Celá valná hromada probíhala za neustálých diskuzí a protestů drobných akcionářů, kterým se nelíbily jednotlivé body jednání, ale i to, že představenstvo neuznává likvidátora Zdeňka Častorála, kterého dosadil soud. Proti minulému sebevědomému jednání představenstva zde však byl přece jen patrný posun. Představenstvo samo pozvalo Častorála na valnou hromadu a umožňilo mu několikrát vystoupit. Hned začátkem jednání bylo akcionáři vznešeno obvinění, že kyperské společnosti jednají ve shodě. Během samotné valné hromady pak zaznívaly jak argumenty představenstva (že o žádné shodě neví), tak likvidátora a dalších akcionářů (že shoda je už dávno jasná).
V průběhu jednání se šířily fámy, že do Tábora měli přijet policisté zatknout nyní již bývalého předsedu představestva Borise Vostrého, který ze své funkce 15. srpna odstoupil a valné hromady se neúčastnil. Na jeho místo byl zvolen Vladimír Vlček, který je však stejně jako Vostrý velmi kontroverzní postavou. Vlček totiž u rozhodčího soudu zastupoval Koženého firmy v kauze Oily Rock a několikrát prý také zastupoval předsedu představenstva holdingu Michala Pacovského.
Podstatnou část jednání zabralo dohadování o tom, co je majetkem společnosti a jaké je její hodnota. Kromě čtvrtinového podílu ve společnosti Kantupan, která by měla v průběhu následujících čtyřech měsíců získat 600 milionů dolarů za prodej svého podílu v ruské ropné společnosti Sidanco. Podle vyjádření Častorála jsou však veřejně na internetu k dispozici informace, že Kantupan má nakládání se Sidankem zakázáno ruským a britským soudem a rychlé získání peněz je tedy vysoce diskutabilní. Předseda představenstva Pacovský na to reagoval slovy, že má k dispozici dokument o zrušení těchto zákazů, nebyl však ochoten to jakkoliv prokázat, či se k tomu dále vyjadřovat.
Ázerbájdžánské papírky
Další aktivem, zatím neznámé hodnoty, jsou Ázerbajdžánské kupóny. Ty holding vlastní prostřednictvím společnosti Oily Rock, kterou získala jako zástavu poté, co Harvard Capital Management (Worldwide) - kupec majetku holdingu nezaplatil své směnky. Firma Oily Rock nevlastní kupóny přímo, ale prostřednictvím dalších čtyřiceti firem. Podle Častorála však některé z těchto firem, založených v lokalitách jako Bahamy, Bermudy, Thajsko a další nemá zaplaceno ani registrační poplatky či vůbec neexistují, mnohé jiné jsou zatíženy dluhy, problémy a možná i trestnou činností. Harvard samozřejmě s jejich aktivy musí převzít i pasiva a jejich celková hodnota pak samozřejmě může být nulová. Podle některých názorů byla Oily Rock Harvardu vlastně darována, protože Kožený již nebyl schopen nic udělat se svými Ázerbajdžánskými kupóny a tak je milostivě přenechal českým akcionářům.
Po důkladné probírce majetku firmy následovala diskuze o dalším sporném bodu - vystoupení společnosti z likvidace. Každá strana přednášela mnoho argumentů proč ano, proč ne. Proti mluvilo především to, že tento krok již byl učiněn dvakrát. Proč tedy o něčem hlasovat potřetí. Jakákoliv diskuse však byla zbytečná (stejně jako v jiných bodech), protože kyperské firmy se svými třemi čtvrtinami přítomných akcií ovládaly celé hlasování. Vystoupení z likvidace bylo tedy odhlasováno i potřetí.
To nejlepší nakonec
Na závěr, již ve čtvrt na deset večer, začal být konečně projednáván odkup. V návrhu, který dostali akcionáři hned na začátku bylo - maximálně dvacet kusů po šesti stech korunách od každého akcionáře. Protože v tuto pozdní hodinu již setrvávali jen akcionáři, kteří vlastnili podstatně více než oněch dvacet kusů strhl se tvrdý boj o peníze. Vzhledem k síle kyperských firem však nemohl projít jakýkoliv jiný (než jejich) návrh. Někteří se je sice snažili nalákat na zvýšení hranice z dvaceti kusů na dvě stě tisíc kusů. Přestože by na takový odkup ve společnosti byly peníze, návrh neprošel. Někteří přítomní se však domnívali, že vzhledem k pochybnostem o možnosti, že společnost získá nějaké peníze z prodeje Sidanca byla celý diskuze bezpředmětná. Odkup je totiž podmíněn právě získáním peněz z prodeje této ruské naftové firmy a dále zrušením zákazu obchodování s akciemi holdingu.
Očekáváte, že společnost skutečně do půl roku něco svým akcionářům vyplatí? Máte nějaké akcie Harvardu? Co si o celé kauze myslíte? Podělte se o své názory s ostatními.