Letos se jedná již o desáté snížení v řadě a obdobná série se uskutečnila naposledy při hospodářské recesi v roce 1991. FED své rozhodnutí zdůvodnil poklesem HDP o 0,4% ve třetím čtvrtletí, nárůstem nezaměstnanosti na pětileté maximum a poklesem spotřebitelské důvěry na sedm a půlleté minimum. Odražení ekonomiky ode dna bude též limitováno realokací zdrojů na ochranu národa po protiakcích na teroristický útok 11.září.
Letošní propad ekonomiky ve třetím čtvrtletí je první od roku 1993 a dá se očekávat, že bude pokles HDP pokračovat i ve čtvrtém čtvrtletí. To by mohlo potvrdilo předpoklad o recesi z roku 1990/91, a to že recese nastává při propadu HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích. Proto lze předpokládat, že do konce roku dojde ještě k jednomu snížení úrokových sazeb a to ve výši dvaceti pěti procentních bodů. FEDu již velký prostor pro další uvolňování monetární politiky nezbývá. Úrokové sazby jsou na svých dlouholetých minimech. K tomu se přidává , že CPI bylo za minulý měsíc o 2,6% vyšší než ve stejném období před rokem. Dále je nutné počítat, že jednoho dne dojde k obratu a zvýšená poptávka, podpořená nízkými náklady na půjčky, může způsobit enormní růst inflace a okamžité zpřísnění monetární politiky. To dokreslují i odmítnutí představitelů FEDu okamžitě zvyšovat sazby po jejich snížení. Na druhé straně již prohlásili, že nebudou držet “příliš” nízké úrokové sazby “příliš” dlouho.
Akciové trhy na snížení klíčové úrokové sazby z počátku reagovaly velmi vlažně, ale nakonec zaznamenaly růst; Dow Jones Industrial Average vzrostl o 1,6% a NASDAQ Composite index o 2,3%. V současné době je Dow Jones index na úrovni před útokem a NASDAQ dokonce o 8% výše. Opačná reakce byla u dolaru , který oslabil především proto, že pouze snižování úrokových sazeb nepomůže obnovit hospodářský růst. Dolar ve středu proti jenu oslabil na třítýdenní minimum (120,85 jenů) a proti euru na 0,90. Propad dolaru vůči euru bude limitován rozhodnutím Evropské centrální banky (ECB) ohledně úrokových sazeb na svém čtvrtečním zasedání. ECB letos snížila sazby už třikrát na současných 3,75%. Výraznější snížení podpořily poslední údaje o růstu nezaměstnanosti v Německu, který byl největší za poslední tři roky, dále pak pesimistický vývoj ukazatelů spotřebitelské a podnikatelské důvěry napříč Eurozónou minulý měsíc. Pro výraznější snížení sazeb v Eurozóně se vyjádřil i Mezinárodní měnový fond (MMF), aby nastartovalo evropskou ekonomiku a zároveň podpořilo americkou. Nízká inflace a vyrovnaný rozpočet dávají ECB prostor pro snížení úrokových sazeb a zároveň podpoří hospodářský růst.
Bude snižování úrokových sazeb pokračovat? Napište svůj názor!
autor pracuje jako portfolio manažer ve společnosti investAGe
Sdílejte článek, než ho smažem
