárodní zatykač) v závětiodkáže majetek „svým věrným“ akcionářům HPH v likvidaci.

Podobná představa ovšem připomíná, že přání je často otcem myšlenky. Z Koženého slov přece vždy vyplynulo, že je nevinen a vůči holdingu žádné závazky nemá. To se spíš dříve dozvíme, komu ze zajímavých domácích osobností v rámci utužování dobrých vztahů posílal v 90. letech sekretariát Viktora Koženého kolem Vánoc lahve koňaku Ludvíka IV, kdo je přijal a kdo s díky vrátil. I takovéto informace prý skrývá archív harvardského holdingu.

Nic to samozřejmě nedokazuje, přesto by šlo o informaci, která by jistě zaujala i čtenáře solidnějších médií než je třeba Blesk. Akcionáři HPH v likvidaci by ale jistě dali před špičkovým koňakem přednost penězům, respektive naději, že z těch peněz si budou moci koupit i onen koňak a ještě jim něco zbude. A relativně brzy. Jen se dožít konce této nekonečné kauzy, jejíž rozuzlení určitě zajímá daleko více lidí, než kolik jich ještě v současnosti sleduje tento letitý příběh.

Myslíte si, že se někdy podaří uzavřít tuto nekončenou kauzu? Pokud ano, jak?

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem